Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1557 přibyl k mlýnům k městu počítaným sedmý na Stařečském potoce, náležející mlynáři Václavovi. Od jeho syna Jana Weise ve druhém desetiletí 17. století mlýn koupilo město a drželo jej až do roku 1834.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Je zobrazen na prvním vojenském mapování.
2.10.1792 se žení Georg, syn France Mikundy z Hluchého mlýna (Tauben muhle) s Josefou Cejpkovou, odkaz na Actapublica zde: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/6962?image=216000010-000253-003376-000000-010966-000000-00-B04763-00540.jp2
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Do roku 1902 (kdy zemřel), byl zde mlynářem Jan Paleček.
První světová válka (1914–1918)
Do roku 1902 (kdy zemřel), byl zde mlynářem Jan Paleček. Zřejmě brzy poté vykoupila mlýn a pozemky okolo firma Budišovský. Začátkem 20. století se začaly ve větší míře používat chemikálie pro kožedělnou výrobu v Borovině a Stařečský potok byl velmi znečištěn. Údajně voda zahnívala ve mlýnských strouhách a okolní obyvatelé tím trpěli. Jedním z opatření městské rady bylo vykoupení ,,mlýna na Horce" - Hluchého mlýna, jeho provoz byl ukončen a náhon zasypán.
Hluchý mlýn byl od roku 1916 obecním činžovním domem, později zde byly sociální byty. Zůstal v majetku města pravděpodobně až do revoluce.
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Majitelé měli s budovou velkolepé záměry. Chtěli zde zbudovat hotel a letní restauraci, proslýchalo se něco i o night klubu. Byly zbourány všechny okolní hospodářské budovy. Rekonstrukce se povedla jen do té míry, že byl zbudován nový krov a pokrytí střechy a vybourána okna a dveře, pak údajně došly majitelům peníze.
V roce 2005 uvažovali o vybudování hospicu s kapacitou 120 míst, ale i z toho sešlo a dům chátral a stával se občasným útočištěm bezdomovců a místem pro nepovolené skládky odpadu.
V roce 2017 se schylovalo ke kompletní demolici.
V roce 2022 se s novým majitelem Alfa In opět začíná mluvit o rekonstrukci a revitalizaci na kulturní centrum.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1557 Václav Weis
-1625 Jan WeIs
1620-1834 město Třebíč
Matěj Hluchý
rod Mikundů
Jan Paleček
Firma Budišovský
Město Třebíč
Firma Ifre
Firma Alfa In
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Pověst
Úryvky pověsti mluvily o incestu a vraždě, která se zde měla odehrát ve 20. století, ale zatím se nepodařilo vypátrat více.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
