Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je poprvé vyobrazen na mapách stabilního katastru z roku 1839 a na mapě II. vojenského mapování.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Boh. Marek.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Posledním mlynářem zde byl Ladislav Šusr, který mlýn po válce koupil od Boh. Marka.
Činnost mlýna byla ukončena v 50. letech 20. století.
Majitelem mlýna je potomek posledního mlynáře Jaroslav Šusr, který nemovitost využívá k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 B. Marek
50. léta 20. st. Ladislav Šusr
současnost (2017) Jaroslav Šusr
„Na náhorní planince, obejmuté modravými lesy, blíže malebných Lipoltic, tulí se k sobě domečky osady Pelechova. Časem uslyšíte tam zvláštní tlukot, ozývající se z malého mlýna při nepatrném rybníčku. Mají tam stoupy na rosu, jež hřídel vodního kola nadzdvihuje, načež zapadnou do dutin mohutném trámu. Těchto jamek jest šest, jako stoup. Jsou asi 4 dm hluboké a 2 dm v průměru. Rosa byvši nejprve omleta na jahelce, nasype se do nich, načež stoupy ji asi hodinu otloukají a okulatí; pak se převěje. Omletá rosa tvoří bělavá, podlouhlá, drobná zrnéčka. Upotřebuje se podobně jako krupice; jíž se podobá. Musí se však před vařením důkladně proprati ve studené i horké vodě, jinak vrže mezi zuby. [...] Polévka z rosy je pravou pochoutkou.
Č. Vaško, Rosa
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
