Historie
Obecná historie:
V roce 1840 vlastnil tento mlýn Vojtěch Babánek, nejstarší syn ze mlýna pod skálou. Roku 1838 se do mlýna přiženil tím, že si vzal dceru mlynáře Růžičky. Předkové Růžičkovi toto místo vlastnící byli drnomistři a byla tam taky rasovna. Není už známo kdy a který Růžička tam postavil mlýn. Říká se tam ,,Na Třískově”, což by také značilo, že se tam dříve vydělávaly kůže.
Vojtěch Babánek asi po třech letech prohandloval tento mlýn za mlýn pod skalou, který byl jeho rodným místem, ale jeho otec ho postoupil jediné své dceři Žofii, která se provdala za hospodářského správce ze dvora v Teletíně Václava Kauckého, takže všech pět synů si muselo hledat živobytí jinde.
Od Kauckého kolem roku 1872 koupil mlynářský stárek (pak mlynář) Vambera, jehož dceru si vzal Prokop Mašek, syn ze mlýna v Libřici, po něm nastoupil jeho syn Prokop, který se oženil s Annou, rozenou Nouzákovou, dcerou Vojtěcha Nouzáka, nájemce dvora v Netvořicích.
Po jeho smrti se ujal majetku jeho syn opětně Prokop, který se oženil s dcerou zdejšího učitele Aloise Mareše, Darií, kterým se narodil opět syn Prokop a dcera Darie. Dnes je v bývalém mlýně ing. Prokop Mašek s manželkou Blankou, roz. Kolmanovou z Prahy.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
K roku 1689 patřil Kapitule při kostele Sv. Víta na Pražském hradě (Metropolitní kapitula), patrně zakoupen s celým panstvím roku 1683, k roku 1689 rovněž dochován inventář vybavení mlýna
1. pol. 19. stol. drnomistr Růžička vystavěl mlýn na místě své rasovny
1838 se sem přiženil Vojtěch Babánek, nejstarší syn mlynáře z Podskalského mlýna, který si vzal jedinou Růžičkovu dceru
1842 mlýn vyhandloval se svým švagrem Václavem Kauckým (manželem jeho sestry Žofie) za svůj rodný Podskalský mlýn
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1872 od Václava Kauckého koupil mlýn stárek Vambera
Vamberovu dceru si vzal Prokop Mašek I., syn mlynáře v Libřici u Davle
Prokop Mašek II., manželka Anna Nouzáková z Netvořic
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Prokop Mašek III., manželka Marie, dcera učitele Mareše
Prokop Mašek IV.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
ing. Prokop Mašek V., manželka Blanka, roz. Kolmanová z Prahy
připravuje se zřízení malé vodní elektrárny o výkonu 90 kW
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Růžička
- Babánek
- Kaucký
- Vambera
- Tomášek
- Mašek
Historie mlýna také obsahuje:
poč. 19. stol. Růžička
1838 - 1842 Vojtěch Babánek
1842 - 1872 Václav Kaucký
1872 - Vambera
Prokop Mašek I.
Prokop Mašek II.
Prokop Mašek III.
Prokop Mašek IV.
Prokop Mašek V.
1930-1939 - Prokop Mašek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: