Mlýnský osel, který otáčí hřídelí,
nepotřebuje světlo.
(německé přísloví)

Střechův, Kašparův mlýn

Střechův, Kašparův mlýn
11
Šeborov
59401
Žďár nad Sázavou
Šeborov
49° 21' 15.0'', 15° 56' 27.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Malý mlýn s pilou na náhonu z Balinky na samotě mezi Šeborovem a Uhřínovem. První písemná zmínka o mlýně je z r. 1406, kdy patřil Janovi z Řehořova. Mlynářské řemeslo zde zaniklo smrtí posledního mlynáře Viléma Kašpara v r. 1900. Udržela se zde pouze pilařská tradice.
Samota na Balince mezi Šeborovem a Uhřínovem
Balinka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pravděpodobně byl postaven v polovině 14. století. První písemná zmínka je z roku 1406, kdy mlýn patřil Janovi Cardíkovi z Řehořova, jemuž Anežka ze Šeborova a její dcera Markéta zapsaly své dědictví v Šeborově, mj. i mlýn. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1585 za 534 zl. koupil Václav Střeška

1600 Ondřej Střeška

1648 syn Tobiáš Střeška

1653 na mlýn se přiženil Pavel Vala z Otína sňatkem s Marianou, dcerou Pavla Střechy

1835 Jan Čejka

Ve mlýně byla 4 vodní kola na horní vodu, z toho jedno kolo bylo pro pohon pily. 

Mlelo se 24 hodin denně. Se selským lmetím sem jezdili rolníci z Horních Heřmanic, Radslavic, Pohořílek, Pavlínova, Otína, Uhřínova, Šeborova, Svařenova a Hrbova.

1907 Vilém Mejzlík

Dcera posledního mlynáře Viléma Kašpara si vzala Jiřího Trnku z Horních Heřmanic, který zde nadále vedl pilu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Krátce po 1. světové válce byla na pile instalována Francisova turbína. Pohon pily byl ještě dlouhou dobu po instalaci Francisovy turbíny zajišťován také vodním kolem.

1930 mlýn a pila Antonín Křehlík

1943 mlýn obklíčen Gestapem z Jihlavy, Antonín a Vilém Křehlíkovi zatčeni skrz údajné černé mletí, mlýn zapečetěn

Vilém odsouzen na 18 měsíců, vrátil se ale až koincem války

Pila byla zastavena po roce 1950.

V roce 1990 zemřel poslední mlynář Vilém Kašpar (* 1906) a tím také zaniklo mlynářské řemeslo na tomto mlýně. Udržela se zde pouze pilařská tradice. 

Po roce 1990 byla pila vrácena původním majitelům a znovu uvedena do provozu.  

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Střecha
  • Kašpar
  • Střeška
  • Vala
  • Křehlík
  • Čejka

Historie mlýna také obsahuje:

1406 Jan Cardík z Řehořova

1585 Václav Střeška

1600 Ondřej Střeška

1648 Tobiáš Střeška

1653 Pavel Vala zv. Střecha

1835 Jan Čejka

1907 Vilém Mejzlík

Jiří Trnka

1930 Antonín Křehlík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    03 2020
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        přízemní
        Budova původně přízemní, později jednopatrová.
        Mlýn měl čtvercový půdorys se 3 podlažími a tvořil jeden celek s obytnou částí obdélníkového tvaru.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            před 1900:
            1 stolice 40 cm
            holendr
            šrotovník - francouzský kámen
            po r. 1920:
            dolní podlaží:
            turbína s transmisí a řemenicemi
            paty výtahů
            holendr na výrobu krup
            1. poschodí:
            3 mlecí stolice 60 cm
            1 Jeřábkova na mletí žita
            1 Macháňova pšeničná zv. 3rotovka
            1 Sekorova porcelánka na mletí pšenice
            šrotovník
            2. poschodí:
            čisticí stroje
            rezervátory na rozemleté obilí a hotové mouky
            reforma na třídění krupice
            hranolový cylindr na žitnou mouku
            rovinný vysévač na pšeničné mouky
            podstřeší:
            hlavy výtahů
            malá transmise
            Dochovaný
            • pila
            Zaniklý
            • pohon zemědělských strojů
            Samostatná dřevěná pila v sousedství mlýna.
            Jednolistá dřevěná pila poháněná zvláštním kolem.
            poté jednoduchý dřevěný katr a okružní pila na sámovaní desek.
            Hnací síla z mlýnské transmise přenášena plochým řemenem do výše asi 8 m na další transmisi, vedoucí do stodoly o délce asi 19 m. Zde poháněny hospodářské stroje.
            • jez
            • náhon
            voda přiváděna z jezu na Balínce pod Stočkovým mlýnem cca 450 m dlouhou strouhou
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popispřed 1920 3 vodní kola pro mlýn, 1 pro pilu
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,15 m, výkon 15 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popispřed 1920 3 vodní kola pro mlýn, 1 pro pilu
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,15 m, výkon 15 HP
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            PopisInstalována po I. světové válce
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,15 m, výkon 15 HP
            Typplynosací motor
            StavZaniklý
            Popisposléze nahrazen parním strojem
            Typplynosací motor
            StavZaniklý
            Popisposléze nahrazen parním strojem
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Popisnahrazen elektromotorem
            Typbenzínový motor
            StavNezjištěn
            Popis
            Historické technologické prvky
            AutorDvořák, Petr
            NázevIdentifikace historických výrobních objektů v okolí Velkého Meziříčí
            Rok vydání2010
            Místo vydáníMendelova univerzita Dřevařská a lesnická fakulta Brno
            Další upřesněníbakalářská práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorDvořák, Petr
            NázevIdentifikace historických výrobních objektů v okolí Velkého Meziříčí
            Rok vydání2010
            Místo vydáníMendelova univerzita Dřevařská a lesnická fakulta Brno
            Další upřesněníbakalářská práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 34
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku III.
            Rok vydání2004
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 135-144

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            31.3.2020 14:52 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 3.4.2020 15:16
            doxa (Jan Škoda) 26.6.2023 01:15