Kde mlynáři a pekaři umírají hlady, musí být velká drahota.
(německé přísloví)

mlýn Tisovec, Alšův mlýn

mlýn Tisovec, Alšův mlýn
6
Závišín
38742
Strakonice
Závišín u Bělčic
49° 28' 59.2'', 13° 52' 2.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn doložený již v 15. století, přes dvěstě let v držení rodu Alšů, u svého strýce mlynáře tady pobýval i Mikoláš Aleš z Mirotic, budoucí slavný malíř. Mlýn devastován po znárodnění, zařízení vyvezeno do šrotu, po roce 1990 restituován Alšům, avšak těžce poničen povodní 2002. V současné době je opravován a upravován na penzion s maximálním zachováním původních součástí.
285 m jižně od kaple v Závišíně
Závišínský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

údajně doložen v 15. stol.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1528 1. zmínka o mlýnu (?)

1537 Burian Běšín z Běšin a na Bělčicích koupil díly svých bratří Jana a Jindřicha, mezi nimi i mlýn v Závišíně postavený z kamene zchátralé tisovské tvrze (v blízkosti tzv. Lopatárny na místě zvaném Na Staré vsi)

1594 mlýn M. Jabulky v Závišíně koupil Jindřich Běšín z Běšin a na Bělčicích

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1675 2 složení  a stoupy, platí 14 zl. vrchnostenské činže, odvádí 40 strychů žita

1651 Pavel Lukáš

1682 Martin Kozelenec z Kasejovic

1690 Václav Dyk

1692 Jan Turnovský

1694 Adam Modr, 1696 mlýn od Tomáše Zachea Černína za 100 kop. míš. emfyteuticky zakoupil (10 kop hotově, roční splátka 3 kopy, splácel do r. 1724), mlýn měl 2 složení, roční plat 14 zl. rýn. a 42 strychů žita ve 2 splátkách na sv. Jiří  a sv. Havla. Pila u mlýna zůstala majetkem vrchnosti, mlynář měl povinnost seřezat 60 špalků na prkna nebo 30 špalků na latě, pokud by vrchnost toto množství nedodala, pak za každý nedodaný špalek 20 kr., pokud by bylo dodáno více, pak za každý špalek na prkna dostane 30 kr., za špalek na latě 1 zl. Při mletí pro vrchnost z každého strychu pšenice odevzdává 1 strych a 2 věrtele mouky a 1 věrtel otrub, ze strychu žita 5 věrtelů mouky a 1 věrtel otrub.

1725 Jan Veselý

1729-1764 Jiří Netušil

syn Václav Netušil se mínil oženit s Annou Kučerovou, sepsána smlouva, dle níž si Anna mlýn s veškerým příslušenstvím a dobytkem kupuje za 460 zl. a může s ním nadále libovolně nakládat. Hotově složila 354 zl. na zaplacení dluhů váznoucích na mlýně.

duben 1797 zadlužený mlýn zakoupil Bartoloměj Klarner, mlynář z Příbrami za 1730 zl. (většina padla na uhrazení pohledávek)

1798 Bartoloměj Klarner zemřel, mlýn zakoupil Jan Aleš z Mirotic za 2602 zl., 2150 zl. padlo na splacení dluhů, 452 zl. rozděleno mezi 4 pozůstalé po B.Klarnerovi. K můlýnu náleží 7 strychů a 3 věrtele polí, 3 strychy a 3 věrtele luk, poddanské povinnosti nezměněny, mlynář má navíc hlídat potok, aby v něm lidé nechytali ryby a raky.

Jan Aleš byl v letech 1811-1842 cechmistrem spojeného bělčicko-kasejovického cechu mlynářů, pekařů a perníkářů. Manželka byla dcerou mirotického mlynáře Matěje Erharta.

1812 syn Josef Aleš (1786-1842 )se oženil Annou (1794-1866), dcerou Františka Spousty, mlynáře z  Buzic, novomanželé převzali mlýn se vším příslušenství za 2000 zl. (Tolik zároveň činilo věno nevěsty.)

1832 Josef Aleš  odkoupil od vrchnosti pilu u mlýna za 200 zl.

1837 majitel Josef Aleš

říjen 1842 zemřel Josef Aleš, mlýn vede vdova Anna

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

květen 1851 syn Jan Aleš (1823-1868) se oženil Annou Kroupovou (1826), dcerou mlynáře z Orlických Zlákovic, vdovou po mlynáři Františku Pflegrovi ze Solenic

1859 žaloba na lnářského hospodářského ředitele Františka Engelmana, že jeho nádeník nechal prokopat mlýnský taras

U svého strýce mlynáře zde pobýval budoucí slavný malíř Mikoláš Aleš z Mirotic, nějaký čas navštěvoval i školu v Bělčicích.

1868 mlynář Jan Aleš zemřel na tyfus, mlýn spravuje vdova Anna

březen 1870 Anna se provdala za svého švagra (bratra zemř. Jana) Františka Aleše (1839), zůstává ale výhradní majitelkou mlýna

1861 a 1869 další vodoprávní spory s lnářským velkostatkem skrz prokopávání tarasu a v dubnu 1872 s Barborou Čáslavskou z Huťského mlýna, která si bez povolení postavila příliš vysoký jez, čímž vzal zdejšímu mlýnu vodu

1868 velkostatek žaluje mlynářku, že od roku 1861 přestala platit vrchnostenskou činži podle smlouvy z roku 1596. 1. proces vyhrála mlynářka, ovšem druhý v roce 1872 rozhodl soud ve prospěch velkostaku a musela zaplatit dlužnou činži za léta 1868-1871 (126 korců žita) a uhradit soudní výlohy.

květen 1875 zahájeno jednání o vyvazení z poddanských povinností, mlynářka odporuje, že pila již nestojí a po zřízení mlýna v Hutích se pouští voda jen někdy a tudíž mlýn prakticky nemele.

1876 mlýn převzal Jan Aleš (1854), konečně uzavřena dohoda, poddanská břemena oceněna na 3297 zl. a 80 kr., budou se splácet od ledna 1877 po následujících 20 let.

listopad 1879 Jan Aleš se oženil s Annou, dcerou Jana Maška z Bělčic

1881 nájemce Jan Jabulka, syn mlynáře z Drahenic

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1915 Jan Aleš

syn Jan Aleš ml. (*1880) padl 12.4.1916 v Itálii

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1921 při sčítání ve mlýně zapsáni mlynář Jan Aleš s manž. Annou, synové Jaroslav (1891-1948, později mlel v Lopatárně) a Alois (1896-1965) jako mlynářští pomocníci

1924 nejml. syn František Aleš (1899-1951) se oženil s Marií Šimůnkovou z Koupě, převzali mlýn

1930 mlýn a šindelka, majitel František Aleš

1931 František Aleš zvolen radním

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

syn František Aleš ml. (1931) se učil mlynářem u Marka v Červeném mlýně v Blatné

mlýn uzavřen, zprovozněn 1945, ovšem kola shnila, tak byl přestavěn na elektřinu

1951 po smrti Františka Alše převzal syn František Aleš ml.

po znárodnění zařízení likvidováno, majitelům znemožněn přístup

1957 JZD přestavělo mlýn na sýpku, zařízení odstraněno

restituován Alšům

2002 poškozen povodní

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Aleš
  • Jabulka
  • Lukáš
  • Kozelenec
  • Dyk
  • Turnovský
  • Modr
  • Veselý
  • Netušil
  • Klarner

Historie mlýna také obsahuje:

1537 Burian Běšín z Běšin a na Bělčicích

- 1594 M. Jabulka

1594- Jindřich Běšín z Běšin  a na Bělčicích

1651 Pavel Lukáš

1682 Martin Kozelenec

1690 Václav Dyk

1692 Jan Turnovský

1694 Adam Modr

1725 Jan Veselý

1729-1764 Jiří Netušil

Václav Netušil

1797-1798 Bartoloměj Klarner

1798-1812 Jan Aleš

1812-1842 Josef Aleš 

1842-1851 Anna  Alšová

1851-1868 Jan Aleš 

1864 Aleš František (*1839)
1868-1876 Anna Alšová

1876-1924 Jan Aleš ml.

1881 Jan Jabulka (nájemce)

1924-1951 František Aleš

1951- František Aleš ml.

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • náhrobky, pamětní desky
      • klenba
      • krov
      • schodiště
      • existující torzo uměleckého složení
      Zachovány pouze transmise a násypky, trámy mlýnské hranice po povodni přestavěny.
      Žádná položka není vyplněna
      1888: 3 složení
      1915: 1 české, 1 francouzské, 1 válcové složení
      1939:
      1 válcová stolice
      šrotovník
      loupačka
      čistící cylindr
      Zaniklý
      • pila
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      • šindelka
      1930 mlýn a šindelka
      1939: dynamo pro osvětlení, mlátička, řezačka, pila k řezání šindele
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • akumulační nádržka
      • lednice
      • most, propustek
      1888: Na Závišínském potoce kousek od Hutí jez se stavidlem a jalovým odpadem. Odkloněný náhon dlouhý 889 m napájel nádržku nad mlýnem, ketrá byla ve vlastnictví mlynářů. Odtud voda vedena vantroky, na nich byla umístěna 3 stavítka ke žlábkům na jednotlivá kola.
      Nad mlýnem dvě akumulační nádrže, náhon, vantroky pak uprostřed rozděleny sloupkem k oběma kolům.
      1939: Kladrubecký potok zdýmal malý jez dlouhý 8,5 m, voda vedena náhonem do nádrže, kde se v hrdele nacházelo stavidlo, odtud pak pokračovala znovu náhonem ku mlýnu, kde ústila do vantrok širokých 2,2 m a vysokých 1,15 m. Na konci vantrok byla dvě satvítka, odtud vedly dřevěné žlaby na jednotlivá kola, pravé na přední kolo, levé na dolejší kolo. Voda odtékala zpět do Závišínského (Kladrubeckého) potoka.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1888: 3 kola
      1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,162 m3/s, spád 4 m, výkon 5,6 HP
      1939:
      přední kolo: prům 3,4 m, 10 ot/min, 115 l/s, výkon 3,3 HP při spádu 3,56 m
      zadní kolo: prům 3,2 m, 9 ot/min, 110 l/s, výkon 3,1 HP
      kola shnila za války, když byl mlýn odstaven
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1888: 3 kola
      1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,162 m3/s, spád 4 m, výkon 5,6 HP
      1939:
      přední kolo: prům 3,4 m, 10 ot/min, 115 l/s, výkon 3,3 HP při spádu 3,56 m
      zadní kolo: prům 3,2 m, 9 ot/min, 110 l/s, výkon 3,1 HP
      kola shnila za války, když byl mlýn odstaven
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1945 přestavěn na elektrický pohon
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1945 přestavěn na elektrický pohon
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      dvojnásobná
      • francouzský kámen | Počet: 1
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 8
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 8
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Siblík
          NázevBlatensko a Březnicko
          Rok vydání1915
          Místo vydáníBlatná
          Další upřesněnís. 215
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslava Pixová
          NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné
          Rok vydání2020
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 126-145

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          10.11.2019 20:31 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna