Chromá slepice zobe kolem mlýna.
(vietnamské přísloví)

Vondřejcův mlýn

Vondřejcův mlýn
29
Provoz
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Provoz
50° 18' 18.9'', 16° 11' 11.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Roubený patrový mlýn s mlýnici ve třetím dílu, vystavěný v roce 1586 Adamem Radlínem, poté často měnil majitele, až roku 1763 zakotvil v rodě Vondřejců. Výdělečné mletí ukončeno 1928, ovšem pro vlastní potřebu se zde mlelo až do roku 1955.
Mlýn bývá v literatuře často uváděn jako "mlýn ve Valu", ačkoliv valský katastr leží na protějším břehu.
1,2 km od centra Provozi
Bačetínský potok
19150/6-2448
nepřístupný

Obecná historie:

Roubený patrový mlýn nazývaný U Ondřejců v údolí Bačetínského potoka představuje další výjimečně dochovanou technickou památku, připomínanou již roku 1586. Nynější mlýn pochází pravděpodobně z roku 1816, jeho součástí je i nižší hospodářské křídlo. Mlýnské zařízení mělo jedno vodní kolo a pracovalo až do roku 1945. Poslední mlynář poháněl vodou do poloviny 20. století mlátičku, řezačku, cirkulárku, máselnici a vířivou pračku. Vzácně zachovalé mlýnské zařízení sestává z obyčejného složení, páru kamenů na špicování obilí a výrobu krup.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1586 s povolením vrchnosti vystavěl Adam Radlín

1599 koupil Vondra Kovář

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jíra Arnošt (30 let), manželka Marjána (28), děti Jiřík (17), Manda(15, cizopanská), Jan (9), všichni nekatolící, naděje na obrácení jen u dětí

1680 koupil Martin Šejbl za 50 kop míš.

1757 koupil Josef Brožek za 160 kop

1758 koupil Antonín Šperlich za 150 kop

1760 koupil Jan Andrš za 115 kop

1763 koupil Jan Vondřejc za 160 kop

1928 Josef Ondřejc odhlásil živnost

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dcera posledního majitele provdala se za p. Štanglera

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Radlín
  • Kovář
  • Jansa
  • Hladík
  • Menšík
  • Rada
  • Kunz
  • Bachman
  • Smola
  • Arnošt
  • Šejbl
  • Dvořák
  • Brožek
  • Šperlich
  • Andrš
  • Vondřejc

Historie mlýna také obsahuje:

1586 Adam Radlín

1599 Vondra Kovář

1609 Michal Jansa

1617 Matěj Hladík

1641 Jan Menšík

1644-1651 Jiřík Arnošt

1652 Václav Rada

1659 Martin Kunz

1662 Mikoláš Bachman

1675 Vít Smola

1677 Jiřík Arnošt

1680 Martin Šejbl

1705 Mikoláš Šejbl

1724 Mikoláš Šejbl, syn

1731 Jiřík Dvořák

1757 Josef Brožek .

1758 Antonín Šperlich

1760 Jan Andrš 

1763 Jan Vondřejc 

1774 Josef Vondřejc

1819 Václav Vondřejc

1851 Josef Vondřejc

1873 Josef Vondřejc

1891 Josef Vondřejc

1899-1928 Josef Vondřejc

1948 Růžena Vondřejcová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      roubená+zděná
      jednopatrový
      Patrový mlýn s prostorovým uspořádáním trojdílného vesnického domu s mlýnicí ve třetím dílu.
      Ze starších vyobrazení je patrno, že podélná pavlač v I. patře není původní.
      V pol. 20. stol. dochováno záklopové lomeniční prkno s již těžko čitelným nápisem, který Maisner a Hejzlar četli jako Jan Baal 1616, v konfrontaci s písemnými prameny by však správné čtení mělo znít Adam Radlin 1586, čímž by se jednalo o jedno z nejstarších záklopových prken v Čechách!
      xxx
      Areál vodního mlýna s obytnou roubenou patrovou budovou a hospodářským křídlem a drobnými přístavky, nazývaný U Vondřejců. Soubor budov mlýna v dnešní výstavbě z r. 1816.
      První mlýn byl v této lokalitě připomínaný již v roce 1586 (v literatuře uváděná datace : "1586 - Jan Bal" - nebyla při prohlídce objektu v březnu 2001 nalezena). Nynější mlýn, jehož součástí je i nižší hospodářské křídlo, pochází až z roku 1816.
      Areál vodního mlýna s obytnou roubenou patrovou budovou a hospodářským křídlem a drobnými přístavky leží v zalesněném údolí Bačetínského potoka. Na hlavní mlýnský objekt krytý sedlovou střechou s eternitovou krytinou se kolmo vlevo od jeho středové osy západního průčelí napojuje přízemní, z lomového kamene vyzděné ( směrem do dvora s bíle omítanou fasádou) křídlo hospodářského zázemí s mlatem (?) a stodolou. Střecha hospodářského křídla je také sedlová s jedním komínovým tělesem na východní straně a s výrazným předtažením do dvora. Západní průčelí obytné stavby, s roubeným pláštěm tvořeným pravidelným rytmem vodorovně kladených trámů a světlého výmazu, je tříosé. V levé části přízemí při styku s hosp. křídlem je dveřní vstup, zbývající dvě osy jsou okenní. Dvě okna v přízemí a dvě v patře, všechna obdélná s plastickými dřevěnými šambránami, dvojitá a dvoukřídlá. Jižní bok budovy má dvě okenní osy (dvě okna jsou v přízemí, v patře jen jedno v pravé polovině), lomenicový štít bedněný svisle kladenými prkny a lištovaný a pod ním krátkou předtaženou pultovou stříšku. Severní boční strana objektu je bez oken, s lomenicovým prkenným štítem s trojicí malých kruhových větracích otvorů. V úrovni patra jsou vlevo od středové osy veřeje s dřevěnými dveřmi k nimž je přístup z terasy přizděné z lomového kamene, v pravé polovině pak jedno malé čtvercové okénko. Pod terasou zbytky zděného bazénu náhonu s pozůstatky hřídele kola a mlýnských kamenů Hospodářské křídlo kryje obdobná sedlová střecha s eternitovou krytinou a západním úzkým průčelím s lomenicovým štítem z vedle sebe kladených svislých prken. Zděná nároží (JZ s ozdobným konkávním vylehčením zdi) svírají širší střední část, tohoto k cestě obráceného, průčelí tvořenou hrázděním z na sebe vršených kulatých kmínků a hrubě otesaných fošen. Dvorní průčelí s dvojicí velkých dřevěných vrat a jednoho dveřního vstupu ve východní části hmoty hosp. křídla. Mlýn je dosud technicky vybaven kompletním obyčejným mlecím složením (mimo jiné i párem kamenů na špicování obilí a výrobu krup) z 19. století včetně všech potřebných modernizačních doplňků z doby před 2. světovou válkou, včetně el. dynama. Součástí areálu je obyčejný kurník se zděným přízemkem, dřevěnou patrovou nástavbou a pultovou stříškou. Objekt patří k posledním roubeným mlýnům v Čechách s tradiční půdorysnou dispozicí s prostorem děleným na: světnici, případně komoru a na mlýnici, která byla současně síní. Mlýnské zařízení mělo jedno vodní kolo a pracovalo až do roku 1945. Ke mlýnu vede v zalesněném terénu stopa bývalého, místy zasypaného a dnes již neužívaného, koryta vyschlého náhonu (Asi 100 m proti proudu potoka byl rybník.)
      Roubený mlýn se zachovaným zařízením. Jedinečná, téměř neporušená technická památka se vzácně zachovaným mlýnským zařízením, které je bohatě vyřezávané.
      Jako celek představuje vzácný doklad lidového výtvarného projevu.
      Dobrý - Zachovalý včetně vnitřního zařízení. Nyní byt.
      květen 1961
      Půdorys je ve tvoru písmene L. Přední část obrácená průčelím k cestě je přízemní, bíle omítnutá. Slouží k obytným účelům. Zadní roubená patrová část navazuje na ni v pravém úhlu. Oba objekty jsou kryty sedlovou střechou. V interiéru jsou dochovány zbytky mlýnského zařízení. Mlýn je dokladem barokního technického stavitelství.
      Mach 1988
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • trámový strop
      • černá kuchyně
      • dveře
      • existující obyčejné složení
      Ve mlýnici se dochovalo obyčejné složení se špičákem a převody dřevěnými třecími spojkami na přenos pohonu na další malé domácí stroje.
      Vzácně zachovalé mlýnské zařízení sestává z obyčejného složení, páru kamenů na špicování obilí a výrobu krup.
      V roubeném mlýně se zachovalo téměř kompletní obyčejné složení, pořízené pravděpodobně v r. 1816 a koncem 19. století doplněné špičákem. Chybí moučná truhla a žejbrování. Zrno se do košů sypalo z vyvýšené zanášky, na kterou byly pytle s obilím z vozů dopravovány kladkou.
      Žádná položka není vyplněna
      Na palečním kole byl letopočet 1816.
      Obilí se dopravovalo na zanášku pomocí kladky.
      Zaniklý
      • pila
      • výroba elektrické energie
      Dochovaný
      • krupník
      • máselnice
      • pohon zemědělských strojů
      Poslední mlynář poháněl vodou do poloviny 20. století mlátičku, řezačku, cirkulárku, máselnici a vířivou pračku.
      Dalšími malými poháněnými domácími stroji zde byly konkrétně máselnice a pračka. Od vodního kola pomocí subtilní ocelové transmise uložené v dřevěných tukem mazaných ložiscích poháněl mlynář kromě dynama ještě mlátičku, cirkulárku a řezačku umístěné ve stodole a rovněž máselnici a pračku, vyrobenou z pivního sudu. Pastorky se přehazovaly pomocí pákového ovládání.
      • náhon
      • odtokový kanál
      • lednice
      Nad mlýnem rezervní nádrž.
      U mlýna jsou od potoka dochované zbytky náhonu a rybníčku.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1960 bylo vodní kolo a vantroky v troskách.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1960 bylo vodní kolo a vantroky v troskách.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet: 2
        • pemrlice
        • špičák
        • oškrt
        AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
        NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 255
        AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
        NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 255
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
        Rok vydání1962
        Místo vydáníNedvězí
        Další upřesněnís. 78 - 80
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaromír Maisner
        NázevStaré mlýny v Orlických horách
        Rok vydání1960
        Místo vydáníKounov
        Další upřesněnís. 124-125
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje
        AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
        NázevVodní mlýn U Vondřejců
        Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-u-vondrejcu-12218921
        Datum citace internetového zdroje08 2025
        AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Klimešová a kol.
        NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách II.
        Rok vydání2008
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 44

        Žádná položka není vyplněna

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        24.10.2012 19:46 uživatelem Radim Urbánek

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 28.9.2017 21:16
        doxa (Jan Škoda) 28.9.2025 20:05