Lochenický mlýn existoval v této vsi již nedlouho poté, kdy byla poprvé listinně doložena, a to v roce 1143, kdy ji pražský biskup Jan I. přidělil s dalšími 12 královéhradeckými vesnicemi ke Strahovskému klášteru, aby kolem roku 1228 náležela opatovickým benediktýnům. Z toho nám vyplývá, že jedni ze zmíněných řádových bratrů stáli nejspíše při jeho vzniku, ale není vyloučeno ani to, že byl mlýn založen až za Dubánků z Duban, kteří drželi Lochenice ve 14. století. Z nich známe k roku 1383 Peška Dubánka a jeho syna Viléma a Prokopa Břízu, řečeného Rohlíka, a v letech 1403-1411 Viléma Dubánka z Duban.
Na počátku 15. století pak byl mlýn součástí zdejšího dvora, jenž roku 1400 náležel královně Žofii, manželce panovníka Václava IV. V roce 1440 byl jeho vlastníkem Ješek z Lochenic a z Ples a po něm Leva Tluksa z Čechtic, který roku 1469 zapsal své lochenické dědictví městu Hradci Králové. To obsahovalo poplužní dvůr s poplužím, kmetcí dvory s platem, pole, louky, jezera, pastviště, rybník, řeku Labe a podací kostelní. V této listině je rovněž zmíněn zdejší mlynář Rujirk, který odváděl 4 kopy grošů ročního platu.
Další důkaz o existenci zdejšího mlýna máme z roku 1516, kdy došlo k dohodě mezi baronem Vladíkem Bavorem z Hustířan a na Rottemberku a královéhradeckou městskou obcí ohledně společného užívání říčky Trotina, jež vyvolávalo v minulosti různé spory, protože si v ní lovil ryby mnohdy kdokoliv a kdykoliv, jak se mu jen zamanulo. Došlo k jejímu rozdělení, takže od řeky Labe až po mostek pod cestou mezi Hradcem Králové a Jaroměří připadla Hradeckým a od mostu nahoru po trotinský mlýn se dostala do držení výše jmenovaného šlechtice. V letech 1547-1559 byly Lochenice i se mlýnem zkonfiskovány králem Ferdinandem I., aby si je královéhradecká městská obec mohla následně odkoupit zpět, i když některé platy a důchody mu byly navráceny již v roce 1551. Roku 1566 zdejší mlynář Valeš odkázal svoji louku předměřickým sousedům, jež ji měli převzít za 70 kop, z nichž 50 kop mělo být dáno lochenickému záduší na kalich a na jeho pozlacení.
Mlýn zanikl během třicetileté války, kdy byl nejprve několikrát zpustošen a vydrancován a v roce 1642 nakonec s dalšími statky vyhořel, takže ve vsi zůstaly pouze 4 selská hospodářství. Sám mlynář Adam Třebechovský odsud utekl kvůli víře někdy po roce 1631, po kterém si dělala nároky na mlýn jeho dcera Anna Srnová, roz. Třebechovská a podruhé vdaná jako Loskotová, jež byla ve sporu s městem o rodinné majetky dlouhá léta. Roku 1650 byl však již veden jako pustý, což dokazuje zápis v obecní pamětní knize, kde se píše následující: "V tomto roce 1650 se již v Lochenicích mlýn nacházel, ale již pustý, jak poznamenáno jest: že z důchodů královéhradeckého Třešničkovým z pustýho mlejna Lochenskými koupeného v roce, jenž z gruntu pryč jest od města 6 fl. (zlatých) B. S. Curice R. H." Tu samou věc připomínají také Ludvík Domečka a František Ladislav Sál ve svém díle "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého": "Za války třicetileté zanikl též mlýn v L. Připomíná se r. 1650 jako pustý. Poslední jeho majitelka Třesnicková »pryč z gruntu odešla.«"
V berní rule z roku 1654 je zmíněno, že se v Lochenicích nacházelo 5 pustých a rozbořených stavení, mezi nimiž byl rovněž tamní chalupnický mlýn. K jeho obnově již nikdy nedošlo a zpustlé spáleniště bylo následně rozebráno a upraveno na pouhou pastvinu. Jedinou vzpomínkou na mlýn se tak stalo pojmenování jedné z místních luk ("U mlýnku"), zmíněné v roce 1803, pokud nepočítáme to, že roku 1916 byly při regulaci Labe nalezeny u pozemku "Žabky" kůly, o nichž se soudilo, že na nich stávala budova místního mlýna, případně vantroky přivádějící vodu. Jinak mlýn dnes již nic jiného nepřipomíná. Stejně tak přesná identifikace jeho položení je značně nejistá, protože došlo k několika změnám toku Trotiny i cest přes ni, což můžeme vidět nahlédnutím do mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096) a do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA272018400). (Boris Jelínek)
