Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je vyobrazen již na I. vojenském mapování z let 1764-1768.
V roce 1838 byl dle stabilního katastru majitelem mlýna Josef Ocásek.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1888 panský mlýn, majetek velkostatku v Křeseticích, mlynář Antonín Štický
V roce 1890 uvádí Ottův slovník naučný v obce Paběnice 2 mlýny.
V historii obce Paběnice je ke konci 19. století tato zmínka o mlýnu: „Ku škole paběnické přiškolen 3 km vzdálený mlýn medenický.“
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem Antonín Zdeněk.
7. IV. 1936: Podle oznámení obec. úřadu v Paběnicích je nynějším majitelem mlýna čp. 35 v Paběnicích Karel Schwarzenberg. Ve vodní knize je dosud zapsán dřívější majitel: Velkostatek v Křeseticích. Dle telef. oznámení ředitele velkostatku v Sedlci není majitelem Karel Schwarzenberg, nýbrž cukrovar v Ovčárech.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlynářská živnost zde zanikla v 50. letech 20. století. Mlýn byl zbourán později, na leteckém snímku z roku 1954 budova mlýna ještě stojí.
1962 ještě stál
1965 zbořen
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Mlýn neexistuje, náhon byl zasypán a na jeho místě byla vytvořena kamenitá cesta využívaná jako přístupová cesta k rybníku. Rybník Medenice je využíván jako chovný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Josef Ocásek
1888 Antonín Štický
1930 Antonín Zdeněk
1939 - Antonín Zdeněk (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: