Historie
Obecná historie:
První písemná zmínka o obci Bělá nad Radbuzou (německy Weißensulz) pochází z roku 1121. Nad původně českým obyvatelstvem postupně od 13. století převážili Němci, což se projevilo tím, že se vžil německý název obce Weissensulz.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Tlustý mlýn založila roku 1786 Franziska Kotzová jako panský mlýn náležející k panství v Újezdě Svatého Kříže. Jméno měl podle prvního mlynáře - malého tlustého muže.
1838 – Na skice i otisku stabilního katastru je na náhonu z Radbuzy zakreslena obdélníková, ještě spalná budova s jedním kolem a nad ní druhá spalná budova. Majitelem Anton Czada.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Podle jediného dochovaného sčítání obyvatel z roku 1921 je vlastníkem mlýna a mlynářem Hermann Zenefels ( *1881 Bělá n.R. - + 1959 ).
Seznam vodních děl republiky Československé 1930 - Radbuza – Bělá nad Radbuzou 164 – Heřman Zenefels – mlýn – 2 kola na spodní vodu – 0,202-1,8-2,7.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1946 – budovy stojí, mimo mlýna č.p. 164 je zde i budova č.p. 204, která patří k mlýnu a měla stejné majitele, je to nověji vystavěná obytná budova
1947 – budovy stojí.
Po odsunu německého obyvatelstva ukončení živnosti a postupné chátrání objektů.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Letecký snímek z roku 1958 - pouze zbytky po zbořených stavbách.
Vývoj po roce 1989
Pouze fragmenty kanenných zdí a zarostlý náhon jsou k nalezení v místě bývalého mlýna v bujné vegetaci.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
