Ďáblova mouka se změní v otruby.
(švýcarské přísloví)

Dolejší mlýn

Dolejší mlýn
10
Bedrč
256 01
Benešov
Benešov u Prahy
49° 48' 35.3'', 14° 42' 47.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Částečně přestavěný mlýn s menšími hospodářskými budovami stojí na dolní okraji obce.
(Josef Klempera sloučil oba bedrčské mlýny do jednoho.)
Na okraji obce
Okrouhlický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

K roku 1414 je uváděna obec v majetku vladyky Jaroše. Je uveden i mlýn.

1648 - vypálena obec  i mlýn

17. stol. - mlýn v majetku města Benešova

1750 - na mlýně Jan Párys

2.5.1810 Josef a Barbora Jankovští za 17.800 zl. prodali mlýn zeti Tomáši a Františce Semerádovým, následně Tomáš Semerád vlastnil 1/2 mlýna, Františka 1/4 a 1/4 zůstala Jankovským. Semerád se však obrátil na benešovský úřad se žádostí o zkoumání dobrovolného porovnání užitku z koupeného Bedrčského mlýna, jelikož mu prý Josef a Barbora Jankovští nevydali naturální podíl z užitku mlýna, a požadoval, aby mu byl mlýn předán celý. I přes jejich odpor mu byl 12.3.1817 celý mlýn skutečně předán, špatným hospodařením ho však rychle předlužil.

19.4.1821 v nucené dražbě mezi 6 zájemci zvítězil Ignác Seewald, ktrrý mlýn zakoupil za 6.511 zl., po odpočtu dluhů však Jankovským splatil pouze část sumy a odmítl jim i zajistit výměnek. Jelikž se žalobou opět neuspěli, vzala si je k sobě do Benešova druhá dcera Kateřina, provdaná Kanderálová. 

1840 Ignác Seewald

Mlýn jako jediný z obce propadl exekuci.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Jiří Schön. V "Seznamu... z r. 1930." je uveden 2x mlýn č. 10, pokaždé s jiným majitelem a i technickými paramery mlýna.


Další nejasnoti jsou ohledně  názvu potoka. V  roce 1930 se potok nazýval Benešovský, na současných mapách Okrouhlický. U nového můstku přes potok je  postavena nová cedule s názvem Střížkovský. Uvádím Okrouhlický potok podle současných map - http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/jak-se-jmenuje-potok-v-bedrci-netusi-ani-nekteri-mistni-20150711.html, z 11.7.2015

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Párys
  • Schön
  • Seewald
  • Jankovský
  • Semerád

Historie mlýna také obsahuje:

město Benešov

-1810 Josef a Barbora Jankovští

1810-1817 Tomáš a Františka Semerádovi

1817-1821 Tomáš Semerád

1821-1840 Ignác Seewald

1930 - Jiří Schön

1939 pravděpodobně Ladislav Šimek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    11 2015
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Původně postavený z kamene a krytý šindelem. Obytný dům o 4 místnostech s kuchyní a klenutou komorou, u mlýna stodola, kravín, 3 chlévy pro vepřový dobytek, pole, louka a zahrada.
      Bývalá mlýnice je jednopatrová, přistavěná část přízemní.
      Přestavěná mlýnice na obytný dům cca v 70. letech 20. stol.
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
          Žádná položka není vyplněna
          původně 3 složení a 3 stoupy
          mlecí kameny u kůlny ve dvoře
          Dochovaný
          • pekárna
          Zaniklý
          • stoupa
          • olejna
          3 stoupy a olejna v podzemí
          • náhon
          Podle císařských povinných otisků vedly ke mlýnu 2 náhony. V současnosti je v terénu patrná sníženina po jednom náhonu.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,256 m3/s, spád 4,5 m, výkon 11,52 HP.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,256 m3/s, spád 4,5 m, výkon 11,52 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet:
          • AutorInternet
            NázevBedrčské knížectví
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníVšeobecná část historická
            Odkazhttp://www.bedrc.cz/kapitola-i
            Datum citace internetového zdroje8.11.2015
            AutorInternet
            NázevBedrčské knížectví
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníVšeobecná část historická
            Odkazhttp://www.bedrc.cz/kapitola-i
            Datum citace internetového zdroje8.11.2015
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněníTábor, str.8
            AutorInternet
            NázevJak se jmenuje potok v Bedrči, netuší ani někteří místní
            Rok vydání2015
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/jak-se-jmenuje-potok-v-bedrci-netusi-ani-nekteri-mistni-20150711.html
            Datum citace internetového zdroje8.11.2015
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách II.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 153

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            8.11.2015 08:57 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 10.11.2015 19:38
            Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 10:56
            doxa (Jan Škoda) 28.11.2024 22:12