Kdo má z oběšence provaz, ten má hodně mletí.
(pověra z Horního Poříčí)

Hořejší, Zářečský mlýn, mlýn Brabec, Karlíkův mlýn

Hořejší, Zářečský mlýn, mlýn Brabec, Karlíkův mlýn
651
17/18
Zářečská
Horažďovice
341 01
Klatovy
Zářečí u Horažďovic
49° 19' 26.0'', 13° 41' 28.7''
Mlýn bez vodního motoru, který mele
Dnes firma Brabec, mlýn Horažďovice -Zářečí s.r.o.
Otava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

První zmínky o mlýnu na tomto místě pocházejí z roku 1360.
Do dnešní podoby byl mlýn přestavěn na přelomu 19. a 20. století. Tato podoba je zachována dodnes, neboť mlýn leží v památkově chráněné zóně.
Posledním známým vlastníkem mlýna do roku 1948 je rodina Miňovských, která však mlýn neprovozuje, ale pronajímá. Proto je mlýn znám spíše podle jmen pronajímatelů, tedy Karlíkův nebo Paškův.
Od roku 1948 mlýn postupně spadá pod Mlýny Plzeň n.p., Mlýny a těstárny Pardubice n.p. a nakonec Plzeňské mlýny n.p.
V roce 1959 jsou rozebrány původní dvě turbíny Girard (někdy též Knoppovy), které zásobovaly mlýn elektrickou energií.
Až do roku 1978 sloužila budova jako mlýn, v tomto roce však dochází k přestavbě mlýna na míchárnu moučných směsí a začínají se zde vyrábět pekařské a cukrářské přípravky a knedlíkové směsi.
V roce 1991 mlýn získává zpět v restituci vnuk Miňovských Josef Brabec a 25. 10. 1991 zakládá firmu Josef Brabec, mlýn Horažďovice-Zářečí. Vzhledem k tomu, že se při výrobě pekařských směsí používá velké množství surovin, dochází v roce 1991 k rozšíření činnosti firmy o zásobování pekařů a cukrářů surovinami vhodnými pro jejich výrobu.
Roku 2000 je zcela přestavěna a zprovozněna jedna z budov v areálu mlýna sloužící dosud jako sklad uhlí, sklep a odkladiště nepotřebného materiálu. Nyní slouží jako zázemí pro zaměstnance, kanceláře, laboratoř, garáže, byt atd.
V roce 2002 dochází k rozsáhlé rekonstrukci další z budov, ve které byly dosud byty, kanceláře a zázemí zaměstnanců mlýnu. Po přestavbě je z této budovy sklad surovin pro výrobu a prodej.
V březnu 2008 dochází v naší společnosti ke změně právní formy a firma se přejmenovává na Brabec, mlýn Horažďovice -Zářečí s.r.o.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínky o mlýnu na tomto místě pocházejí z roku 1360.

listina Racka Kocovského z Kocova vydaná 27. září 1463: ,,...u mlýnů také přináležejících a k jmenovanému mému městu příslušejících obyčejný úrok z Hořejšího mlýna půl věrduňku zlata mně a mým budoucím po všecka léta platiti budou.“ Tento stav setrval minimálně po dalších padesát let.

Půta Švihovský v roce 1503 potvrdil platy z mlýnů ve stejné výši jako Racek z Kocova, ale navíc ještě obci uložil jednorázový plat 6 kop grošů na sv. Michala za užívání těchto mlýnů a upravil i úrok, jenž má mlynář odvádět městu: ,,...z Hořejšího mlýna 2 kopy grošů..."

Počátkem 16. století mlel obilí v Hořejším mlýně Jan Houska, který se dostal do finanční tísně. Podobně jako ostatní, i on se rozhodl vyřešit těžkou ekonomickou situaci půjčkou 50 kop grošů, přičemž do zástavy dal svůj mlýn. Dluh naštěstí vyrovnal poměrně rychle, avšak již o čtyři roky později byl nucen si půjčit stejný obnos znovu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1589 první jistá zmínka

.eznam o placení hromničného z roku 1662: ,,... z hořejšího mlýna 4 zl...“

v 17. stol. mlel výhradně vrchnostenské obilí

2.6.1741 mlýn s 3 složeními, 3 stoupami a 4 koly na řece Otavě koupil od Karla Freimundta Karel Vrhel za 300 zl. rýn., púři podpisu složil 100 zl., dalších 100 zl. složí k příštímu sv. Havlu a posledních 100 zl. k sv. Jiří 1742, ze mlýna bude ročně platit 35 zl. rýn. a odvádět 80 str. čistého žita k sv. Jiří, dále povinen ve mlýně živit 2 panské psy a vykrmit jedno sádelnaté prase nebo náhradou zaplatit 10 zl. Náhon až pod kola udržuje vrchnost, mlecí kameny jednou za rok dovezou robotníci, za což jim mlynář dá 1 zl. na stravu, dřevo na hřídele a na opravy zařízení z panských lesů se prodá za levnou cenu a dovezou ho rovněž robotníci. Mlynář je povinen umlít vrchnostenské obilí, a to z 1 strychu pšenice 4 1/2 věrtele, z 1 strychu žita 5 věrtelů mouky různých druhů a 1 věrtel otrub, z 1 strychu ječmene 1 věrtel švábských a 2 věrtele hrubých nebo 2 1/2 věrtele přemletých nebo trhaných krup, z 1 strychu zadního obilí 5 věrtelů šrotu (ale z ovsa 6 věrtelů). Od poddaných mlečů smí vybírat 1/16 jako měřičné. Mlynář nesmí v řece ani v náhonu lovit ryby a sbírat perlorodky, rovněž nesmí ve mlýně přechovávat podezřelé lidi, pivo smí odebírat pouze od vrchnosti, nikoliv z města. Vrchnost si zachovává předkupní právo, pokud by mlynář mlýn neúnosně zadlužil, vrchnost mu jej může odejmout. Mlynář je povinen udržovat mlýn v dobrém stavu, v případě zničení požáru jej obnovit, na což vrchnost dodá dřevo a další materiál nejen na zařízení, ale i na vrchní stavbu.

29.8.1743 od vrchnosti zakoupil mlýn s dvěma kusy panských polí na Stohlavci (3 str. 1 věrt.) a na Brejšovskej (3 str. 2 věrt. 1 m.) František Řeřicha z panství hraběte Lažanského Bratronice za 300 zl. Povinně přimlýněny Olšany, Břežany, Újezd, Týřovice a Dobrotice, mleče z jiných vsí nesmí bez vážného důvodu a povolení vrchnosti přijímat

1.1.1746 od Františka Řeřichy, poddaného ze statku Bratronice, koupil mlýn Tomáš Žižka, měšťan z Prachatic, za 360 zl., složených hotově

1748 Tomáš Žižka prodává mlýn Václavu Sedmihradskému  za 300 zl. rýn. složených hotově. Nově od vrchnosti přidán 1 kus pole Pod Prácheňským vrchem o výměře 1 str. 1 věrt.  a kus louky Na mokrej. 

2.4.1756 Václav Sedmihradský prodává mlýn Františku Příbramskému za 335 zl. 

29.9.1760 František Příbramský prodává mlýn Václavu Pučejdlovi za 450 zl.

V roce 1862 mlýn koupil obchodník Čeněk Bubeníček, který zde zřídil pilu.

2.9.1893 zakoupil František Josef Karlík se ženou Julií, mlýn přestavěl na moderní čtyřpatrový objekt, jehož součástí byla i strojní pekárna. Mlýn byl poháněn turbínou, mlelo se na umělých kamenech.                                                 

1897 prodal mlýn dceři Marii a jejímu manželu Karlu Čapkovi, manželé Karlíkovi si vyhradili předkupní právo

6.1.1907 založena společnost "F.J.Karlík a spol., parní mlýny a strojní pekárny v Blovicích a Zářečí u Horažďovic, spol. s ručením omezeným"

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

27.4.1924 společnost F. J. Karlík likvidována

1925 zakoupili František a Josef Miňovských, mlýn pronajímali

1930 Alois Miňovský

mlýn znárodněn, Západočeské mlýny a npekárny, n.p. Plzeň

mlýn restituoval vnuk původních majitelů Miňovských  Josef Brabec, založena společnost "Brabec, mlýn Horažďovice-Zářečí s.r.o."

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Karlík
  • Paška
  • Brabec
  • Miňovský
  • Čapek
  • Houska
  • Vrhel
  • Freimundt
  • Řeřicha
  • Žižka
  • Sedmihradský
  • Příbramský
  • Pučejdl
  • Bubeníček

Historie mlýna také obsahuje:

1500 Jan Houska

-1741 Karel Freimundt

1741- Karel Vrhel

1743-1746 František Řeřicha

1746-1747 Tomáš Žižka

1748-1756 Václav Sedmihradský

1756-1760 František Příbramský

1760- Václav Pučejdl

1862 Čeněk Bubeníček

1893-1897 František Josef Karlík

1897-1907 Karel Čapek

1907-1923  F.J.Karlík a spol., parní mlýny a strojní pekárny v Blovicích a Zářečí u Horažďovic, spol. s ručením omezeným

1925 František Miňovský

1930 Alois Miňovský

Panský mlýn Na Zářečí , kde bývala již za vlády rodu Švihovských také valcha. V roce 1862 mlýn koupil obchodník Čeněk Bubeníček, který zde zřídil pilu. Mlýn Na Zářečí, na konci 19. století přestavěný na čtyřpatrový a opatřený parní turbínou, je stále v provozu.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2012
    městský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      zděná
      vícepodlažní
          • existující umělecké složení
          Žádná položka není vyplněna
          1741: 3 složení a 3 stoupy
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          1741: 3 stoupy
          1862 zřízena pila
          • náhon
          • odtokový kanál
          Typturbína Knoppova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 2 turbíny Knoppovy, hltnost 3,52 m3/s, spád 0,75 m, výkon 26 HP
          Typturbína Knoppova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 2 turbíny Knoppovy, hltnost 3,52 m3/s, spád 0,75 m, výkon 26 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1741: 4 kola
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorDana Hradilová
          NázevŽivot a podnikatelská dráha blovického mlynáře Františka Josefa Karlíka
          Rok vydání2013
          Místo vydáníBlovice
          Další upřesněníJižní Plzeňsko - Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích XI./2013, s.149-159
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorDana Hradilová
          NázevŽivot a podnikatelská dráha blovického mlynáře Františka Josefa Karlíka
          Rok vydání2013
          Místo vydáníBlovice
          Další upřesněníJižní Plzeňsko - Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích XI./2013, s.149-159
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 14
          AutorJaroslava Škudrnová
          NázevMlynářství v Horažďovicích
          Rok vydání2012
          Místo vydáníPlzeň
          Další upřesněníBakalářská práce na Západočeské univerzitě v Plzni
          Odkazhttps://dspace5.zcu.cz/handle/11025/5473
          Datum citace internetového zdroje11 2023

          Místo uloženíSObA Plzeň
          Název fonduVelkostatek Horažďovice
          Název archiválieDominikální pozemková kniha - mlýny, hospody, vinopalny, flusárny, židovské nemovitosti
          Inventární číslo, signaturaInv. č.: 3091 Signatura : K 1574
          Místo uloženíSObA Plzeň
          Název fonduVelkostatek Horažďovice
          Název archiválieDominikální pozemková kniha - mlýny, hospody, vinopalny, flusárny, židovské nemovitosti
          Inventární číslo, signaturaInv. č.: 3091 Signatura : K 1574

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          27.2.2015 20:03 uživatelem risa

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 24.8.2020 08:08
          doxa (Jan Škoda) 12.2.2025 00:00