Historie
Obecná historie:
Čečovice (německy Zetschowitz) jsou obec v severovýchodní části okresu Domažlice, pět kilometrů severovýchodně od Staňkova a patnáct kilometrů severně od Domažlic. Mlýn ležel u rybníka Horymír mezi obcemi Bukovec a Čečovice. Poprvé je zakreslen na mapě II. Vojenského mapování, podle leteckého snímku stála jedna budova ještě v roce 1956, v roce 1961 již pouze trosky. Dnešní potok Chuchla se dříve jmenoval Štichovský potok.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Na II. vojenském mapování – Františkovo ( 1836-1852 ) jako Kukel MM.
1838 – indikační skica a otisk stabilního katastru: nespalná budova tvaru L s jedním kolem v majetku Trauttmannsdorfů z Horšovského Týna.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Na III. vojenském mapování – Františko-josefském ( 1877-1880 ) bez názvu.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 uvádí v č.p. 35 pod jménem Horamühle mlynáře Jiřího Paula ( *1880 ), mlynář je německé národnosti a ve mlýně je celkem zapsáno 10 lidí.
Seznam a mapa vodních děl Republiky československé 1930: Štichovský potok – Čečovice 35 – Jiří Paul – mlýn - 1 kolo na svrchní vodu – 0,083-6-5.
1938 – na leteckém snímku je rozeznatelných několik budov a sad.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po roce 1945 následoval odsun německého obyvatelstva a jako u mnoha dalších mlýnů a budov došlo k postupnému chátrání.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1956 – na leteckém snímku obdélníková budova. V roce 1961 je na leteckém snímku vidět zbořenina mlýna již bez střechy, rozeznatelné jsou obvodové stěny a vnitřní příčky.
Vývoj po roce 1989
2020 – na základech mlýna stojí rekreační objekt. Zachován je ještě rybník nad mlýnem, část náhonu a část odtokového kanálu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Paul
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
