Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Hořejší mlýn byl před rokem 1620 obecní a jeho součástí byla i pila.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Pak se tu vystřídalo několik majitelů: Matěj Pytlíček / od r. 1602/, Jiří Procházka /od r. 1624/, Václav Mazour /od r. 1655/.
V dalších letech tu figurují mlynáři: Jan Pěnkava, František Meduna, Karel Štěpánek, Jan Vydra, Jiří Holoubek, Jan Holoubek /bez udání letopočtů/.
Zaznamenáníhodné je, že se v Hořejším mlýně narodil 11.4.1875 mlynáři Josefu Sobotkovi syn Josef, pozdější magistrátní úředník v Praze /titul JUDr./ a manžel dcery skladatele Antonína Dvořáka Anny.Jejich syn Jiří Sobotka byl významný čs. fotbalový reprezentant a trenér. V Uhlířských Janovicích se traduje, že Mistr Dvořák navštívil nejméně jednou tento mlýn. Rod Sobotků z Nouzova u Velimi byl známým významným mlynářským rodem, který vlastnil několik mlýnů na Kolínsku / Horní a Dolní Nouzov, Buda/ a Kutnohorsku /Uhlířské Janovice, Sázava/. V Uhlířských Janovicích se objevuje rod Sobotků ke konci 19. století /František, Jan a Josef/. Po Sobotkových kupuje mlýn Jan Balák a pak Antonín Trmal.
1890 Čeněk Prous
1906 přestavěn mlynářem Trmalem, měl 2 složení
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
Za mlynáře Antonína Trmala kolem r. 1920 Hořejší mlýn vyhořel a nebyl již obnoven pro mlynářskou výrobu. Byl přestavěn na obytný dům rodinou Špetlovou, od níž kupuje objekt Vincencie Anna Roštíková, manželka zdejšího zvěrolékaře MVDr. Antonína Roštíka, který po smrti své manželky tento mlýn zdědil. Dodnes užívají pamětníci název "Roštíkův mlýn", ačkoli se tu už dávno nemele.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po několika majitelích bývalého mlýna /druhá manželka MVDr. Roštíka, státní statek, restaurace a jídelny, spoje Praha/ koupil objekt Místní národní výbor v Uhlířských Janovicích a přestavěl ho na bytové jednotky.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Pytlíček
- Procházka
- Mazour
- Pěnkava
- Meduna
- Štěpánek
- Vydra
- Holoubek
- Sobotka
- Balák
- Trmal
- Prous
Historie mlýna také obsahuje:
1602 Matěj Pytlíček
1624 Jiří Procházka
1655 Václav Mazour
Jan Pěnkava
František Meduna
Karel Štěpánek
Jan Vydra
Jiří Holoubek
Jan Holoubek
1875 Josef Sobotka
Jan Balák
1890 Čeněk Prous
1920 Antonín Trmal
Špetl
Vincencie Anna Roštíková
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: