Podezíravost považuje bílého psa za mlynářského pacholka.
(německé přísloví)

Dolejší mlýn

Dolejší mlýn
34
Suchý Důl
549 62
Náchod
Suchý Důl
50° 32' 20.8'', 16° 15' 45.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí pod silnicí na okraji obce. Byl postaven v roce 1819. Ve mlýně se mlelo obilí a současně fungoval i jako pila. Po zrušení mlýnského provozu byla ve mlýně zřízena hospoda. V současné době je ve mlýně penzion.
V r. 1930 byl majitel mlýna a pily Antonín Hanzl (RR).
Na spodním okraji obce
Ledhujka
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tento starodávný mlýn v Suchém Dole čp. 34, zvaný Dolejší, patřil "od nepaměti" vrchnosti. Je poprvé uveden ve vzácném urbáři z r. 1406. Další informace o mlýně se ztrácejí.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Zprávy o mlýně máme až z 18. století, kdy 16. října 1739 prodal opat Benno II. mlýn Josefu Pohlejovi za 500 kop míšeňských. Ten přistavěl chalupu čp. 138, jež sloužila jako byt pro zaměstnance. Mlynáři Pohlejovi bylo třicet let, když přebíral mlýn; zemřel tady 16. září 1774.

Mlýn odkázal svému synovi Josefu Pohlovi /takto změněné jméno se uvádí i nadále/ a jeho manželce Veronice za 500 kop míšeňských.

Když Veronika Pohlová ovdověla, dostala se do finančních potíží. Později se provdala za Gottfrieda Hampla a spolu, jak se doslova píše, " se opovážili nadělati mnoho tajných dluhů". A protože nebyli schopni platit vrchnostenské úroky, dala vrchnost zadlužený Dolejší mlýn 17. listopadu 1795 do nájmu Veroničinu synovi Jiříkovi za 46 zlatých 30 krejcarů ročně. Dne 1. listopadu 1798 mlýn převzal jeho bratr Karel Pohl, který měl do 1. listopadu 1801 platit 90 zlatých a pak ročně 57 zlatých 10 krejcarů.

Došlo však k nějakým problémům, kvůli nimž Veronika Hamplová 26. srpna 1799 prodala mlýn se vším příslušenstvím svému dalšímu synovi Josefu Pohlovi za 1 000 zlatých. Suma všech dluhů na mlýně dosahovala 973 zlatých 39 krejcarů 1 1/2 denáru, takže podíl na každého potomka dělal 4 zlaté 23 krejcarů 2 3/4 denárů. Veronika a Gottfried Hamplovi se nakonec museli odstěhovat jinam, jelikož na mlýně nebyl výměnek, a syn Josef Pohl jim až do matčiny smrti musel platiit 3 zlaté ročně jako náhradu za bydlení.

Nevíme, jak Josef Pohl o mlýn přišel, každopádně v roce 1816 přikoupil Karel Pohl, jeho bratr a tehdejší mlynář na Dolejším mlýně, kus pole a celý mlýn také přestavěl. Dne 28. dubna 1842 prodal Karel Pohl mlýn svému synovi a snaše Josefu a Anně Pohlovým za 1 000 zlatých cís. mince.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Poté, co mlynář Josef Pohl v roce 1876 zemřel, vdova se 31. ledna 1877 provdala za mlynáře Františka Zeidlera, syna Antonína Zeidlera z Pěkova čp. 31.

Dne 29. ledna 1907 se hospodářem na Dolejším mlýně stal jejich syn Ferdinand Zeidler s manželkou Františkou. Nový mlynář byl podnikavý a postavil parní stroj, který zvýšil výkon mlýna i pily. 

Když vypukla první světová válka, musel Ferdinand Zeidler i jeho dva bratři narukovat, a všichni na frontě padli. Vdova Zeidlerová zůstala na mlýně sama se dvěma malými dcerami; kolem roku 1922 se znovu provdala.

Dolejší mlýn koupil poté ruský legionář Antonín Hanzl. Tehdy se o něm tradovalo, že přišel k penězům tak, že se dostal do styku s carským pokladem, který se v té době pohyboval po magistrále a naše jednotky ho střežily. Co na to je skutečné pravdy, se ovšem  neví. /EN/

V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Antonín Hanzl. /RR/

Hanzl každopádně provozoval Dolejší mlýn a pilu až do roku 1950, kdy podle nařízení tehdejšího režimu musel s mletím a řezáním skončit. Jeho manželka Marie pracovala v místním JZD. Její syn Jiří Jakoubek pak pilu zboural, zrušil vodní náhon a kolo a ve mlýně si zřídil bydlení pro svou rodinu. 

Syn Jiřího Jakoubka, rovněž Jiří, si postavil vilku a v bytě rodičů začal po roce 1990 provozovat pohostinství. Později celý bývalý mlýn dosti citlivě přestavěl na restauraci nazvanou "Hospoda ve mlejně"  a v horní části mlýnice vybudoval hostinské pokoje. /EN/

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pohlej
  • Pohl
  • Hampl
  • Zeidler
  • Hanzl

Historie mlýna také obsahuje:

1739 Josef Pohlej
1816 Karel Pohl

1865 - Josef Pohl (RR)

1907 Ferdinand Zeidler

1930 - Antonín Hanzl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2011
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn byl postaven v r. 1819, v současné době byl přestavěn.
      Přestavby 1808, 1815 a 1819
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          1930 mlýn a pila
          • náhon
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,085 m3/s, spád 4,7 m, výkon 3,46 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,085 m3/s, spád 4,7 m, výkon 3,46 k.
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1907 Ferdinand Zeidler zřídil u mlýna parní stroj
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1907 Ferdinand Zeidler zřídil u mlýna parní stroj
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevPension v mlejně
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.pensionvemlejne.cz/
          Datum citace internetového zdroje21.11.2012
          AutorInternet
          NázevPension v mlejně
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.pensionvemlejne.cz/
          Datum citace internetového zdroje21.11.2012
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 33
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny VI
          Rok vydání2003
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 160
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje7.7.2016
          AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
          NázevMetuje známá i neznámá
          Rok vydání2020
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnís. 83-84

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          11.10.2012 19:27 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 10.6.2018 22:01
          Radomír Roup (Radomír Roup) 1.6.2018 14:46
          doxa (Jan Škoda) 13.4.2024 22:56
          eva48 (Eva Nesnídalová) 8.7.2016 15:48
          kolssteyn 5.3.2019 17:46