mlýn ve Stráži nad Ohří

Dokumentovaný mlýn stojí v současné době na stavební parcele č. 2 v k. ú. Stráž nad Ohří. Na první pohled a s přihlédnutím ke skutečnosti, že kvůli náhonům, jejichž vybudování i přestavby byly značně náročné techniky i finančně, se stav jeví tak, že mlýniště zkoumaného mlýna se od samého počátku nachází ve stejné pozici. Tedy alespoň od roku 1590, kdy je v pozemkové knize vsi Stráž zaznamenám jeho prodej. Jak zmiňuje archivářka Hana Legnerová, nejméně do roku 1847 stával tento starší mlýn níž v poloze blíž k řece Ohři a k domu čp. 2. Tyto skutečnosti jasně vyplývají z mapy stabilního katastru z roku 1842. Není zřejmé, kdy je vybudována novostavba mlýna, ale v porovnání s výše uvedenou katastrální mapou je jasné, že se její půdorys se „posunul“ výš proti proudu náhonu. Ke stavbě nového mlýna došlo nepochybně před rokem 1877 (viz katastrální mapa z roku 1877).
Mlýn č.p. 1 ve Stráži nad Ohří se nachází severovýchodně od historického jádra obce, poblíž mostu přes řeku Ohři, kde ústí Pekelský potok a mlýnský náhon. Celý areál se skládá z několika staveb.
Mlýn č.p. 1. ve Stráži nad Ohří byl v současné pozici postaven zřejmě v polovině 19. století. Na indikační skice i císařském otisku stabilního katastru z roku 1842 jsou zde zachyceny drobnější objekty vyznačené žlutě (ze spalného materiálu), rozmístěné do třístranného dvora. Samotný mlýn je vyznačen až za mlýnským náhonem na parcele č. 81/2, patřící dnes k č.p. 2.
unikátně dochovaný areál uměleckého mlýna s jedinečně zachovaným vybavením, který v severní části Karlovarského kraje nemá obdoby
Objekt mlýna byl postaven někdy v polovině 19. století. Ve 30. letech 19. století [pozn. ministerstva: správně ve 30. letech 20. století] prošel mlýn, resp. jeho technická část, modernizací, byla osazena Francisova turbína, realizována jímací nádrž, česla, potrubí k turbíně, která byla osazena na místě původního vodního kola ve starším přístavku. V této době zde fungovala také pekárna s obchodem s výkladcem a samostatným vstupem z boční uličky, což je dochováno do současnosti.
Jedná se o příklad tradičního mlýna uměleckého složení z roku 1930 se starším jádrem z poloviny 19. století. Obytný objekt i další objekty celého areálu, které sloužily jako doplňkové vybavení mlýna, jsou dochovány v neobvykle autentickém stavu, co se týče dispozičního uspořádání, stavebních prvků (klenby) a detailů, včetně velké pece bývalé pekárny v prostoru původní dýmníkové kuchyně. V interiéru se dochovaly historické výplně otvorů, dlažba a nachází se zde i část historického mobiliáře. Mimořádnou hodnotu má zejména dochovaná technologie a vybavení mlecího zařízení z roku 1930. Právě celistvost dochování všech objektů areálu mlýna včetně historických stavebních prvků a strojního vybavení uměleckého složení činí z objektu v rámci Karlovarského kraje ojedinělou památku svého druhu.
Areál mlýna č. p. 1 ve Stráži nad Ohří se nachází severovýchodně od historického jádra obce, poblíž mostu přes řeku Ohři, kde ústí Pekelský potok a mlýnský náhon. Celý areál se skládá z několika staveb.
Mlýnská budova č. v. 1 [pozn. ministerstva: přístavek s turbínou nad mlýnským náhonem včetně nadzemního spojovacího mostku s hospodářským objektem (viz popis dále) není předmětem zobrazení v platné katastrální mapě]
Zděná budova mlýna vystavěná ve druhé polovině 19. století má charakteristickou podobu pro jihozápadní část regionu.
Jedná se o jednopatrový dům na obdélném půdorysu, svým šířkovým průčelím orientovaný k průběhu ulice, štítem směřujícím k cestě k osadě Peklo. Obvodové konstrukce jsou vyzděny z lomového, jen mírně smíšeného zdivá s cihelnými záklenky. Vstupní průčelí je pětiosé, vstup do domu je zasazen do střední osy, vlevo od něj je do druhé osy (od jihu) vložen vstup do mlýnice. Fasáda s hrubou strukturální omítkou je pročleněna plochou mezipatrovou římsou a na nároží rustikovanými lizénami. Okna v přízemí jsou obdélná se segmentovým záklenkem, lemovaná hladkými vpadlými paspartami. Okenní výplně jsou dřevěné, zasazené před špaletu, čtyřkřídlé, členěné v horní třetině na kříž. Okna v patře jsou obdélná, rámovaná hladkou vpadlou paspartou, doplněná hladkou zalamovanou římsou. Výplně jsou dřevěné, zasazené před špaletu, trojkřídlé, členěné do T. Dvě původní okna v pravé části domu v patře byla nahrazena novodobým dvoukřídlým a trojdílným oknem. Boční severní štítové průčelí je trojosé, přičemž v pravé (severní dvorní) části domu je zasazen dřevěný obchodní výkladec s nůžkovými mřížemi. V levé (jižní) části domu v patře byla dvě okna zazděna, zbyl po nich pouze otisk a zalamovaná nadokenní římsa. Štít je oddělen vodorovnou hladkou lizénou spojenou s profilovanou korunní římsou. Dvě obdélná okna ve spodní části štítu i menší okno ve vrcholu štítu, rámovaná hladkou paspartou, si zachovala starší okenní výplně zasazené před špaletu, dřevěné dvoukřídlé a členěné na šest tabulek. Samotný štít je lemován hladkým vpadlým lemem. Jižní štítové průčelí je v přízemí plné z lomového kamenného zdivá, s připojeným přístavkem dnes již v torzálním stavu, kde bylo umístěno mlýnské kolo. Druhotně sem byla vložena spirálová Francisova turbína, která se z větší části zachovala. Štít je vyzděn z cihelného zdiva, ve spodní části dvě obdélná okna, ve vrcholu štítu jedno menší obdélné okno. Výplně v jednom z oken dřevěné, zasazené za špaletu, dvoukřídlé členěné na kříž na čtyři tabulky, druhé okno novodobé s luxfery. Střecha sedlová je krytá eternitovými šablonami černé barvy s lemováním hřebene, boků štítů i úžlabí. Nad hřeben vyrůstá poměrně mohutný komín s ústupky.
K severní, dvorní části domu je připojen dvoupodlažní přístavek z cihelného zdivá, fasáda je řešena obdobně, jako u předního domu, s hrubou strukturální omítkou doplněnou hladkou mezipatrovou římsou. Okna obdélná, výplně dřevěné zasazené za špaletu. Střecha je pultová, nasazená ke korunní římse domu.
Vstup do domu je osazen dřevěnými dvoukřídlými dveřmi v asymetrickém provedení, s proskleným nadsvětlíkem se třemi lištami. Dveře mají ve dvou třetinách výšky vpadlou kazetu s výplněmi z fošen kladenými diagonálně (stromečkový způsob), v horní třetině s prosklenou tabulkou, doplněnou profilovanou římsičkou. Zasazené jsou na zapuštěné hladké závěsy do dřevěné trámkové zárubně.
Vedlejší vstup do mlýnice má zasazené jednokřídlé dveře, dřevěné, ve spodních dvou třetinách výšky členěné třemi vpadlými kazetami s dekorativním seříznutím hran a horní prosklenou částí na střední sloupek. Klika typu Elegant.
Vnitřní dispozice domu je trojdílná, se střední vstupní síní, z níž jsou přístupné vpravo světnice a vlevo mlýnice. Na podlaze je zachována keramická dlažba z dlaždic s raženým vzorem s rozetkami v kruhu a lemováním s rozvilinami v modrobílé barevnosti. Prostor síně je klenutý plackovou klenbou. V zadní části síně je vloženo dřevěné přímé schodiště do patra, které je uzavíratelné dřevěnými jednokřídlými dveřmi se segmentovým ukončením, pročleněnými kazetami a prosklenou horní částí, a vpravo od nich je prostor původní kuchyně oddělený obdobnými dveřmi dvoukřídlými.
Původní kuchyně za síní je klenutá valenou klenbou a obsahuje směrem ke světnici dodatečně vyzděné ústí chlebové pece z bílých šamotových cihel s modře glazovanou římsou. Schodiště do patra je vyneseno sloupkem a konzolkou.
Světnice, v současné době kuchyně, je přístupná ze síně dřevěnými dveřmi zasazenými do obdélného otvoru opatřeného dřevěnými obložkami, výplně dveří jednokřídlé s dvěma kazetami a horní prosklenou plochou s dvojicí lišt. Světnice je zastropená patrně dřevěným stropem s iluzí zrcadlové klenby. U sporáku připojeného k peci je částečně zachovaná dlažba s dekorativním lemem. Směrem ke světničce, komoře s pecí, je vytvořena velká nika se segmentovým záklenkem. Sporák litinový s neorenesančním až neorokokovým dekorem.
Výplně vnitřních oken dochovány pouze částečně, vkládány byly dodatečně a uchyceny na obrtlíky (byly sneseny a dochovány složené v zadní komoře, podkroví i hospodářském objektu). Ve špaletách jsou zachovány závěsy na vnitřní mříže.
Ze světnice je vydělena malá světnička, upravená druhotně na obchodní lokál. Prostor je klenutý segmentovou valenou klenbou. Stěny jsou obloženy keramickými bíle glazovanými dlaždicemi s černým lemem. Zachovány jsou jednokřídlé dveře s kazetami a prosklenou plochou, opatřené klikou typu Elegant, a složené výplně oken. Prostor sloužil jako obchod pekárny. Zachováno je zde velké dvoukřídlé okno sloužící jako obchodní portál s jednokřídlými vstupními dveřmi s proskleným nadsvětlíkem.
Navazující prostor nacházející se již ve dvorní přístavbě, je klenutý mírně segmentovými plackovými klenbami na vyztužující zděné pasy. Stěny jsou obložené bíle glazovanými dlaždicemi s černým lemem. Široké okno trojdílné, dřevěné špaletové se šesti křídly. Do střední části je prostor sloužící jako přípravna pekárny, oddělen velkou dřevěnou prosklenou příčkou s posuvnými dveřmi na kolejničce. Ve střední části přístavby byl situován záchod.
Vlevo ze síně je přístupný prostor mlýnice. Ve snížené úrovni bylo zasazeno mlecí soustrojí, hřídel, paleční kolo s transmisí. Do dřevěného trámového stropu jsou zasazeny násypné koše, šupny pro pytlování a další převody.
Dřevěným schodištěm ze vstupní síně se vstupuje do prostoru prvního patra. Dřevěné zábradlí vyřezávané ve tvaru baluster. Zde jsou rozmístěny v severním traktu i ve dvorním přístavku jednotlivé pokoje, přístupné jednokřídlými obdélnými dveřmi s kazetami a horní prosklenou plochou, kliky typu Elegant. Přední pokoje i zadní pokoj v přístavku jsou propojené staršími dveřmi se čtyřmi kazetami a středním úchopem. Obložkové zárubně jsou profúované, dveře osazené na zapuštěné závěsy ukončené kuličkou či žaludem. Krabicové zámky jsou opatřené štítkem a odlévanou klikou. Pokoje jsou plochostropé, podlahy prkenné.
V levém jižním traktu je prostor vyčleněný pro mlecí soustavu. Zbývající část podkroví byla uzpůsobena pro skladování.
Krov hambálkový se stojatými stolicemi. Dřevěné prvky již částečně řezané na katru, spojované stále na dřevěné kolíky. Mlecí soustava byla do stávajícího prostoru krovu zasazována evidentně druhotně, pro jednotlivé převody s řemenicemi i strojní mechanismy zde nebylo příliš místa.
Hospodářský objekt s rozšířeným mlýnským provozem. Původně sloužil jako stodola vystavěná ve 2. polovině 19. století. V jižní části objektu se nachází sklad.
Jihovýchodně navazuje na obytný dům s mlýnským provozem původně hospodářský objekt stodoly, kam byla druhotně vestavěna další mlecí soustava rozšířeného mlýnského provozu.
Jedná se o přízemní objekt, který je vlivem terénu částečně dvoupodlažní s využitým suterénem i podkrovím, na obdélném půdorysu. Obvodové konstrukce jsou vyzděny z lomového kamene s opracovanými kamennými kvádry, jen velmi sporadicky doplněným cihelnými zlomky. Fasády nejsou nijak členěné, opatřené hrubší strukturální omítkou.
Severovýchodní průčelí je čtyřosé, v severní části jsou na vykonzolované podestě zasazena dřevěná vrata na pojezdový mechanismus a ve střední části tři obdélná okna opatřená dvoukřídlými výplněmi zasazenými před špaletu, členěnými na šest tabulek. Další vstup do objektu je situován v severním štítovém průčelí směřujícím k domu a mlýnu. Samostatný vstup je veden do suterénu i do patra. Obdélné vstupy jsou osazeny dřevěnými jednokřídlými dveřmi svlakové konstrukce s dlouhými pásovými závěsy ukončenými liliovitými výběžky. Jihozápadní průčelí podél vodního náhonu má v podřímsí šest kapes, které zřejmě mohly sloužit pro osazení dřevěné pavláčky. Ve střední části je prolomen drobnější obdélný nakládací otvor uzavřený dřevěnými vrátky. Sedlová střecha je krytá z jižní strany pálenými taškami bobrovkami, ze severní strany taškami drážkovkami a jižní část z vlnitého eternitu. V severní části je pod přesahem střechy zasazen drobný holubník o třech otvorech. Prostor podkroví je zpřístupněn z hlavní obytné, mlýnské budovy můstkem opláštěným dřevěným bedněním, prosvětleným dvojicí obdélných oken s dvoukřídlými výplněmi, členěnými na šest tabulek.
Krytý spojovací můstek mlýna a hospodářského objektu je opláštěný dřevěným bedněním, prosvětleným dvojicí obdélných oken s dvoukřídlými výplněmi, členěnými na šest tabulek. Můstek je krytý sedlovou stříškou s falcovaným plechem. O druhotném osazení spojovacího můstku svědčí část původního okna v patře mlýnské budovy se zachovanou nadokenní římsičkou.
Vnitřní dispozice byla původně jednotraktová s dodatečně vyděleným jižním traktem.
V suterénu se zachovala hřídel s násypkami. Do přízemí byly vestavěny rozsáhlé soustavy pro třídění mletého obilí. Stropy jsou dřevěné, trámové. V podkroví, kam vede přímé žebříkové schodiště, se zachovaly hranolové vysávače s kapsovým výtahem, dopravníkem, hřídelí a transmisí. O dodatečném vestavění svědčí vyříznuté prvky krovu vaznicového typu, kde musely být odstraněny pásky podpírající kleštiny.
Jižní část objektu je přistavěna druhotně, obvodové konstrukce jsou vyzděné ze smíšeného zdivá na zřetelnou spáru ke staršímu objektu stodoly s cihlovými dozdívkami. Ze severní strany je dvouosá se širokými vjezdovými vraty s rámovou konstrukcí na točenicích, s osazenými jednokřídlými vrátky. Okna jsou obdélná, dvoukřídlá členěná v horní třetině na kříž s horním větracím křídlem, zasazená před špaletu. Horní prostora sloužila ke skladování, jihovýchodní část je v patře bedněná s přístupovými nakládacími vrátky. Strop dřevěný, trámový. Dveře do sousední prostory jsou jednokřídlé, se čtyřmi kazetami, opatřené historizující klikou a klíčovým štítkem.
Špýchar o čtvercové půdorysu vyzděný z lomového kamene. [pozn. ministerstva: není zobrazen v platné katastrální mapě]
Jižně u mlýnského náhonu a mlýnu se ještě zachovalo torzo drobného dvoupodlažního objektu, zřejmě špýchárku na čtvercovém půdorysu. Obvodové konstrukce jsou vyzděny z lomového zdivá, s cihelnou dozdívkou obdélného okna v patře. V přízemí zapuštěném do terénu se nachází drobný sklípek. Vstup je situován v pravé části jihovýchodního průčelí, otvor je ukončen půlkruhově s cihelnou dozdívkou. Opatřen je dřevěnými vraty svlakové konstrukce s dlouhými závěsy, z čelní strany jsou pobyty plechem a zavěšeny na háky. Prostor sklípku je zaklenut valenou klenbou z lomového kamene, nízko u země je drobná, segmentem ukončená nika. Interiér je osvětlován drobným štěrbinovitým okénkem po levé straně vstupu.
Patro je již v torzálním stavu nepřístupné, střecha se nedochovala.
Současný stav a využití: Objekt byl delší dobu nevyužíván, je ve stavu nezbytné záchrany. Současný majitel má záměr mlýn zajistit a zachránit, a to ve spolupráci s orgány památkové péče.
Mlýn č. p. 1 ve Stráži nad Ohří představuje významnou stavbu, která je ukázkou tradičního mlýna uměleckého složení z roku 1930 se starším jádrem z poloviny 19. století. Zděný objekt s mlýnicí i obytným zázemím má podobu charakteristickou pro jihozápadní část regionu přináležející původně do Žateckého kraje, oblasti kolem Klášterce nad Ohří. Jedinečně je dochována jak dispozice, tak i jednotlivé stavební detaily, včetně velké pece bývalé pekárny v prostoru původní dymníkové kuchyně. V interiéru je uloženo také množství hodnotných prvků původního vybavení, od dveří, oken či dlažeb, až po mobiliář a drobné artefakty.
Mimořádnou hodnotou je ale zejména dochovaná technologie a vybavení mlecího zařízení z roku 1930. Právě celistvost složení mlýna včetně strojního vybavení uměleckého složení činí z objektu unikátní památku, která nemá v severní části Karlovarského kraje obdoby. V areálu jsou navíc zachovány další budovy hospodářského charakteru, které sloužily jako doplňkové vybavení mlýna. “
Dům č. p. 1 a k němu přináležející hospodářská budova spojená krytým můstkem, vše na st. p. č. 2, špýchar na st. p. č. 2, spolu s pozemkem st. p. č. 2, k. ú. Stráž nad Ohří, včetně technologického zařízení mlýna (spirálová Francisova turbína, násypné koše, soustava moučných vysévačů s dřevěnými násypníky, strojní vybavení mlýna — kapsový výtah s transmisí, řemenicí a převody, horečkový pás s kapsami, válcová mlecí stolice s převody mlecích válců, řemenicí pohonu, se šrotovací stolicí, dřevěná opláštěná štoska s násypnými koši, savka s pohony, řemenicemi a převody, točenicová hřídel, šnekový dopravník sacího stroje) a technologického zařízení hospodářského objektu s rozšířeným mlýnským provozem (hřídel s násypkami, hranolové vysévače s kapsovým výtahem, dopravníkem, hřídelí a transmisí). “
stávající vlastník má zájem mlýn zachovat v původním stavu a zabránit další devastaci mlýna. bývalý mlýn ve Stráži nad Ohří se dochoval v neobvykle autentickém stavu a vítá tudíž sdělení vlastníka, že se touto skutečností nechává inspirovat k zachování této autenticity.
Areál mlýna v zářezu svažitého terénu byl (v době mletí) poháněn mlýnským potokem z dosud zachované retenční nádrže na vyvýšené plošině, která k dnešnímu dni již neslouží svému účelu a ani není ve vlastnictví účastníků řízení. Dle architektonického pojetí jednotlivých objektů areálu lze dále usuzovat na jejich různou dataci vzniku, zejména špýchar dochovaný v torzálním tvaru pak dle názoru Ministerstva kultury vykazuje nebývalé památkové hodnoty.
Při odborném zdokumentování řemeslných detailů a dodržení tradičních technologických postupů a materiálů lze provést takovou rehabilitaci a citlivou úpravu, která zachová možné maximum charakteristických rysů bývalého mlýna, ale zároveň umožní vlastníkům smysluplné zachování dříve nevyužívaných nemovitostí k novému účelu. Ministerstvo pak doporučuje v souladu se závaznými stanovisky památkového ústavu obnovení původního pětiosého, respektive bočního tříosého, členění fasády mlýnské budovy č. p. 1.
bývalý mlýn ve Stráži nad Ohří je v karlovarském regionu ojedinělým dokladem historického vývoje mlynářského řemesla, kterým je autenticky doložen životní způsob původních vlastníků a v neposlední řadě vykazuje i významné hodnoty architektonické a technické.
Mlýn č.p. 1 ve Stráži nad Ohří představuje významnou stavbu, která je ukázkou tradičního mlýna uměleckého složení z roku 1930 se starším jádrem z poloviny 19. století. Zděný objekt s mlýnicí i obytným zázemím má podobu charakteristickou pro jihozápadní část regionu přináležející původně do Žateckého kraje, oblasti kolem Klášterce nad Ohří. Jedinečně je dochována jak dispozice, tak i jednotlivé stavební detaily, včetně velké pece bývalé pekárny v prostoru původní dymníkové kuchyně. Mimořádnou hodnotou je zejména dochovaná technologie a vybavení mlecího zařízení z roku 1930. Právě celistvost složení mlýna včetně strojního vybavení uměleckého složení činí z objektu unikátní památku, která nemá v severní části Karlovarského kraje obdoby. V areálu jsou navíc zachovány další budovy hospodářského charakteru, které sloužily jako doplňkové vybavení mlýna.