Kdybych byl věděl, že voda i žízeň hasí, řekl mlynář,
tak bych svůj mlýn ještě měl.
(německé přísloví)

Paběnický mlýn

Paběnický mlýn
33
Paběnice
285 43
Kutná Hora
Paběnice
49° 50' 31.5'', 15° 18' 19.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na polosamotě ve východní části obce, v údolí Paběnického potoka, na jeho levém břehu. V přímém sousedství mlýna se nachází tzv. Viktorova vila, kam byl 20. 12. 1957 převezen pražský arcibiskup Josef Beran a držen zde v internaci do roku 1963.
polosamota
Paběnický potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn paběnický byl r. 1607 majetkem Matěje Vrkače a měl cenu 205 kop grošů českých, 1609 byl v rukou Václava Hlaváčka, zvaného „Vrba“.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1624 byl majitelem Jan Čapek, který jej koupil za 150 kop českých grošů.

Mlýn je vyobrazen na I. vojenském mapování z let 1764-1768.

V roce 1838 byl dle stabilního katastru majitelem Jakub Veselý.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

před 1890 Eliška Zelenková

1890 Rudolf a Božena Kodešovi

V roce 1890 jsou u obce Paběnice uváděny 2 mlýny (druhý mlýn se nacházel u rybníka Medenice).

Před 1. světovou válkou (1926) zde byla instalována Francisova turbína o výkonu 15 koňských sil.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 je zde uváděn Rudolf Kodeš.

1937 Rudolf a Božena Kodešovi

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn ukončil činnost v 50. letech 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Někdy po roce 2000 zde vznikl pension, fungovala zde hospoda „Krčma ve mlejně“, chov ovcí, kov, ustájení koní. V roce 2013 tehdejší majitel areál prodal, nová majitelka nemovitost zadlužila. V současné době (duben 2017) se mlýn prodává v exekuci (informace od souseda).

Od roku 2018 má mlýn nového majitele, a mlýn slouží jako místo pro setkávání, svatby, školení, kurzy atp.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vrkač
  • Hlaváček
  • Čapek
  • Veselý
  • Kodeš
  • Zelenka

Historie mlýna také obsahuje:

1607 Matěj Vrkač

1609 Václav Hlaváček

1624 Jan Čapek

1838 Jakub Veselý

před 1890 Eliška Zelenková

1890-1939 Rudolf Kodeš (RR)

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    04 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Mlýnská usedlost se skládala z hlavní mlýnské budovy, velkého dvora a několika dalších hospodářských budov. Hlavní budova je zděná, jednopatrová s podkrovím.
              Žádná položka není vyplněna
              1937 turbínou poháněny jsou:
              * francouzský kámen průměr 95 cm
              • žitná stolice 500 mm
              • loupačka
              • moučný vysévač a ostatní příslušenství

              Dochovaný
              • pila
              • pekárna
              1937: jednorázová pila o 12 listech, jedna cirkulárka, smirkový brus
              • náhon
              • rybník
              • odtokový kanál
              Asi 100 m nad mlýnem vytvářel Paběnický potok rybník zvaný Mlýnský. Z rybníka vytékal v pravém rohu náhon ke mlýnu. Odtok od mlýna se vléval zpět do potoka u můstku přes cestu k Viktorově vile ve vzdálenosti asi 110 m.
              4. července 1890 zřízeno normální znamení
              Mlýn tento používá vody z Paběnického potoka zadržované rybníkem Paběnickým nad mlýnem se nacházejícím a má dvě složení a pilu.
              Rybník čp. 173 před mlýnem jest na suchu, velká voda v r.1888 jez rybníka při levé straně čelní hráze odplavila.
              Jez tento není zřízen a majitel hodlá jej postaviti. Ze starého jezu nezbylo téměř pranic. Ve skalisku které se nachází na místě, kde bývalý jez stával, a kde nový jez zřízen býti má, vytesán byl do skály kontrolní bod - vodorovná čára pod trojúhelníkem značí výšku kontrolního bodu. Příští koruna pevného jezu musí ležeti o 40 cm níže nežli kontrolní bod.
              21.5.1937 kolaudace jezu a revize vodního díla
              Mlýn čp. 33 jest poháněn vodou z potoka Klejnárky, (chyba, jedná se o potok Paběnický, ústící do Klejnárky v Chedrbí) která zadržována jest v rybníce č. kat. 172, který je majetkem mlynáře a má výměr 0,5158 ha.
              Přebytečná voda z rybníka vypouští se splavem, který sestává se ze dvou částí. U levého břehu jest stavidlový stav o třech otvorech 135 cm širokých. Slupice jakož i pouch jsou železné. Stavidlové otvory uzavírají se dřevěnými okenicemi 95,5 cm vysokými. K tomu stavidlu přistavěna jest kamenná zídka 3,13 m široká, ke které připojen jest pevný splav 5,00 m široký.
              Stavidlový jez i splav tvoří dohromady jeden objekt. K úplnému vypuštění rybníka slouží dřevěná roura 26 cm široká a 36 cm vysoká uzavřená dřevěným čepem v rybníce.
              Voda potřebná k pohonu mlýna přivádí se k témuž mlýnským náhonem, který bezprostředně u mlýna rozšířen je v malou nádrž. Na konci nádrže je zděná šachtice o půdorysu 155 x 190 cm, 2,15 m hluboká, z níž vede k turbíně železná roura 5o cm průměru, která opatřena je železnými česlicemi uvnitř šachtice.
              Nejvyšší dovolené pnutí rybníka smí sahat 0,556 m pod pevný bod /na sloupku v rybníce/ resp. 1,09 m pod pomocný bod na skále.


              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
              PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,01 (recte 0,1) m3/s, spád 5 m, výkon 4,5 HP. Turbína se ve mlýně dochovala dodnes, je však nefunkční.
              1937 konstrukční data turbíny:
              * 12 rozvádécich 100 mm širokých lopatek
              * největší rozevření lopatek 25 mm
              * průměr oběžného kola 400 mm
              * 10 kusů oběžních lopatek s otvory 100 x 120 mm
              * Užitečný spád dle výkazu důchodkově kontroly jest 5 m. Maximální výkon
              * turbíny je 15 HP.
              Při povodni roku 2004 byla strojovna s turbínou pod vodou.
              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
              PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,01 (recte 0,1) m3/s, spád 5 m, výkon 4,5 HP. Turbína se ve mlýně dochovala dodnes, je však nefunkční.
              1937 konstrukční data turbíny:
              * 12 rozvádécich 100 mm širokých lopatek
              * největší rozevření lopatek 25 mm
              * průměr oběžného kola 400 mm
              * 10 kusů oběžních lopatek s otvory 100 x 120 mm
              * Užitečný spád dle výkazu důchodkově kontroly jest 5 m. Maximální výkon
              * turbíny je 15 HP.
              Při povodni roku 2004 byla strojovna s turbínou pod vodou.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              • umělý kámen | Počet: 1
              • AutorMinisterstvo financí
                NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
                Rok vydání1932
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněníKutná Hora, str. 17
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorMinisterstvo financí
                NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
                Rok vydání1932
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněníKutná Hora, str. 17
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorAntonín J. Zavadil
                NázevKutnohorsko slovem i obrazem
                Rok vydání1912
                Místo vydáníKutná Hora
                Další upřesněníSoudní okres Kutnohorský, Paběnice
                Odkazhttp://www.cms-kh.cz/sites/default/files/books/zavadil-kutnohorsko_slovem_i_obrazem_1.pdf
                Datum citace internetového zdroje21.4.2017
                AutorInternet, J. Otto
                NázevOttův slovník naučný
                Rok vydání1902
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněníPaběnice
                Odkazhttps://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Pab%C4%9Bnice
                Datum citace internetového zdroje21.4.2017
                AutorJosef Jirousek
                NázevVodní mlýny na Kutnohorsku 2
                Rok vydání2025
                Místo vydáníKutná Hora
                Další upřesněnís. 107-109

                Žádná položka není vyplněna

                Základní obrázky

                Historické mapy

                Současné fotografie - exteriér

                Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

                Současné fotografie - vodní dílo

                Současné fotografie - technologické vybavení

                Vytvořeno

                21.4.2017 11:12 uživatelem cestovatelka

                Majitel nemovitosti

                chochrun

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 3.12.2017 21:01
                Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 10:37
                doxa (Jan Škoda) 4.4.2025 18:02
                chochrun 16.7.2020 21:45