Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1868 postaven na zelené louce Adolfem Čepelkou
1886 mlynář Josef Smola
1890 prodán v dražbě
V roce 1894 si jednu místnost v 1. patře mlýna pronajal na 10 let Josef Stoner, zámečník z Olešnice, a umístil do ní 6 mechanických stavů.
1896 mlynář Josef Suchánek
V roce 1902 budovu koupil Antonín Smrček, který nejprve pokračoval v mletí.
1909 Antonín Smrček přistavěl nový sál, kam umístil 23 stavů.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1927 zastaven provoz mlýna.
1930 tkalcovna a mlýn (!) majitel Antonín Smrček
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1950 zasatven provoz tkalcovny.
1966 tkalcovské družstvo Drutka Hradec Králové, závod Bystré na čas obnovilo provoz tkalcovny.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Čepelka
- Smola
- Suchánek
- Smrček
Historie mlýna také obsahuje:
1868-1886 Adolf čepelka
1886-1896 Josef Smola
1894-1904 nájemce Josef Stoner
1896-1902 Josef Suchánek
1902-1950 Antonín Smrček
1966 družstvo Drutka Hradec Králové, závod Bystré
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
