Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn s hospodou zde existoval od druhé poloviny 17. století, v roce 1688 je zde zmíněna i hospoda. Místo se nacházelo u důležitého přechodu řeky. Ač na levém břehu Vltavy a nedaleko Dolan, patřil tento panský mlýn katastrálně k protějším Chvatěrubům.
První mlynář Lukáš kalina je zde doložen v roce 1673 a od té doby je zde jejich doloženo poměrně časté střídání (za celou dobu fungování mlýna celkem 25!).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Posledním mlynářem, který mlel na vodní pohon byl zde od roku 1845 působící Antonín Floryán. V tomto roce také velká povodeň odnesla mlýnská kola. V roce 1867 stát mlýn v souvislosti s regulací toku Vltavy vykoupil a v roce 1870 byl zrušen i jez mezi Kocandou a Chvatěruby. Mlýn byl dále po přestavbě provozován jako parní a to až do roku 1912, poté byl definitivně zrušen.
1908 - u mlýna nalezen utopený spisovatel, nakladatel a knihkupec Dr. František Bačkovský (pochován ve Chvatěrubech)
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Chátrající budova se postupně rozpadala, základy stavby byly zlikvidovány až po roce 2003. Dnes v místě mlýnice stojí novostavba rodinného domu, nerespektující její původní orientaci. Je zde takřka v intaktní podobě zachována pouze budova bývalé hospody (fungující až do poloviny 20. století).
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kalina
- Nožíř
- Jelínek
- Safůs
- Plánička
- Procházka
- Žádný
- Ryba
- Fryštík
- Panocha
- Písecký
- Trojan
- Sýček
- Janda
- Rozkošný
- Tichý
- Klofec
- Řepa
- Pek
- Stoupa
- Floryán
- Pejšek
- Srbek
- Adam
- Klejzar
- Dušek
Historie mlýna také obsahuje:
přehled mlynářů:
1673 - Lukáš Kalina
1681 - Jan Nožíř
1689 - Ondřej Jelínek
1690 - Jan Safůs
1693 - Pavel Jelínek
1702 Václav Plánička
1704 - Tomáš Procházka
1708 - Jiří Jelínek
1721 - Jan Žádný
1723 - Václav Ryba
1755 - Jakub Fryštík
1756 - Matěj Panocha
1762 - Matěj Písecký
1766 - Pavel Trojan
1769 - Jan Sýček
1771 - František Janda
1776 - Jan Rozkošný
1811 - Jan Tichý
1815 - František Klofec
1817 - Antonín Řepa
1833 - Matěj Pek
? - Jan Stoupa
1845 - 1866 - Antonín Floryán
(po roce 1870 mlynáři na parním mlýně - Josef Pejšek, 1883 Josef Srbek, 1885 Josef Adam, 1893 Anna Klejzarová, 1911 Ladislav Klejzar, 1912 Emanuel Dušek)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: