Hnát vodu na svůj mlýn.
(německé rčení)

Kozův, Podelhotský, Terešovský, Němcův mlýn

Kozův, Podelhotský, Terešovský, Němcův mlýn
6
Ostrovec-Lhotka
338 08
Rokycany
Lhotka u Terešova
49° 54' 19.9'', 13° 44' 25.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn doložený k pol. 17. stol., téměř až do konce 18. stol. se zde velice rychle střídali nájemci, resp. majitelé, od roku 1786 v držení rodu Zimmerhaklů (Cimrhaklů). V roce 1943 se zde ukrýval vedoucí odbojář Arnošt Šmíd, syn mlynáře z Čapského mlýna, 28. října 1943 však byl gestapem vypátrán a zatčen, spolu s ním pak byla popravena celá rodina zdejšího mlynáře Václava Němce s výjimkou nejmladšího syna Václava, který byl po celý zbytek války vězněn a před smrtí jej zachránila až americká armáda.
1 km východně od kapličky ve Lhotce
Zbirožský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vznik patrně v 16. stol.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

1643 mlynářka Ludmila

1651 (soupis poddaných dle víry) Václav Datek (56 let) se synem Janem (28 let), mlynářským tovaryšem

1666 mlynářka Kristýna

1689 Adam Kočna

1694, 1696 mlynář Josef

1699-1701 Mikuláš Procházka zv. Kozička, přesídlil sem z Vrbatova mlýna u Lhotky u Radnic

1715, 1718 Vít Roth a Kateřina

1725 Viktorín (syn Mikuláše?) a Mařena Procházkovi

1728-1731 Jan Krejsa a Kateřina

1736-1737 Bartolměj Ulrich a Kateřina

1745 Alžběta a Jan Hunmerovi

1747 mlynářka Anna Reinerová

1753-1758 Václav Ryška s manželkou Kateřinou

1757 poprvé uveden jajo Kozův mlýn

16.10.1758 Václav Ryška prodal Janu Chotovi (Kotovi)  se vším inventářem za 650 zlatých rýnských ve stříbře. Jan Chot měl manželku Annu, oba byli osobně svobodní (nepoddaní).

1770 vrchnost Janu Chotovi emfyteuticky prodala mlýn, pilu, pole a louku za 500 zl. a 120 zl. roční činže, patrně však podmínky nebyl schopen plnit

1772 Evžen Říka

1773 Jan Slavník

1773-1776 Vojtěch Machulka s manželkou Annou, oba osobně svobodní

1777 Václav Titlpach

1779-1781 za 700 zl. koupil František Chot s manželkou Barborou, oba osobně svobodní

1782 Kašpar Loukota s Marií, koupili mlýn za 810 zl.

1783 za 960 zl. koupil Václav Slavník (Slasník), k mlýnu náleží 13 jiter (nejvíce z celé vsi)

23.4.1786 za 1022 zl. zakoupili Karel a Marie Cimrhaklovi (Zimmerhaklovi), 1786  II. manželka Kateřina roz. Říhová (+1793 ve 40 letech), 1794 III. manž. Kateřina roz. Štěpánková (+1798 v 25 letech), 1798 IV. manželka Marie Magdaléna (+ 1861 v 84 letech)

1793 16letý syn podruha rozmačkán mlýnským kolem

1809 dosud svododný Karel Cimrhakl dobrovolně vstoupil do poddanství k Terešovu

1833 Karel Cimrhakl zemřel jako výminkář v 75 letech

1825 mlyn převzal syn Jakub Zimmerhakl (+ 1878 v 76 letech), 1828 se oženil s Marií (+ 1855 ve 48 letech)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1852 vyrovnání poddanských povinností, do této doby mlynář platil 100 zl. ročně + 4 zl. 18 kr. namísto vykrmení vepře ("frišlinka") + 4 zl. za nájem rybolovu, povinen řezat špalíky za 9 denárů od kusu a mlít proti odvodu vyazeného meliva. Vrchnost měla předkupní právo na mlýn, ale musela udržovat jez a vantroky. Mlynář měl právo užívat vodu z panského rybníka nad mlýnem.

1858 František Zimmerhakl  (+ 1917 jako výminkář v Terešově) se oženil s Kateřinou Neradovou z Hořelice, 26.4.1860 převzal mlýn

1893 Jan Zimmerhakl (+ 1909 ve 42 letech) a Anna roz. Kindlová z Vaširova u Nového Strašecí

1909 vdova Anna mlýn pronajala Františku Pioreckému

1912 mlýn vyhořel, zachráněna jen stodola, pila již nebyla obnovena

1913 se sem přiženil Václav Němec, vzal si Kateřinu Zimmerhaklovou

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1917 ve mlýně zabaveno 20 q obilí

1918 dalších 6 q

1918 14letý mlynářskýn učeň zde po úrazu vykrvácel

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1922 vydáno povolení k výměně kola za Francisovu turbínu a zřízení pily  (nezřízena)

1930 Václav Němec

1933 k mlýnu náleží 15 ha pozemků

Na Zbirožsku vznikla odbojová skupina pod vedením Arnošta Šmída, syna mlynáře z Čapského mlýna u Zbiroha. Po zatčení jeho bratra Jaroslava se Arnošt Šmíd ukrýval na Kozově mlýně u Václava Němce (s ním se jeden čas ukrýval i parašutista Klein). Byl však vypátrán a 28. října 1943 na Kozově mlýně zatčen (na akci dorazilo do Lhotky 16 aut gestapáků a četníků). S ním byl zároveň zatčen mlynář Václav Němec, jeho manželka Kateřina a synové  Josef a Václav, tito byli Sondergerichtem v Praze za podporu nepřátel Říše odsouzeni k smrti a 8. listopadu 1943 s výjimkou nejmladšího syna Václava popraveni. Václav byl vězněn v různých věznicích v Německu, v Norimberku byl odsouzen k smrti, ale byl osvobozen Američany.

Do mlýna přidělen jako treuhänder německý příslušník Heidinger.

1945 Heidinger uprchl, ve mlýně zadrženi 3 němečtí vojáci, do mlýna se z vězení navrátil Václav Němec, jediný, který přežil.

1946 se oženil s Růženou Kondelíkovou z Chlumu

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1950 zastaveno mletí, v mlýně se pouze šrotuje

1957 Václav Němec vstoupil do JZD

1959 zastaveno i šrotování

1973 zemřel Václav Němec, zůstává vdova Růžena

1980 převzala dcera Irena provd. Kozáková, s manželem provedli opravy a instalovali MVE

 

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pátek
  • Ryška
  • Chot
  • Slastník
  • Zimmerhakl
  • Němec
  • Heidinger
  • Cimrhakl
  • Datek
  • Kočna
  • Procházka
  • Kozička
  • Roth
  • Krejsa
  • Ulrich
  • Hunmer
  • Reiner
  • Kot
  • Říka
  • Slavník
  • Machulka
  • Titlpach
  • Loukota
  • Slasník
  • Piorecký

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Velká patrová budova.
      1839: ve mlýně byla předsíň, vlevo k předu světnice, za ní kuchyně, proti předsíni komora, z předsíně vpravo mlýnice a za ní vlevo pokoj, dole vedle mlýnice sklep, vše zděné, kryté šindelem, proti ní vedle pila, pod ní řezárna, vedle chlév, proti výminkářská chaloupka o 2 místnostech a chlévu, dále stodola zděná pod došky.
            Žádná položka není vyplněna
            1877: 2 složení
            Zaniklý
            • pila
            pila vyhořela 1912 a již nebyla obnovena
            1922 vydáno povolení ku zřízení rámové, cirkulární a kyvadlové pily, avšak nerealizováno
            • stavidlo
            • náhon
            • rybník
            Velký rybník nad mlýnem.
            Nádrřku (rybník) nad mlýnem koupil František Zimmerhakl v roce 1870.
            1877: jez 5,7 široký, vod do mlýnské strouhy regulována satvidlm, teče do mlýnské nádržky (poměrně velký rybník), jejíž hrází vede 9 m dlouhá strouha se stavidly, přivádějící vodu na vantroky, dlouhé 5,3 m, odtud padá na 2 kola, jiná strouha z nádržky, dlouhá 5,78 m, vede vodu na kolo pily.
            Popis
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,39 m3/s, spád 5,4 m, výkon 21 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1877:
            mlýn: 2 kola na svrchní vodu, výška 3,6/3,6 m, šířka 0,78/0,8 m
            pila: 1 kolo na svrchní vodu, výška 3,5 m, šířka 1 m
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 41
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 41
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 140-142
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorFrantišek Batěk, Hana Hrachová, Petr Prášil
            NázevZbirožsko na starých pohlednicích
            Rok vydání2007
            Místo vydáníHostivice
            Další upřesněnís. 155
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorPetr Rožmberský
            NázevMlýny na Zbirožsku III.
            Rok vydání2016
            Místo vydáníRokycany
            Další upřesněníSborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 28/2016, s. 20-26
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Ostatní

            Vytvořeno

            7.10.2012 00:07 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.8.2017 07:50
            Piskot 7.10.2012 17:31