Lněnému semenu a plevám se v olejném mlýně přihodí stejně.
(hornolužické přísloví)

Sedláčkův mlýn

Sedláčkův mlýn
51
Kostelecké Horky
517 41
Rychnov nad Kněžnou
Kostelecké Horky
50° 2' 51.4'', 16° 12' 6.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Přízemní zděný trojdílný mlýn se třípodlažní mlýnicí a s přízemní bedněnou pilnicí, kovoobráběcí a dřevoobráběcí dílna. František Sedláček zde po první světové válce zavedl kompletní kusovou výrobu mlýnských strojů vlastní konstrukce.
Zhotovil i všechny mlýnské stroje, které se zde unikátně dochovaly dodnes. František Sedláček byl osobností mimořádnou a všestranně nadanou. Mlýn, pila i obě dílny se právem řadí mezi naše nejcennější, dobře zachované technické památky.
Velký Jordán
106570
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn vznikl až po roce 1840, neboť není zakreslen na Císařském otisku.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

František Sedláček
* 8.9.1882
+ 25.3.1952

Byl osobností mimořádnou, dnes budící obdiv jako člověk universálně šikovný a podnikavý. I přes omezené možnosti založil prosperující kusovou výrobu mlýnských strojů vlastní konstrukce.
Stalo se tak někdy po první světové válce, kdy po svém otci zmodernizoval malý mlýn v Kosteleckých Horkách v podhůří Orlických hor. Všechny stroje, včetně válcové mlecí stolice si vyhotovil sám.
Jeden z obytných prostor přestavěl na plnohodnotnou kovoobráběcí dílnu a hned vedle kompletní truhlárnu.
Stroje pohánělo vodní kolo na vrchní vodu značného průměru pomocí převodů a transmisí. V dílně byl umístěn soustruh, vrtačka, hoblovka a horizontální obrážečka vlastní konstrukce. Truhlářská dílna měla všechny podstatné dřevoobráběcí stroje poháněné z transmisí a elektrické osvětlení dílen zajišťovalo dynamo, hnané taktéž vodním kolem. Vyráběl si i dřevěné modely důležité k formování a lití hrubých odlitků součástek, které posílal do nedaleké slévárny.
Proslulé byly hlavně jeho průchodové loupačky dodávané do mlýnů. Jednoduchá, přesto spolehlivá konstrukce vytvořená panem Sedláčkem byla levnější alternativou jiných takovýchto strojů vyráběných ve velkém továrnami. Z historických recenzí samotných mlynářů v novinách se dozvídáme, že to byl stroj oblíbený a odvedl dobrou práci a to i ve větších mlýnech.
Dodnes se dochovalo jen malé množství těchto strojů. Každý je proto velmi cenným předmětem.
David Veverka - restaurátor strojů 2023



Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Sedláček

Historie mlýna také obsahuje:

1930 František Sedláček

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Dům z 2. poloviny 19. století. Mlýnice pravděpodobně ze stejného období.
      Areál mlýna tvoří třístranný dvůr s pilnicí a lednicí, stodolou s hospodářským krčkem a objektem bývalých sádek.
      Dějiny: Mlýn byl vystavěn na místě vyhořelého mlýna dle plánu z roku 1886 signovaného stavitelem Hynkem Pasovským. Původní stavba musela vzniknout někdy po roce 1840, neboť není zachycena na mapě stabilního katastru.
      Popis: Areál mlýna tvoří třístranný dvůr se samotnou vzhledem ke komunikaci štítově orientovanou budovou mlýna s bedněnou pilnicí a lednicí, stodolou situovanou paralelně s mlýnem a hospodářským objektem bývalých sádek přiléhajícím kolmo ke stodole. Stodola je s mlýnem spojena úzkým hospodářským krčkem se sedlovou střechou. Budova mlýna byla vystavěna v poslední čtvrtině 19. stol. Dvůr byl hospodářskými objekty postupně rozšiřován během první poloviny 20. stol. Pilnice je z roku 1929.
      Popis památkové hodnoty: Areál vodního mlýna je významným dokladem stavebně historického vývoje obce a technologického vývoje mlynářství. Nezanedbatelná je i urbanistická hodnota s charakteristickým umístěním areálu mlýna s rybníkem na okraji sídla.
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • dveře
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • historický mobiliář
      • existující umělecké složení
      Unikátně dochováno vodní kolo na vrchní vodu značného průměru, mezi věnci chybí korečky. Na vodní kolo byla voda přiváděna od stavidla z rezervoární nádrže trubkovým tlakovým přivaděčem, který se uvnitř mlýna rozšiřuje do obdélníkového dřevěného vstupního tělesa, to tvoří vantrok. Zde je umístěna regulace přes zdvihovou klapku regulovanou pákou. Jalová propust vyvedena bokem s kovovým uzavíracím ventilem a trubkou pod vodní kolo.
      Hřídel vodního kola je kovová, jsou na ní osazeny rozety nesoucí ramena vodního kola i palečního kola. Paleční kolo má ramena a věnec dřevěný. Palce tvořily čelní převod s pastorkem a předlohovou hřídelí, na které bylo osazeno další celodřevěné paleční kolo (dochováno jen torzo - věnec). Zapadalo čelně do pastorku hlavní rozvodové transmise. Ta rozváděla energii na několik dalších menších transmisí, většinou s dřevěnými řemenicemi. Od transmisí byly poháněny mlýnské stroje ve všech patrech, pila, osvětlovací dynamo a kovoobráběcí dílna s truhlárnou k výrobě mlýnských strojů.

      Mlýn:
      Unikátně dochované - vzácné strojní zařízení. Řadí se v tomto případě mezi velmi cenné exponáty, mimořádné hodnoty.
      Všechny stroje byly zhotoveny Františkem Sedláčkem, jako vlastní konstrukce.
      Na prvním podlaží nachází se malá válcová mlecí stolice s rýhovanými válci, kamenné mlecí složení a složení jahelky. Jahelka má čistící a třídící aspiraci s přepadovými komorami pod sebou v podkolí...
      Je zde dále tarár s žejbrem na čištění, patry prochází několik kapsových dopravníků. Velký moučný hranolový vysévač se bohužel nedochoval jako jediné zařízení z celého kompletu. Na půdě jsou uloženy jeho torzální části (bočnice).
      Malá průchodová loupačka je vyřazená na nepůvodním místě stranou mlýnice.
      V podstřeší lze spatřit malý hranolový předvysévač, nad ním je malé žejbro, ke kterému jde netypicky dlouhá dřevěná ojnice od excentru umístěného na dřevěném štítu. Čištění a třídění krupic, případně i jáhlů probíhalo na jednoduchém žejbru s tarárem, které bychom mohli konstrukčně zařadit mezi Paurovým strojem a jednoduchou štoskou. Zařízení vyhotovil a osadil František Sedláček v období po 1. světové válce a rozšířil ve 20. letech.

      Výroba mlýnských strojů :
      Kovoobráběcí dílna
      Původně poháněná vodním kolem přes převody a transmise, později centrálním elektromotorem a nakonec i jednotlivými elektromotory.
      Dochovány části rozvodových transmisí, archaické kovoobráběcí stroje: soustruh, malá hoblovka, vrtačka, bruska a podomácku vyrobená horizontální obrážečka, nástroje a přípravky.

      Dřevoobráběcí dílna - truhlárna
      Původně poháněná vodním kolem přes převody a transmise, později centrálním elektromotorem a nakonec i jednotlivými elektromotory.
      Starší zařízení, které je předěláno na pohon jednotlivými modernějšími elektromotory: Pila cirkulárka s kombinovanou dlabačkou, frézka, pásová pila, hoblovka, protahovačka, dřevosoustruh, ruční nástroje a přípravky.

      Výroba elektrické energie: dochované Dynamo systému Kolben 1905, 120 V stejnosměrné osvětlovací soustavy. Rozvodná deska s reostatem bohužel nedochována. Je pravděpodobné, že vyrobené přebytky byly dodávány i do okolních domů.

      Pila
      horizontální jednolistová pila vlastní výroby s převodovkou, reverzací a variátorem posuvu vozíku.

      David Veverka - restaurátor, červen 2023
      ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

      Neobvyklé umělecké složení domácí výroby. Tvoří jej dvě části: 1/ torzo jednoduchého uměleckého složení, 2/ složení na výrobu jahel.

      Suterén:
      Mlýnská hranice, paleční kolo, spodní transmise, malý jednovětrový tarár k jahelce, větrovod vedoucí do větrové komory v přístavbě vedle mlýnice.

      Mlecí podlaha:
      Šrotovník s francouzskými mlecími kameny, válcová mlecí stolice v dřevěné skříni a s dřevěným rámem domácí výroby s rýhovanými válci, k ní jeden kapsový výtah domácí výroby, jahelka s jílovým spodkem domácí výroby, jednoduchý výtah s násypným košem na proso, vede k taráru domácí výroby, pod ním se nachází žejbro domácí výroby.

      Podstřeší:
      Zásobník nad válcovou stolicí, nad ním krátký hranolový vysévač domácí výroby, od kapsového výtahu k němu melivo dopravuje “žejbro” s pevným dnem místo síta.

      -- Radim Urbánek
      VýrobceFrantišek Sedláček, Kostelecké Horky
      Popis
      VýrobceFrantišek Sedláček, Kostelecké Horky
      Popis
      Moučný hranolový vysévač
      Dochovaný
      • pila
      • jahelka
      • výroba elektrické energie
      • kovoobráběcí dílna
      • dřevoobráběcí dílna
      František Sedláček založil při mlýně plnohodnotnou kovoobráběcí dílnu a hned vedle kompletní truhlárnu.
      Stroje pohánělo vodní kolo na vrchní vodu značného průměru pomocí převodů a transmisí. V dílně byl umístěn soustruh, vrtačka, hoblovka a horizontální obrážečka vlastní konstrukce. Truhlářská dílna měla všechny podstatné dřevoobráběcí stroje poháněné z transmisí a elektrické osvětlení dílen zajišťovalo dynamo, hnané taktéž vodním kolem. Vyráběl si i dřevěné modely důležité k formování a lití hrubých odlitků součástek, které posílal do nedaleké slévárny.
      Proslulé byly hlavně jeho průchodové loupačky dodávané do mlýnů. Jednoduchá, přesto spolehlivá konstrukce vytvořená panem Sedláčkem byla levnější alternativou jiných takovýchto strojů vyráběných ve velkém továrnami. Z historických recenzí samotných mlynářů v novinách se dozvídáme, že to byl stroj oblíbený a odvedl dobrou práci a to i ve větších mlýnech.
      Dodnes se dochovalo jen malé množství těchto strojů. Každý je proto velmi cenným předmětem.
      Jeden takový můžete spatřit v Šelmberském mlýně u Mladé Vožice. Vzniká zde mlynářské muzeum s ubytováním.
      David Veverka - restaurátor strojů 2023



      Dodnes se při mlýně zachovala horizontální pila jednuška, která je dosud plně funkční. Postavil ji v roce 1929 mlynář František Sedláček, který zároveń vyráběl i části tehnologického vybavení mlýnů, což je nepochybně doložené v případě průchodových loupaček (po jednom exempláři dochované např. ve mlýnech čp. 35 v Zálší /UO/ nebo čp. 40 v Horkách /SY/.)
      Radim Urbánek
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Sedláček, Kostelecké Horky
      PopisKolo na horní vodu vypadá jako nedodělané. Možná jde o jakýsi pokus o obnovu vodního kola.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,04 m3/s, spád 6,5 m, výkon 2,6 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Sedláček, Kostelecké Horky
      PopisKolo na horní vodu vypadá jako nedodělané. Možná jde o jakýsi pokus o obnovu vodního kola.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,04 m3/s, spád 6,5 m, výkon 2,6 HP
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      VýrobceŠenk a Beneš - Ústí nad Orlicí
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      VýrobceŠenk a Beneš - Ústí nad Orlicí
      Popis
      Typdynamo
      StavDochovaný
      VýrobceKolben
      Popis1905
      Historické technologické prvky
      • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • pískovcový kámen | Počet: 1
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
        • průchodová
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • předvysévač | Počet: 1
          • kapsový výtah | Počet: 1
          • AutorNPÚ
            NázevSedláčkův mlýn
            Rok vydání2020
            Odkazhttps://pamatkovykatalog.cz/sedlackuv-mlyn-23595021
            Datum citace internetového zdroje27.10.2020
            AutorNPÚ
            NázevSedláčkův mlýn
            Rok vydání2020
            Odkazhttps://pamatkovykatalog.cz/sedlackuv-mlyn-23595021
            Datum citace internetového zdroje27.10.2020
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 04 (Hradec Králové), s. 20

            Žádná položka není vyplněna

            V českých zemích zcela unikátní složení na loupání prosa na jáhly obsahující velmi neobvykle tři části: čistírenskou, loupací prostřednictvím jahelky s jílovým spodkem a vysévací se žejbrem. Mlynář František Sedláček tímto reagoval na vývoj českého mlynářství v období II. světové války.

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Vytvořeno

            8.10.2012 00:16 uživatelem Radim Urbánek

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 27.10.2020 09:38
            David Veverka (David Veverka) 6.8.2023 05:07
            doxa (Jan Škoda) 12.6.2023 18:08