Historie
Obecná historie:
Kostelecké družstvo bylo založeno jako ovocnářské již roku 1902. Po první světové válce, za působení ředitele Eduarda Hadravy (1889–?) svoji činnost rozšířilo a vybudovalo třípodlažní obilní skladiště čp. 697. Roku 1922 k němu připojilo také mlýn s pekárnou, čtyřpodlažní stavbu (parcela 798), nesoucí ve štítě směrem k městu zkratku jeho tehdejšího názvu RDP, Rolnické družstevní podniky. Zařízení dodala pardubická strojírna Josefa Prokopa synové. Náročně řešené budovy ze světlých vápenopískových cihel mají převážně dřevěné vnitřní konstrukce, jen strop prvního podlaží pekárny je ze železobetonu. Dochovaly se téměř autenticky, pouze elevátorový a větrací nástavec krovu skladiště byl nedávno odstraněn, slouží jako skladiště a částečně k bydlení. Roku 1933 otevřely RDP také mlékárnu – modernistickou budovou čp. 693 naproti přes ulici, později rozšířenou také o krouhárnu zelí.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
poč. 20. let 20. stol. založeny Rolnické družstevní podniky (RDP) pro Kostelec nad Orlicí a okolí
září 1922 zahájen provoz mlýna, kapacita až 1 vagon obilí denně
u mlýna vystavěna pekárna s kapacitou 40 q chleba denně
1928 vydáno stavební povolení pro přístavbu mlýna a pražírny žita, na podzim téhož roku zkolaudováno
roční produkce mlýna v q:
1922/23: 13802
1923/24: 17900
1924/25: 18900
1925/26: 22200
1926/27: 23000
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
