Uživatel

Hledat

| Sign up

To je příliš, dva mlynáři na jednom mlýně.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Lukášův, Lukšovský mlýn

Lukášův, Lukšovský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Týniště

PSČ

36452

Okres

Karlovy Vary

Katastrální území

Týniště

GPS

50° 8' 17.4'', 13° 11' 18.0''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Vodní mlýn s pilou, nazývaný Lukášův mlýn (Lukashmühle) byl vybudován někdy na přelomu 18. a 19. století na pravém břehu potoka Velká Trasovka (Trasovska Bach) asi 850 m jižně od vsi Týniště (Thönischen). Po roce 1945 však již nebyl patrně obydlen a opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Následně probíhala jejich postupná demolice.

Poloha vůči obci

1,15 km jižně od kaple sv. Prkopa v Týništi

Vodní tok

Velká Trasovka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Vodní mlýn s pilou, nazývaný Lukášův mlýn, nebo také Lukšovský mlýn (Lukashmühle, Lukasmühle, Lukeschmühle) byl vybudován patrně někdy na přelomu 18. a 19. století na pravém břehu potoka Velká Trasovka (Trasovska Bach) asi 850 metrů jižně od vsi Týniště (Thönischen). Lukášův mlýn čp. 4 se dvěma mlýnskými koly je prvně zachycen na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841, kdy ho vlastnil mlynář Wenzel Themel. V Sommerově topografii z roku 1847 je uváděn Lukášův mlýn s pilou ležící ¼ hodiny jižně od vsi. K roku 1930 je jako majitel mlýna se třemi mlýnskými koly uváděn Josef Theml. Posledním předválečným držitelem mlýna byl Arnold Neuburger.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl patrně obydlen a mlýnský provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Ještě na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1956 byla většina budov kromě objektu pily zastřešená, v následujících letech probíhala jejich postupná demolice. Poslední objekt stodoly byl stržen v roce 1964. Dnes se v prostoru zaniklého Lukášova mlýna nachází pouze zarostlý mlýnský náhon s retenční nádrží a rozvaliny budov.

(Jaroslav Vyčichlo, Památky a příroda Karlovarska)

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1592-1595 Georg Märtlars

synové Jakub a Johann

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1639 Andreas Schmidt

1651 Soupis poddaných podle víry - v Týništi:

1) mlynář Samuel Volrab (41 let), žena Sabina (26), dcery Marie (11), Valpl (6) a Katl (2 neděle), syn Matěj (5), učedník Jakub Voják, všichni cizopanští katolíci

2) mlynář Jiří Volrab (18), sestra Andl (9), oba cizopanští katolíci

1667 Andreas Kraus

1695 Mathias Tulauter, manž. Magdalena

1717 Mathias Kriswatter, manž. Eva

1750 syn Johann Kriswatter, manž. Margaretha

1787 Blasius Skalla, manž. Katharina r

1805 syn Franz Skalla, manž. Franziska

1816 Joseph Wenzel Skalla, manž. Marie Anna

Blasius Skalla + 1821, manž. Katharina roz. Künzl

1835 Franz Skalla, manž. Franziska

Johann Skalla *1768 narozený Josephu Skallovi mlynáři ze Všerub u Plzně a Anně roz.Vobl z Vrbice (Gross Furwitz). Pachtovní mlynář z mlýna v Týništi u Žlutice 23 v 71 letech r.1838 se stává mlynářem na Kodě 5 (asi jej koupil). +17.7.1854 na Kodě.

dc. Marie Anna oo Franz Joseph Knöszel, tovaryš na mlýně

syn Joseph Knöszel (*1.5.1835)

Christoph Demel, mlynář v Olešce čp. 3

syn Wenzel Demel, manž Marie Fritschová

1841 Václav Themel

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Josef Demel (Theml) (5.3.1869-23.10.1932)

První republika (1919–1938)

1930 mlýn a pila, Josef Theml

1932 Arnold Neuburger

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1945 1932 Arnold Neuburger odsunut, mlýn neobsazen

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Themel
Theml
Märtlars
Schmidt
Kraus
Tulauter
Kriswatter
Skalla
Knöszel
Demel
Neuburger
Volrab

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1592-1595 Georg Märtlars

1639 Andreas Schmidt

1651 Volrab

1667 Andreas Kraus

1695 Mathias Tulauter

1717 Mathias Kriswatter

1750 syn Johann Kriswatter

1787 Blasius Skalla

1805 Franz Skalla

1816 Joseph Wenzel Skalla

-1821 Blasius Skalla

1835 Franz Skalla

Johann Skalla

Franz Joseph Knöszel

Joseph Knöszel

Christoph Demel

Wenzel Demel

1841 Václav Themel

-1932 Josef Demel (Theml)

1932-1945 Arnold Neuburger

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

06 2010

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Areál vodního mlýnu tvořila velká hlavní mlýnská budova z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou.

V jižní části areálu stávala zděná dvouprostorová budova stodoly z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou.

(Jaroslav Vyčichlo, Památky a příroda Karlovarska)

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

Dle historických katastrálních stála severozápadně od mlýna pila.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
vantroky
akumulační nádržka

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda byla přiváděna od severozápadu ze soutoku potoka Velká Trasovka a Lochotínského potoka asi 500 metrů dlouhým mlýnským náhonem, na kterém byla nad mlýnem vybudována velká retenční nádrž, zakončená dlouhým kanálem lemovaným zdmi z opracovaných kamenů. Z kanálů spadla voda dvěma kamennými přepady na mlýnská kola na severní straně hlavní mlýnské budovy. Přepadem v severní sypané hráze retenční nádrže spadala voda na mlýnské kolo menšího objektu pily.

(Jaroslav Vyčichlo, Památky a příroda Karlovarska)

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930:
3 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,055 m3/s, spád 6,6 m, výkon 3,15 HP
2) hltnost 0,053 m3/s, spád 6,6 m, výkon 3 HP
3) hltnost 0,086 m3/s, spád 6,3 m, výkon 4,7 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930:
3 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,055 m3/s, spád 6,6 m, výkon 3,15 HP
2) hltnost 0,053 m3/s, spád 6,6 m, výkon 3 HP
3) hltnost 0,086 m3/s, spád 6,3 m, výkon 4,7 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 06 (Chomutov), s. 32

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 06 (Chomutov), s. 32

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Autorkol.

NázevTajemství řeky Střely

Rok vydání2017

Místo vydáníPlzeň

Další upřesněnís. 69

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslav Vyčichlo

NázevLukášův mlýn

Rok vydání2020

Další upřesněníPamátky a příroda Karlovarska

Odkazhttps://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/tyniste-lukasuv-mlyn?fbclid=IwAR3Y257eMdH01YbuW_RwxZfuHE_OHQxcr4EZGcmCTKXBvyxC7oG2GCXvCpQ

Datum citace internetového zdroje10 2022

AutorBernard von Crassow

NázevLukášovský mlýn

Rok vydání2024

Další upřesněníyoutube

Odkazhttps://www.youtube.com/watch?v=BmChRP_Zy0g

Datum citace internetového zdroje08 2024

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Zříceniny mlýna, 2010, © Radek Petrovič

Historické mapy

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz

III. vojenské mapování, výřez, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz

Císařský povinný otisk, výřez, 1841, © archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1841, © archivnimapy.cuzk.cz

Originální mapa stabilního katastru, výřez, 1841, © archivnimapy.cuzk.cz

Letecký měřický snímek, výřez, 1938, © lms.cuzk.cz

Letecký měřický snímek, výřez, 1952, © kontaminace.cenia

Letecký měřický snímek, výřez, 1956, © ags.cuzk.cz/archiv/

Letecký měřický snímek, výřez, 1961, © lms.cuzk.cz

Letecký měřický snímek, výřez, 1964, © lms.cuzk.cz

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

zděné koryto retenční nádrže zaniklého Lukášova mlýna u Týništ, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

zděné koryto retenční nádrže zaniklého Lukášova mlýna u Týniště, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

bývalá retenční nádrž zaniklého Lukášova mlýna u Týniště, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

hráz retenční nádrže s přepadem pro bývalou pilu Lukášova mlýna, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

zděné koryto retenční nádrže zaniklého Lukášova mlýna, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

zděné koryto retenční nádrže zaniklého Lukášova mlýna u Týniště, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

bývalá retenční nádrž zaniklého Lukášova mlýna u Týniště, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

zděné koryto retenční nádrže s přepady zaniklého Lukášova mlýna, 04 2020, © Jaroslava Pixová, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

zděné koryto retenční nádrže s přepady zaniklého Lukášova mlýna, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

dva přepady z koryta retenční nádrže zaniklého Lukášova mlýna, 04 2020, © Jaroslav Vyčichlo, (Prvky na obrázku: akumulační nádržka)

Autoři

Vytvořeno

4.4.2020 21:29 uživatelem doxa (Jan Škoda)

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	10.4.2020 21:18

Lukášův, Lukšovský mlýn

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Hospodářský typ mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Zaniklý

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Peckův mlýn; Schöppamühle

Dolní, Prosův, Hastrmanův mlýn

Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov

Hejlův mlýn

Porčův mlýn