Otázka na Radimův mlýn.
(české přísloví)

mlýn v Sedlíšťce

mlýn v Sedlíšťce
2
Sedlíšťka
570 01
Svitavy
Nová Sídla
49° 52' 33.8'', 16° 14' 52.8''
Mlýn s vodním kolem
Roubený mlýn trojdílného půdorysu se zbytky vodního kola na horní vodu.
Morašický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn ve vsi Sedlišťka o jednom složení vystavěný vrchností u panského dvora „…spolu s jedním nade mlejnem ležícím k zdržování vody potřebným rybníkem…“ koupil roku 1694 Jiřík Buchta. Na mlýn v hodnotě 100 kop zavdal 30 kop a ostatek měl platit po 5 kopách ročně. Z meliva odváděl ročně stálého platu po 6 kopách do důchodu zámeckého. K mlýnu patřilo toto mlýnské nádobí: „…1 Běhoun, 2 Spodky, 1 Vřeteno, 2 Čepy, 4 Zdeře na hřídeli, 2 Voškrti, 1 Špice,1 Pamerlice, 1 Kleště podpínací,1 Zdeře do kamene, 4 Zdeře na kladnici, 1 Pytlík, 1 Mlejnská,1 Strojecí truhla,1 sochor železný, palice není…“. V roce 1707 má mlýn „…náležitě zaplacený…“.
Od Jiříka Buchty koupil mlýn roku 1716 Jakub Kolář. Cena mlýna byla stanovena na 150 kop. Zavdati měl 50 kop, ale měl jen 15 kop a tak zbytek závdavku bude platit o sv. Václavu po 5 kopách a ostatní gruntovní peníze taktéž až do vyjití celé sumy. Mimo stálé platy bude platit z meliva ročně po 6 kopách. Ke gruntu dostává navíc 1 krávu, osení na zimu a jarního ječmena, „…z nichž sobě prodávající vymiňuje třetí snop…“. Vlastnické vztahy na tomto mlýně však byly poněkud složitější. Podle toho, že nový mlynář měl vydat „…vejpravu dětem po Jakubovi Buchtovi Matějovi, Anně a Dorotě…“, usuzuji, že po Jiříkovi Buchtovi hospodařil na mlýně jeho syn Jakub. Jiřík Buchta proto mlýn Jakubu Kolářovi, který se přiženil k vdově po Jakubu Buchtovi, pouze propůjčuje. Právoplatným dědicem živnosti byl Jiřího vnuk Matěj. Pokud by se ten učil mlynářskému řemeslu, měl po 20 letech převzít tento mlýn. Pokud by se však rozhodl pro jiné řemeslo, měl mu hospodář po postoupení mlýna v jeho volbě pomáhati. Prodávající si se svou ženou vymiňuje výminek. Jak vyplývá z dalšího zápisu „…protože dědic Matěj před několika lety zběhl z panství, dal se na vojnu a teď o něm nikdo nic nev…í“, získal Jakub Kolář přece jenom mlýn pro sebe a své potomky. Z rodiny Buchtových žila na mlýně ještě Jakubova dcera Anna Buchtová, které měl mlynář v případě potřeby vypravit odpovídající věno.
Po svém otci Jakubovi Kolářovi hospodařil od roku 1756 na mlýně syn Václav Kolář.
Za čtyřicet let, kdy byl Jakub mlynářem na mlýně u Sedliťského dvora, se mlýn přistavěl a cena mlýna se zvýšila na 200 kop, na kterou měl nový mlynář zavdat 100 kop. Navíc byl povinen dát svým sourozencům Jakubovi, Kateřině, Josefovi, Žofii a Janovi odpovídající výbavu. Nejmladšímu Janovi měl poskytnout byt a stravu a podporovat ho na zvoleném řemesle. Mlynář Václav je v gruntovním zápise zmiňován ještě v roce 1765.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Buchta
  • Kolář

Historie mlýna také obsahuje:

1694-1716 Jiřík Buchta

1716-1756 Jakub Kolář

1756-1765 Václav Kolář

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      roubená+zděná
      přízemní
      Mlýn s prostorovým uspořádáním přízemního trojdílného vesnického domu ve třetím dílu s mlýnici.
      Vzhled objektu s prostou podstávkou s jedním páskem podél roubeného prvního dílu podtrhuje charakter lokality, jelikož se mlýn nachází v blízkosti monumentální areálu vrchnostenského dvora s tvrzištěm, v jejímž prostoru je situována barokní sýpka.
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • trámový strop
      • krov
      • černá kuchyně
      • dveře
      • existující obyčejné složení
      Ve mlýnici dochováno (návštěva v roce 2001) jedno obyčejné složení a krupník typu holendr. U obyčejného složení dochována pouze mlecí část bez části vysévací (moučnice a moučná truhla).
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • krupník
      Vodní kniha k roku 1929 zmiňuje, že od palečního kola se z mlýnice "převádí se síla dále pro pohon hospodářských strojů a cirkulární pily k řezání dřeví pro domácí potřebu". Nebyí ani zmínka o tom, že "mlýnské zařízení jest zrušeno a vodní síly jest užito pouze k pohonu hospodářských strojů cirkulární pily".
      • lednice
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisDle záznamu ve Vodní knize v roce 1929 mělo vodní kolo na vrchní vodu průměr 4,2 m, šířku mezi věnci 0,5 m a hloubku věnce 0,23 m. Při maximálním průtoku 55 l/s dávalo výkon 2,41 HP.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisDle záznamu ve Vodní knize v roce 1929 mělo vodní kolo na vrchní vodu průměr 4,2 m, šířku mezi věnci 0,5 m a hloubku věnce 0,23 m. Při maximálním průtoku 55 l/s dávalo výkon 2,41 HP.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet: 1
      • AutorRadim Urbánek
        NázevDřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku.
        Rok vydání2004
        Místo vydáníVysoké Mýto
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRadim Urbánek
        NázevDřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku.
        Rok vydání2004
        Místo vydáníVysoké Mýto
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMiluše Vopařilová
        NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
        Rok vydání2008
        Místo vydáníPardubice
        Další upřesněníDiplomová práce, s. 79-80
        Odkazhttps://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/30158/VoparilovaM_Mlynari?sequence=1
        Datum citace internetového zdroje05 2021

        Místo uloženíMěstský úřad Litomyšl
        Název fondu
        Název archiválieVodní kniha č. 1
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uloženíMěstský úřad Litomyšl
        Název fondu
        Název archiválieVodní kniha č. 1
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        26.9.2012 23:41 uživatelem Radim Urbánek

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 16.5.2018 10:43
        Jaromír Lenoch 20.10.2012 13:06
        doxa (Jan Škoda) 1.5.2021 13:34