Historie
Obecná historie:
V obci Kadov se připomíná dnes už zašlá tvrz, která byla sídlem rytířů z Kadova. Kadov je též připomínán v děkanátu bozenském v popisu diecéze pražské, podle archidiakonátů a děkanátů, který byl v letech 1344 a 1350 sepsán za prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
O mlýně v Poli se dovídáme, že roku 1659 byl o jednom složení a mlynářem na něm byl Jan Mašek. Ten tu byl až do roku 1677.
Po mlynáři Janu Maškovi v letech 1689 - 90 hospodařil Václav Netušil.
1696 mlýn v Poli prodán s nájmem 5 strychů žita Jiříku Jiřincovi, mlynáři z Vísky u Nepomuka za 40 kop. Když tento mlynář zemřel v roce 1697, vdova po něm se provdala za Jana Mlynaříka, jehož rodu mlýn v Poli náležel až do roku 1837.
Od tohoto roku mlýn náležel rodině Lucků. Při tom je poznámka, že se ve mlýně narodil Josef Lucek, poštovní oficiál v Praze - ten zemřel v roce 1888.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V letech 1913 - 43 tu mlynařil Jan Bolina, který zemřel roku 1995. Dceru Jana Boliny si vzal za manželku Bohumil Šlais.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
V současnosti je bývalý mlýn v Poli v majetku rodiny Šlaisovy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Mašek Netušil Jiřinec Mlynařík Lucek Bolina Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1659-1677 Jan Mašek
1689 - 1690 Václav Netušil.
1696-1697 Jiřík Jiřinec
1697 Jana Mlynařík
1697-1837 Mlynaříkovi
1837- Luckovi
1913-1943 Jan Bolina
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
