Pekaři a mlynáři se hašteří, kdo z nich je větší lotr.
(německé rčení o sněhu s deštěm)

Appeltův mlýn

Appeltův mlýn
36, 47
Jeřmanice
463 12
Liberec
Jeřmanice
50° 41' 13.7'', 15° 6' 20.7''
Mlýniště bez mlýna
Jeřmanický mlýn čp. 47 zvaný Appeltův se nacházel na samotě v údolí na pravém břehu řeky Mohelky v místě, kde dnes probíhá cyklostezka 14B a napojuje se k rychlostní silnici R35 připojovací pruh R65 od Jablonce n.N.
GPS zpřesněna podle Pozemkového katastru. (RŠ)
samota
Mohelka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn existoval již v polovině 16. století, pravděpodobně ještě dříve. Nejstarší zmínka o mlynáři v Jeřmanicích je ze správního registru panství Frydštejn z roku 1548. Jmenoval se Waniek.

V roce 1561 je zde jako mlynář v seznamu katolických a nekatolických poddaných ze statku Vesec uváděn pravděpodobně jeho potomek s německou podobou jména Wancke.

V polovině 18. století koupil mlýn Julian Jäger (23.4.1713 Dlouhý most-22.2.1792) s 1.manželkou Judythou Kirchhoff ze Záskalí z Hodkovic n. Mohelkou (1713-10.3.1753). S druhou ženou Marii Passian z Hodkovic tu žil v letech (1753-1772). V roce 1755 byla v obci Jeřmanice postavena kaple. Mlynář Julián Jäger do ní v roce 1760 věnoval sochu a v roce 1764 varhany. 19.8.1772 se Julian oženil se 3.ženou Klárou Hozákovou z Jeřmanic. Spolu se jim na mlýně narodil 8.5.1774 syn Dominik, který mlýn po Julianovi převzal.
V roce 1795 se Dominik oženil s dcerou hodkovického měšťana a tkalce Marianou Sigmundovou.
Posledním mlynářem z rodu Jäger byl Dominikův syn Franz Jäger narozený v roce 1805.

(opravila Klára Bláhová)

 

V roce 1865 umírá poslední mlynář z rodu Jäger Franz. Psal se také František Jágr. Za něj byl mlýn přestavěn a zmodernizován.

Následně mlýn získal Franz Appelt, syn sedláka z Vratislavic. Nejprve si ho pronajal, později koupil. Z doby jeho působení na mlýně se dochoval zápis ve vodní knize obsahující popis původního vodního díla (viz technologie).

V roce 1893 byl mlýn opět přestavěn a také rozšířen a získal parní pohon.. V té době zde hospodařil Franz Appelt ml., syn předešlého Franze Appelta. Za manželku měl Marii Kirchhofovou, dceru továrníka Augustina Kirchhofa z Hodkovic. Z roku 1894 existuje v matrice zápis o narození jejich dcery Marie Karolíny Antonie.

V době 1. Světové války je se jménem Franze Appelta spojeno upsání válečné půjčky. Mlynář půjčku svým vlivem velmi propagoval a obec Jeřmanice se upsala k ohromné částce 135 000 korun. Naštěstí poválečná inflace snížila tuto částku na jednu desetinu původní výše.

Ve 20. letech 20. století se mlynáři Appeltovi přestalo dařit a zchudl.

v roce 1930 je jako mlynář uváděn František Appelt.

Mlýn byl zbourán pravděpodobně v 50. letech 20. století.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Waniek
  • Wancke
  • Jäger
  • Appelt

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dle zápisu v Protokolu o normování vodního díla z 10. října 1879 se tehdy jednalo o obilní mlýn se dvěma složeními a s jedním špicovacím složením.
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • odtokový kanál
            Protokol o normování vodního díla z 10. října 1879: Náhon začínal pod Rádelským mlýnem ležící na toku Mohelky o něco výše. Vodu zde vzdouval jednoduchý okenicový jez široký 3,14 m s výškou 0,45 m, osazený dvěma dřevěnými okny o šířkách 1,46 m a 1,35 m a výšce 0,48 m. Voda do náhonu vtékala přes stavidlo široké 93 cm a vysoké 90 cm. Poté náhon pokračoval pod tehdejší okresní silnicí směrem ke mlýnu. Voda zde poháněla vodní kolo na vrchní vodu o průměru 7,10 m. Odtud vedl odpadní kanál zpět do Mohelky. Množství vody v náhonu bylo ještě posilováno vodou z Jeřmanického potoka vtékající do Mohelky u Rádelského mlýna. Na Jeřmanickém potoce se na parcele obce Jeřmanice č. 899 nacházel práh, od něho vedly dva žlaby. Levý žlab byl dlouhý 185 m, měl šířku 47 cm a hloubku 24 cm. Vedl pod jeřmanicko-rychnovskou silnicí k Rádelskému mlýnu, Pravý žlab byl 70 cm široký a 26 cm hluboký. Pokračoval v linii původní vodoteče a ústil do náhonu Appeltova mlýna.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,15 m3/s, spád 7 m, výkon 10,5 HP.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,15 m3/s, spád 7 m, výkon 10,5 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1879: 1 kolo na vrchní vodu, prům. 7,1 m
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Popisinstalován 1893
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Popisinstalován 1893
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 32
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 32
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 29
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            2.11.2016 17:44 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 3.11.2016 21:01
            doxa (Jan Škoda) 16.9.2024 15:52