Uživatel

Hledat

| Sign up

Co mlynář nasype, ať špatného nebo dobrého,
to mlýn semele.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní mlýn, Roháč

Horní mlýn, Roháč

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Horní mlýn, Roháč

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

K Roháči

Lokalita (vesnice, město)

Jankov

PSČ

257 03

Okres

Benešov

Katastrální území

Jankov

GPS

49° 38' 57.0'', 14° 43' 40.0''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

V jižní části Jankova pod hrází rybníka Roháč stojí budovy Horního mlýna, který je uváděn i jako mlýn Roháč podle rybníka. Podoba mlýna pochází nejspíše ze začátku minulého století. V seznamu vodních děl je uváděn s dvěma mlýnskými koly. Následně byla instalována turbína pracující doposud. Mlýn měl i záložní zdroj energie v podobě parního stroje, později spalovacího motoru. V současnosti jsou objekty mlýna opraveny a využívány.

Poloha vůči obci

V jižní části Jankova

Vodní tok

Chotýšanka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

2.10.1385 Ludvík z Otradovic a Beneš z Jankova prodali své dědictví v Otradovicích - "dvůr poplužní .. s poli, lukami, mlýny a rybníky" Divišovi z Talmberka a Věnkovi z Otradovic za 40 kop grošů

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Popsán v odhadu statku Jankov ze dne 14. 2. 1701 o dvou kolech a čtyř stoupách, s pilou.

První republika (1919–1938)

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r. 1930, maj. František Hromadník

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Pěkný
Skalák
Vaněk
Supka
Zeman
Vejvoda
Hlaváček
Hromadník

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1925: majitel velkostatek jankovský a ratměřický, nájemce František Hromadník

1925-1930 František Hromadník

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

03 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

okno
střešní nástavba

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

SokA Benešov, Vodní kniha I OÚ Votice, poř.č.105
Jankov čp.36, mlýn „Na Roháči“
1. zápis – živnost mlynářská, v r.1880 zasazen normální cejch, voda přiváděna z rybníka rourou o průměru 0,6 m na tři vodní kola – hořejší průměr 3,85 m šířka 0,7 m, dolní průměr 3,82 m šířka 0,75 m, stupní průměr 2,92 m šířka 0,59 m;
2. zápis – vodní kola nahrazena Francisovou turbínou kotlovou pro spád 4,2, m, průtok 170 l/s a výkon 7,5 HP. Přítok vody litinovou rourou o průměru 0,4 m do kašny. Výměr pro stavbu vydán 15.7.1939, kolaudace turbíny 6.1.1941.
Náhradní pohon naftovým motorem o výkonu 10 – 12 HP.V jižní části Jankova pod hrází rybníka Roháč stojí budovy Horního mlýna, který je uváděn i jako mlýn Roháč podle rybníka. Podoba mlýna pochází nejspíše ze začátku minulého století. V seznamu vodních děl je uváděn s dvěma mlýnskými koly. Následně byla instalována turbína pracující doposud. Mlýn měl i záložní zdroj energie v podobě parního stroje, později spalovacího motoru. V současnosti jsou objekty mlýna opraveny a využívány.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila
stoupa
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

rybník
odtokový kanál
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisPočet a druh vodních motorů: 2 kola na spodní (má být na svrchní) vodu
hltnost: 0,087 a 0,09 m3/s
spád: 4,29 a 4,29 m
Normální výkon v ks: 3,23 a 3,68

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisPočet a druh vodních motorů: 2 kola na spodní (má být na svrchní) vodu
hltnost: 0,087 a 0,09 m3/s
spád: 4,29 a 4,29 m
Normální výkon v ks: 3,23 a 3,68

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Výrobce

PopisFrancisova turbína kotlová pro spád 4,2, m, průtok 170 l/s a výkon 7,5 HP.

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

Výrobce

Popis1925: 4 HP

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

Výrobce

Popis1925: 4 HP

Typnaftový motor

StavNezjištěn

Výrobcenezjištěn

PopisNáhradní pohon naftovým motorem o výkonu 10 – 12 HP.

Historické technologické prvky

mlecí kámen

Prameny

Literatura / Internet

AutorStátní oblastní archiv v Praze

NázevMatriky fary Jankov

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://ebadatelna.soapraha.cz/d/6077/1

Datum citace internetového zdroje9.4.2017

AutorStátní oblastní archiv v Praze

NázevMatriky fary Jankov

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://ebadatelna.soapraha.cz/d/6077/1

Datum citace internetového zdroje9.4.2017

AutorMinisterstvo veřejných prací

NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 39

AutorČeněk Habart

NázevSEDLČANSKO, SEDLECKO A VOTICKO

Rok vydání1998

Místo vydáníPraha

Další upřesněníDíl. I. - s. 250

Prameny

Místo uloženíSOA v Praze

Název fonduVelkostatek Jankov-Ratměřice

Název archiválieOdhad panství

Evidenční jednotkaKarton

Inventární číslo, signatura88

Místo uloženíSOA v Praze

Název fonduVelkostatek Jankov-Ratměřice

Název archiválieOdhad panství

Evidenční jednotkaKarton

Inventární číslo, signatura88

Ikonografie

Základní obrázky

Pohled na objekt mlýna od západu. Na levé stěna byla lednice následně zakrytá pro turbínu a záložní zdroj energie., 26.3.2017, © pepino

Pohled na štít obytné části mlýna. Na snímku je vidět přístavba v pravé části budovy. V minulosti zde byla kednice. Dveřmi byl přístup k záložnímu zdroji a a nyní i k turbíně., 26.3.2017, © pepino

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Snímek ukazuje dispoziční členění mlýna na mlýnskou část (vlevo) a obytnou část (vpravo) a vstupní dveře do obou částí. Pohled z hráze rybníka., 26.3.2017, © pepino, (Prvky na obrázku: okno, střešní nástavba)