Když prší, musí se mlít.
(německé přísloví)

mlýn Klášter, Klášterní mlýn

mlýn Klášter, Klášterní mlýn
2, 112
Nepomuk - Klášter
335 01
Plzeň-jih
Klášter u Nepomuka
49° 30' 3.3'', 13° 34' 39.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velká budova původního klášterního mlýna stojí na jižním okraji obce pod Klášterským rybníkem. Zbytky románského a gotického zdiva jsou v mlýnici a na půdě budovy. Mlýn přiléhá k původní obranné zdi kláštera.
Mlýn prošel přestavbami i v nedávné historii. Mlýn slouží k obytným účelům.
Na okraji obce
Úslava
19210/4-328
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen cisterciáky ve 13. století současné s klášterem.

1652  - mlynářka Anna z Kláštera

1682 - Jan Trsyn

1693 - Ludmila, mlynářka z Kláštera

1721 - zaznamenán klášterní, později panský mlýn, dále Vaněčkovský mlýn - Grundbuch

2.1.1711 - Vojtěch Vaněček koupil mlýn od vrchnosti

1734-1757 - Vavřinec Vaněček - syn, oceněn na 300 zl.

1757 - Petr Vaněček - syn Vavřince

1800 - 1826 - Josef Vaněček - syn Petra, mlýn o 3 složeních

1829 - mlýn připsán synovi Josefovi, oceněn na 2229 zl.

 

 

15.9.1854 - mlýn odkoupia kněžna Vilemína z Auerspergu za 13.500 zl.

Engelbert Ferdinand Auersperg

1877 - mlynář Josef Šmerák - nájemce

1897 - mlynář Josef Šmerák - nájemce, 3 složení

Karel Šmerák - syn Josefa, nájemce

 

1925 - Karel Šmerák žádal majitele  mlýna o svolení postavit místo kol dvojitou Francisovu turbínu

1926 - turbína zkolaudována

1930 - Engelbert Auersperg. Říčka Úslava je nazývána Žinkovka.

1933 - Karel Šmerák, mlynář z Kláštera č. 77, odkoupil č.p. (mlýn) od majitelů velkostatku Karla a Marie Plíhalových za 33.000 Kč a přilehlé nemovitosti za 5.000 zl. Mlýn byl v té době už zrušen. Karel Šmerák se zavázal, že v č.p. 2 nebude mlýn a že nebude odebírat rybníka vodu, kromě vody pro stáje. Vyhradil si však předkupní právo na sousední elektrárnu

Mlýn mlel do r. 1933, odstraněno mlýnské zařízení.

1941 vymazán z vodní knihy

1945 - Josef Šmerák, synovec Karla

1949 - obec Klášter

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Trsyn
  • Vaněček
  • Šmerák

Historie mlýna také obsahuje:

od 13. stol - cisterciáci

1652  - mlynářka Anna z Kláštera

1682 - Jan Trsyn

1693 - Ludmila, mlynářka z Kláštera

1711 - Vojtěch Vaněček

1734 - Vavřinec Vaněček

1757 - Petr Vaněček

1800 - 1826 - Josef Vaněček

1829 - Josefov Vaněček

1854 -  Vilemína z Auerspergu

Engelbert Ferdinand Auersperg

1933 - Karel Šmerák,

1939 - Karel Šmerák (RR)

1945 - Josef Šmerák

1949 - obec Klášter

 

 

 

 

 

1930 - Engelbert Auersperk

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2018
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • středověk
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn byl za svou existence mnohokrát přestavován, baroko, klasicismus. Z pohledu z vnějšku nelze více určit.
      V mlýnici a na půdě jsou zbytky románsko-gotického zdiva - info - Informační panel u mlýna, patrní gotické prvky - V. Hnojská, Toulky po vodě, Mlýny na řece Úslavě, str. 79.
      1926 - Francisova turbína zkolaudována
      Mlýnici ještě v 1. pol. 20. stol. zdobil krb ze 16. stol.
      Na fasádě kdysi prý bývala šternberská hvězda.
      Pod hrází rybníka , po níž jde silnice z Nepomuku, podél Úslavy volně stojící zděná omítaná, budova mlýna, vůči silnici přízemní, jinak jednopatrová o 2 x 10 osách se střechou valbovou, krytou taškami bobrovkami. Fasáda členěna při nárožích rustikovanými lisenami, na straně do dvora a k silnici jen hlavní římsou, kdežto k náhonu a Úslavě ještě navíc profilovanou a dozadu plochou hladkou kordonovou římsou. K silnici jsou nad 4 kamennými schůdky obdélné dveře z vodorovných prkének uprostřed holé stěny na straně k Nepomuku, nad zbytky tzv. lednice /prostoru pro mlýnské kolo/ z neomítaného lomového kamene, v přízemí 2 malá ležatá okénka, dveře nad lednicí /dokud byla zastřešená/, další malé okénko, dále 2 větší novější okna a zadní portál průjezdu, vyznačený v omítce i kolem otvoru se stlačeným obloukem v obdélném rámu rustikování a klenáky /portál do špalety zazděn, ponechány obdélné dveře s obdélným světlíkem/ a teprve blízko východního rohu 2 obdélná dvoukřídlá nedělená okna. V patře 8 obdélných neorámovaných oken ve špaletě /z toho 6 v levé polovině /, 9. okno zazděné a 10. nové, trojdílné. Na zadní úzké fasádě v přízemí 2 obdélná dvoukřídlá okna bez dělení a v l. p. 1 trojdílné okno při JV nároží. Na straně do dvorka při SV nároží v přízemí 1 užší a v patře 1 trojdílné okno - a z druhé strany - vrata průjezdu se stlačeným orámovaným obloukem. /Zbytek průčelí zakrývá přístavek - viz dále/.
      Uvnitř průjezd s plochým prkenným stropem, vlevo při dvoře plochostropá místnost a místnost o 2 plackách na pasech. Souběžně s nimi na straně k vodě černá kuchyň, vedle ní schody do patra a k rohu plochostropá místnost. Vpravo od průjezdu, přes obě podlaží býv. mlýnice s trámovým stropem. Do ní je k vodě a průjezdu vestavěna plochostropá místnost. Mezi ní a úzkou stranou k silnici jde zvýšená dřevěná podlaha se schůdky z betonové dolní podlahy. Proti schůdkům ve stěně ke dvoru nad kamenným stupněm cihlový pravoúhlý krb /uvnitř kvádry/ s přímou římsou. Patro /vlevo od průjezdu/ plochostropé.
      Dovětek: V obvodových zdivech budovy mlýna dochováno zdivo ze 13. století.
      Kolmo k vlastnímu mlýnu, souběžně se silnicí, mezi ní a zahradou, na výši jednoho podlaží dochované obvodní zdi obdélného úzkého dlouhého stavení někdejšího kláštera. Zdi z neomítaného lomového kamene s nárožními kvádry, s korunou na straně k silnici /k západu /krytou prejzy, na straně k zahradě drnem. V krátké severní stěně proražena dodatečně brána vjezdu s cihelným, téměř půlkruhovým záklenkem. Vrata prkenná. Vlevo od nich zevnitř zazděné, zevně špaletou kvádrů rozevřené úzké středně vysoké lomené okno. Výše mezi oknem a záklenkem vjezdu hranolový kámen s kulatým otvorem, vroubeným profilací jako terčem. Mezi vnitřkem někdejšího stavení, tvořícím dnes dvorek, a zahradou třetí zeď - asi 3,5 m vysoká - přerušená blíže mlýna vraty na dvorek před mlýnskou budovou. Ze zahradní strany mezi těmito vraty a nárožím 2 oboustranně široce špaletovaná malá, půlkruhově zakončená okna, z třetího, viditelného jen ze zahrady, levá polovina ostění a záklenku v zazdívce. Vlevo od vrat další oboustranně špaletované, ale uprostřed zazděné okénko. Jižní část býv. klášterního stavení je příčkou oddělena, doplněna bedněným polopatrem a k budově mlýna se připojuje pultovou střechou, krytou eternitem. Uvnitř 3 pole pruských kleneb na meziklenebních a mezi nimi přístěnných pasech.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky předbělohorské
      • dveře
      • okno
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • trámový strop
      • krbeček
      • zcela bez technologie aj.
      1933 veškeré zařízení odstraněno
      Žádná položka není vyplněna
      1897: 3 obyčejná složení s kameny o prům. 32 cm
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      • most, propustek
      1897 zasazen cejch V.S.A. 30/10 1897
      Od rybníka vedly k mlýnským kolům vantroky ze žulových desek 185 cm široké a 92 cm vysoké, na konci před mlýnskými žlaby byla 3 stavidla o šířce 50 cm a výšce 62 cm.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1897: 3 kola na svrchní vodu
      V roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, 2 x hltnost 0,088 m3/s, spád 2,5m, celk. výkon 3,8 HP, prům. 2,56 m, šířka mezi věnci 107 cm.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1897: 3 kola na svrchní vodu
      V roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, 2 x hltnost 0,088 m3/s, spád 2,5m, celk. výkon 3,8 HP, prům. 2,56 m, šířka mezi věnci 107 cm.
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Popis21.8.1925 podal Karel Šmerák žádost o povolení k instalaci dvojité Francisovy turníny s horizontálním hřídelem v otevřené kašně na místě vodních kol.
      1926 kolaudována
      1933 demontována
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet: 2
      • AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníPlzeň, str. 30
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníPlzeň, str. 30
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZIP o.p.s.
        NázevInformační panel u mlýna
        Rok vydání2014
        Místo vydání
        Další upřesněníviz foto "Ostatní"
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorVendula Hnojská
        NázevToulky po vodě
        Rok vydání2011
        Další upřesněníMlýny na řece Úslavě, str. 79-82
        AutorFrantišek Kraml
        NázevO starých mlýnech na Nepomucku
        Rok vydání1972
        Odkazhttps://ddvd.kpsys.cz/media-viewer?rootDirectory=926737&fbclid=IwAR34MZJ5g7Aei6FcoAky5MBvg7k-M8v8L_GijS9xEretgSson1sHBBRQnCs#!?file=174536
        Datum citace internetového zdroje10 2023

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        26.6.2015 06:48 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 2.4.2016 20:43
        Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 18:27
        doxa (Jan Škoda) 1.6.2025 19:53