Já Barbora Alžběta, svaté říše římské, ovdovělá hraběnka z Věžník, rozená slečna Švihovská s Rycenburku u Švihova, paní na Hammerstadtě, Zbraslavicích, též na sirotčích statcích ve Starých Dvorcích, Třebeticích, Mšeně, Lobzích, Velkých Všelysích a Hodkově, pinomocná poručnice známe činím, obzvláště zde, kdyby toho potřeba vyžadovala, že jest přede mě předstoupil Miloš Kysela, mlynář v Podvesným mlýně pertoltickým, poddaný můj dědičný, s tou poníženou prosbou a pokorou žádostí, abych nad jmenovaný mlejn jemu a budoucím jeho pro bezpečnější užívání staxírovala a prodala.
Poněvadž on ve všech případnostech vždycky u mne za jednoho, věrného a dobrého poddaného uznán byl, jeho pokorný žádosti a poníženosti jsem neodepřela, anobrž k tomu svolila a svoluji a se vším příslušenstvím, co tak k témuž mlejnu, jako roly, luka a cokoli přináleží jmenovitě za Dvěstě kop, činí to na zlatý dvě stě třicet tři rýnských a 20 krejcarů od svatého Jiří postupuji a prodávám, takže ani mně, ani budoucím držitelům žádného práva na něm nepozůstává a to na ten způsob:
Předně bude povinnen ihned při potvrzení tohoto kontraktu hotových peněz složiti Padesáte rýnských zlatých. Ostatní pak sumu každoročně po desíti kopách do důchodu v Hammerstadtě skládati, až ta suma výše popsaná bude zaplacena, kterékoli budoucí vrchnosti, která se vynajde. Mezi tím pak ale vždycky a po všechny časy budoucí musí vyplatit roční ouroky z tohoto mlýna i za vepře, za kterého po 5 zlatých 15 krejcarech do důchodu hammerstadtského vždy se skládalo v sumě Třiceti pěti rýnských zlatých 5 krejc. a to jednu polovici při svatém Jiří a druhém při svatém Havle odváděti má.
Z omezení a obtížností předešlých, který sice všichni mlynáři vykonávat zavázáni jsou, on se nevymiňuje, anobrž povinnen bude:
Předně: Když se do Moravy pro kámen k Welovi pojede, jednoho dobrého koně okšírovaného a kolo vozný se spřežením vydati.
Druhé: Ve žních oukol po 12 záhonech obilí vyžíti, svázati a do mandelů snésti.
Třetí: Stavení všechno, cokoli ke mlejnu patří na svůj náklad sobě zaopatří.
Čtvrté: Pro milostivou vrchnost, též i čeládku melivo nyní obyčejně mleté, po všechny časy beze všech platů zůstati má, obzvláště, kdykoli milostivá vrchnost aneb správce by potřeboval, v tom neobtížně, nýbrž volně posloužiti jest povinnen.
Páté: Raky v potoce a jiná práva soukromé moci milostivé vrchnosti patřiti budou, které on bude opatrovati a kdyby potřeba ukazovala, tolik, co je možné, kuchyni panskou v Hammerstadtě s nima zaopatřiti.
Posledně: Pálenici z vinopalny panský aneb od žida, tak jako jiný mlynáři bráti a důchodu hammerstadtského platiti musí.
Na potvrzení tohoto vlastní rukou jsem podepsala a otiskem /secritem i přirozeným stvrdila.
Aktum v zámku Hammerstadtském dne 24. Aprili 1716.
Barbora, ovdovělá baronka z Wiežnik
