Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynáři rádi sahají příliš hluboko do pytlů.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Havlíkův, Švecův mlýn a pila

Havlíkův, Švecův mlýn a pila

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

109

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Nový Dvůr

PSČ

341 01

Okres

Klatovy

Katastrální území

Nový Dvůr u Myslíva

GPS

49° 26' 36.6'', 13° 35' 17.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Původní č. p. mlýna bylo 9. Mlýn zbořen v polovině 70. let 20. stol., dochována pouze pila

Poloha vůči obci

Vodní tok

Myslívský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1837 Jan Činovec

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1866 manželé Karel a Josefa Švecovi

kol. 1900 Jan Švec

První republika (1919–1938)

1930 Jan Švec

Václav Švec (1900-1954) - poslední mlynář

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Za války nebyl v provozu

Před válkou si majitel pořídil nový katr, jelikož se obával, aby mu nebyl zrekvírován, ukryl ho rozebraný do podkolí k palečnímu kolu a zakryl kameny. Po válce již tady nebyl nikdy spuštěn a následně byl prodán na pilu do Nekvasov.

1948 mlýnice se již rozpadá

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Stanislav Švec (1926-1984) pouze šrotoval

1975 mlýn demolován, ponechána pouze pila

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Činovec
Havlík
Švec

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

V r. 1837 vlastnil mlýn Johann Činovec.

V r. 1930 vlastnil mlýn a pilu Jan Švec.

1939 - Václav Švec (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část
dochovány hospodářské části
dochovány objekty doplňkových provozů

Typologie podle urbanistického prostředí

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1866 2 obyčejná česká složení
1948: 1 válcová stolice s litinovými válci
několoik čisticích strojů (např. koukolník)
výtahy

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn a pila, dosuyd zachován původní katrr z přelomu 19. a 20. stol.
elektrárna pro vlastní potřebu, utáhla prý 18 žárovek v objektu
nový katr zakoupen před válkou, za války ukryt v podkolí, po válce nepoužitý odprodán na pilu do Nekvasov

Cesta vody ke mlýnu

rybník

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda přitékala od mlýna čp. 19 Jana Ticháčka v Činově a z mlýna čp. 7 (Baníře). Nad mlýnem zadržobvána v mlýnské nádržce, z ní pomocí dvou stavidel pouštěna přímo do žlabů na vodní kola. Poháněn střídavě mlýn a pila.