Ve mlýně se nacházel velký vyřezávaný betlém. Jeho majitel Josef Neumann, který když se v roce 1946 dozvěděl příkaz k vystěhování, využil ještě několik dní, které mu do povinnosti opustit mlýn zbývaly. Celý betlém rozebral na jednotlivé figury a stavení na díly. Všechno potom pečlivě zabalil a naskládal do velkého batohu na záda, co se tam jen vešlo. Poté v nočních hodinách, tajně, bez povolení, zamířili s batohem směrem k západním hranicím. Došel z prostoru Vítkova až do městečka Schirding, kde měl tehdy své příbuzné. U nich rozebraný betlém pečlivě ukryl. Pak se vydal na zpáteční cestu. Takto chodil několik nocí, nežli se mu podařilo tajně celý betlém odnosit. Když krátce poté společně s rodinou navždy opouštěli prostory mlýna, byla vzácná památka pečlivě ukryta za hranicemi. O jeho činnosti neměl nikdo v okolí nejmenší potuchy a každý se domníval, že betlém ve mlýně zůstal. Jeho čin byl velice statečný. Mlýn se nacházel na rozhraní sovětské a americké okupační zóny a on se jako Němec nesměl volně pohybovat mezi vesnicemi bez speciální propustky obou stran. Kdyby ho na jeho noční výpravě kdokoliv z vojáků zahlédl, mohl ho okamžitě a bez varování zastřelit.
Po odsunu se přestěhovala celá rodina Jungmannových do Weidenu a rozebraný betlém s nimi. Až do roku 1972 jej Josef ukrýval pečlivě ukrytý na půdě svého domu, neboť se stále bál, že mu bude okupační armádou zabaven. Svého strachu se zbavil až v tomto roce a tehdy jej zase celý sestavil dohromady. Jen pohyb figurek již nebyl odvozený od pohybu mlýnského kola, nýbrž poháněn elektricky. Když jej slavnostně předvedl všem okolním sousedům, ti se nestačili divit a betlém se stal záhy raritou. Ale slávy a uznání si dlouho neužil. Půl roku poté se vypravil za svou dcerou, která tehdy žila v Hamburku a cestou nedaleko Frankfurtu havaroval. Při nehodě zemřel, bylo mu 92 let.
Betlém zdědil jeho bratr Herbert, který jej nedlouho poté převedl na svého syna Willyho. Ten k betlému vztah neměl a proto jej věnoval městečku Plossberg, které má na radnici malé muzeum betlémů. Mezi nimi si našel své místo již jako výstavní kousek. Nedlouho po vystavení se však jedno z dřevěných ozubených koleček polámalo a pracovníci muzea jej nahradili umělohmotným. Jenže nespočítali správně převod zubů a při spuštění došlo k rozházení vzájemných pohybů všech figur, které na sebe navazují. Betlém se zastavil a údržbářům se již nepodařilo jej opět uvést do provozu. Pohyblivý betlém zmrtvěl a zůstal tak do dnešních dnů. V této chvíli je stále ještě vidět ve výstavní síni městské radnice v městě Plossberg, asi padesát kilometrů od českých hranic.
Více zde: https://www.slavkovsky-les.cz/mlyna-slavkovskeho-lesa/medvedi-mlyn/
