Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V 1. pol. 19. stol. postavil Martin Valášek z čp. 20
dále v držení rodu Valášků
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
23. prosince 1923 mlýn vyhořel
spáleniště koupil sekerník Ludvík Chaloupka, mlýn znovu postavil (poté žil a působil v Kounově a v Rovném)
poté se majitelé rychle střídali (16 majitelů za 15 let), viz seznam
1930 Alois Skalický
1934 ukončeno mletí, nadále tkalcovna
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Valášek Chaloupka Skalický Višinský Hanuš Langr Pinkava Šulín Vyšinský Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
poč. 19. stol. Martin Valášek
- 1923 Valáškovi
1923-1927 Ludvík Chaloupka
1927-1930 Roman Hanuš
1929-1932 Alois Skalický
1932-1934 Jaroslav Pinkava (bez živn. oprávnění)
1933 Alois Bělobrádek
1933-1934 Václav Vyšinský
1934 Josef Bašek
1937-1938 Jaroslav Langr (1941 přešel do Pavlova mlýna v Kounově)
Šulínová
nájemci tkalcovny:
Čepelka
Vlk
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
