Podzámecký, Panský mlýn

listina Racka Kocovského z Kocova vydaná 27. září 1463: ,,...u mlýnů také
přináležejících a k jmenovanému mému městu příslušejících obyčejný úrok .... z třetího 3 loty zlata ... mně a mým budoucím po všecka léta platiti budou.“ Tento stav setrval minimálně po dalších padesát let.

1602 první jistá zmínka o mlýnu

13.10.1738 mlýn o 3 složeních, 3 stoupách a 4 kolech získal od Mikuláše Lůžka Antonín Stulík, měšťan z Horažďovic výměnou za Prostřední mlýn, náležející jeho otci Janu Stulíkovi, spolu  s kusem pole na Psohlavci pod 3 strychy, které dostal od úřadu namísto svéradických mlečů, kteří odedávna k zdejšímu mlýnu náleželi, ale kteří byli nyní převedeni pod nově zakoupený svéradický panský mlýn, z kteréhožto pole bude povinen odvádět 3 mandele obilí z každé sklizně. Ze mlýna bude ročně platit 35 zl. a odvádět 75 strychů žita na sv. Jiří a sv. Havla. Náhon až pod kola udržuje vrchnost, mlecí kameny jednou za rok dovezou robotníci, za což jim mlynář dá 1 zl. na stravu, dřevo na hřídele a na opravy zařízení z panských lesů se prodá za levnou cenu a dovezou ho rovněž robotníci. Mlynář je povinen umlít vrchnostenské obilí, a to z 1 strychu pšenice 4 1/2 věrtele, z 1 strychu žita 5 věrtelů mouky různých druhů a 1 věrtel otrub, z 1 strychu ječmene 1 věrtel švábských a 2 věrtele hrubých nebo 2 1/2 věrtele přemletých nebo trhaných krup, z 1 strychu zadního obilí 5 věrtelů šrotu (ale z ovsa 6 věrtelů). Od poddaných mlečů smí vybírat 1/16 jako měřičné. Mlynář nesmí v řece ani v náhonu lovit ryby a sbírat perlorodky, rovněž nesmí ve mlýně přechovávat podezřelé lidi. Pivo smí odebírat pouze vrchnostenské, nikoliv městské. Vrchnost si zachovává předkupní právo, pokud by mlynář mlýn neúnosně zadlužil, vrchnost mu jej může odejmout. Mlynář je povinen udržovat mlýn v dobrém stavu, v případě zničení požáru jej obnovit, na což vrchnost dodá dřevo a další materiál nejen na zařízení, ale i na vrchní stavbu.

21.8.1743 obnoven kontrakt Antonína Stulíka, povinně přimlýněn Velký Bor, mleče z jiných vsí nesmí bez vážného důvodu a povolení vrchnosti přijímat

27.6.1744 Terezie, vdova po +  Antonínu Stulíkovi, postupuje mlýn synovi Václavu Stulíkovi, ten se zavazuje matku živit a po smrti jí uspořádat důstojný křesťanský pohřeb

16.10.1746 Terezie Stulíková, aby si zajistila obživu, prodává mlýn synovi Václavu Stulíkovi za 400 zl. rýn, 100 zl. složeno hotově, na zbylých 300 zl. vystavena obligace, zároveň je povinen splatit dlužných 50 zl. na obilních dávkách

1930 František Mašek