1628 mlýn koupil od J.M.K. Bartoň Starec za 500 kop, z čehož zavdal hotově 100 kop, zbytek splácel po 20 kopách do roku 1655.
Tento mlynářský rod je nadále uváděn střídavě po jmény Bartůněk (v matrikách) nebo Starec (v gruntovních knihách).
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Bartoň Starec (40 let), žena Uršula (30), oba katolíci, syn Václav (8), nekatolík s nadějí na obrácení, dcera Kateřina (12), obrácená nekatolička, všichni poddaní
1658 k vdově po zemřelém mlynáři Bartoňovi se přiženil Vavřinec Vejmělka, když zaplatil 500 kop, z čehož náleželo 45 kop do důchodu starých dluhů a 70 kop po Janovi Hodkovi do Buše.
1669 mlýn od své matky Voršily převzal Václav Starec za 350 kop, když se předtím vyrovnal se svými sourozenci.
1692 mlýn převzal Martin Starec, mlýn byl v špatném stavu a musel na vylepšení doplatit 50 kop.
1698 od vrchnosti přikoupen kus pole pod 2 strychy v Borku za 9 zlatých.
1723 po smrti Martina Starce mlýn bez pily převzal František Starec, mlýn ohodnocen na 300 kop, kteroužto sumu musel nový majitel zaplatit, přičemž k mlýnu dostal i pár tažných koní, pluh, brány a další mlynářské potřeby.
1768 po smrti Františka Starce mlýn spravuje jeho vdova
1772 mlýna se ujímá nejmladší syn Matěj Starec za 428 kop míšeňských. tj 499 zlatých 20 krejcarů, při mlýně bylo 10 strychů polí, luk pod 3 1/2 vozu o dvou říčních, zahrada pod 2 strychy. Každoročně se platí vrchnosti 1 zlatý ze dvou strychů, koupených 1698, a činže za neodvedenou robotu 10 zl.
Matka Starcová si vymínila vejminek každoročně 4 strychy čistého žita, 2 štrychy pšenice, 1 strych ječmene, 1 věrtel hrachu a seno pro 1 krávu. Matěj musí dále vyplatit své sourozence.
K mlýnu náleží mlýnice, obytné a hospodářské stavení s jednou pilou a pozemky v celkové výměře 13 jiter a 59 a 5/6 sáhu.
Zeměknížecí kontribuce s extra vydáním činí 33 zlatých a 13 a 1/2 krejcaru.
2. prosince 1817 po smrti Matěje Starce mlýn přešel na Jana Starce (+1825, manž. Johana), který za něj zaplatil 4.000 zlatých, dále musel vyplácet sestru Annu, provdanou Šeborovou a po její smrti jejího pozůstalého syna a dceru a do slapské sirotčí kasy doplatit dlužný kapitál 50 zl.
1824 nájemce mlynář Bořivoj Šafránek
1835 František Jetel (Jattal) z Lovosic se ženou Magdalenou
1840 majitel Jan (Josef) Šrámek, syn Františka Šrámka, mlynáře pod Svatým Polem čp. 20, manž. Marie roz. Ambrožová ze Senešnice čp. 18