Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Název Nový Dvůr se objevuje poprvé v roce 1736. U Nového Dvora byl zřízen Nový mlýn, vznikl pravděpodobně o něco později, protože je vyobrazen až na mapách II. vojenského mapování a stabilního katastru. Byl popisován jako „Neumühle bei Neuhof - einschichtige Mahl- und Brettmühle zu Höflitz“, tj. "Nový mlýn u Nového Dvora - moučný mlýn o jednom složení s pilou ve Hvězdově". Nový Dvůr i Nový mlýn se později rozrostly v osady o několika domech.
V roce 1843 je ve stabilním katastru uváděn majitel Josef Gregor.
V roce 1849 patřily usedlosti Nový Dvůr a Nový mlýn k obci Hvězdov. Církevně spadali obyvatelé těchto usedlostí pod faru ve Svébořicích, rovněž děti z Nového mlýna chodily do svébořické školy.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V 2. polovině 19. století byl mlýn přeměněn na hájovnu. Na III. vojenském mapování z let 1877-1880 je již vyobrazen jako hájovna. V některých pramenech je v tomto období uváděn stále jako mlýn. Lze tedy předpokládat, že po nějakou dobu zde fungoval mlýn s hájovnou souběžně.
První světová válka (1914–1918)
Již před 2. světovou válkou patřily usedlosti Nový Dvůr a Nový mlýn Československé armádě.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Usedlosti Nový Dvůr a Nový Mlýn se staly v roce 1950 součástí Vojenského výcvikového prostoru Ralsko. V Novém Dvoře a okolí byly zřízeny ubytovny pro vojáky a další zařízení. Budova Nového mlýna byla zbourána, na leteckém mapování z roku 1953 již nestojí.
Budova mlýna neexistuje. Rybník Neumühlteich (Novomlýnský rybník) se dnes jmenuje Novodvorský rybník II a je využíván jako chovný. Rybník i pozemek, kde stál mlýn, jsou ve vlastnictví státního podniku Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Okolí zůstává zdevastované po armádě. Existují plány na vybudování rekreačního místa pro místní obyvatele, v oblasti byla vyznačena síť cyklostezek.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Gregor
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: