Člověk musí mlít, když voda teče.
(švédské přísloví)

Maškův, Adámkův mlýn

Maškův, Adámkův mlýn
6
Červená
Jetětice
399 01
Písek
Jetětice
49° 23' 56.3'', 14° 14' 46.1''
Mlýniště bez mlýna
Jedním z mlýnů, které skončily pod hladinou Orlické přehrady byl mlýn v osadě Červená, před ústím Hrejkovického potoka do Vltavy, na jeho pravém břehu. V matrikách fary Červená jsou zápisy vztahující se ke mlýnu z 80tých let 18.století. Mlýn je i v seznamu vodních děl z roku 1932.
Hrejkovický potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1654 pravděpodobně Jan Kazimour

Roku 1658 umírá mlynář "na Červenym" Jan Kazymaur (Kazimour) a tohoto mlýna s hospodou vejsadní, v osadě jménem Červená nad Vltavou, by se měl ujmout jeho syn Mikuláš. Mlýn byl o jednom složení. Mikuláš musí vyplatit dle nápadnického práva své sourozence: Alžbětu, Václava, Pavla a jedinou sestru Juditu nemusel jelikož dostala věno když se přivdala na Markův mlýn u obce Stádlec 24 kilometrů vzdálený, kde si vzala Mikuláše syna mlynáře Marka Mrzeny. Ovšem rok na to 1659 mlýn přechází za 216 míšeňských grošů na Štěpána Kováře. Ten pracuje na mlýně do roku 1669 kde pak objekt přechází za 190 míšeňských grošů na Šimona Kováře. Konečně roku 1672 se mlýna s hostincem ujímá syn nebožtíka Jana Kazimoura - Mikuláš Kazimour. Ten ale při morové ráně roku 1681 v padesáti letech umírá a je pohřben pár metrů od mlýna v dnes zatopeném hřbitůvku u románského kostelíka svatého Bartoloměje, který je dnes jediným pamětníkem těchto časů. Jeho žena je nemocná a vrchnost povolává nového hospodáře Jana Maška jenž se ujímá jak krčmy, tak i mlýna za 170 mg. Po smrti Jana Maška se této živnosti roku 1710 ujímá jeho syn Jan Mašek mladší.
Roku 1680 jak praví zápis v místní matrice přichází do Červeného těhotná děvečka z mlýna Purkarce, a zde porodila syna Františka a farář zapsal: Otec jest Zajíc tovaryš ze mlejna Purkarce nad Vltavou Tejnem, matka Zuzana z téhož mlejna, to sobě v něm, s tím tovaryšem vymlela, a potom od taď na pramen sednouc, na Červeném slehla.
Sepsal: Jan Kubále

konec 18. stol. majitel František Mašek

Jan Mašek, mlýn pronajímá

nájemci:

1774-1779 Jakub Procházka

1838-1840 Josef Fořt

1844 převzal syn Josef Mašek s Annou, dc. mlynáře Michala Váni z Veselíčka, bydleli v sousedním čp. 4, mlýn se i nadále pronajímal

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

pachtýři:

1850 Tomáš Procházka

1852 Josef Seman (předtím na Novém mlýně)

1866-1872 Josef Fořt

1871 koupil hostinský Karel Souhrada za 3950 zl.

1872 prodal Janu a Rozálii Adámkovým ze Zátaví na Písecku za 4900 zl.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

převzal syn Josef Adámek

1927 ve mlýně si pronajal světničku slavný malíř Václav Špála (1885-1946)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Milevsko
Název toku: Červenský potok
Obec, čp. : Červená nad Vltavou 6
Podnikatel: Josef Adámek
Druh živnosti: mlýn

1.1.1935 nájemcew Rudolf Štědrý

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

poslední mlynář Jaroslav Adámek

1948 ukončeno mletí, nadále se pouze šrotuje pro JZD

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Procházka
  • Forst
  • Seman
  • Mašek
  • Adámek
  • Fořt
  • Hejtmánek
  • Kazimour
  • Kazymaur
  • Kovář

Historie mlýna také obsahuje:

1654-1658 Jan Kazimour (Kazymaur)

1658-1659 Mikuláš Kazimour

1659-1669 Štěpán Kovář

1669-1672 Šimon Kovář

1672-1681 Mikuláš Kazimour

1681-1710 Jan Mašek

1710 Jan Mašek mladší.

majitelé:

pol. 18. stol. František Mašek

Jan Mašek

1844 Josef Mašek

1871 Karel Souhrada

1872 Jan a Rozálie Adámkovi

1930 Josef Adámek

1939 - Božena Adámková

-1948 Jaroslav Adámek

nájemci:

1774-1779 Jakub Procházka

1838-1840 Josef Fořt

1850 Tomáš Procházka

1852 Josef Seman

1866-1872 Josef Fořt

1939 Josef Hejtmánek (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisPočet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
              hltnost 0,175 m3/s
              spád 4,1 m
              Normální výkon v ks: 6,08
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisPočet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
              hltnost 0,175 m3/s
              spád 4,1 m
              Normální výkon v ks: 6,08
              Typelektrický motor
              StavZaniklý
              PopisPo roce 1930 na elektřinu
              Typelektrický motor
              StavZaniklý
              PopisPo roce 1930 na elektřinu
              Historické technologické prvky
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevMatriky fary Červená
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrcj&id=2659
              Datum citace internetového zdroje21.5.2017
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevMatriky fary Červená
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrcj&id=2659
              Datum citace internetového zdroje21.5.2017
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevSčítání lidu pro obec Jetětice, osada Červená
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1shcbci&id=603269
              Datum citace internetového zdroje21.5.2017
              AutorMinisterstvo veřejných prací
              NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 15
              AutorJaroslava Pixová
              NázevKdyž Vltava zpívala II., Od Lipovska po Zvíkov
              Rok vydání2022
              Místo vydáníPutim
              Další upřesněnís. 227-229

              Žádná položka není vyplněna

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              21.5.2017 23:08 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 22.5.2017 20:36
              Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 12:30
              doxa (Jan Škoda) 5.6.2024 16:21