Znětínský, Tálský podrybní mlýn

Mlýn vznikl pravděpodobně mezi lety 1656 až 1742. Náležel vrchnosti, která z něj dostávala čtvrtletně 10 zlatých za nájem.  

1869 Sčítací operáty: František Křehlík (* 1833 ve Volší) z Křehlíkova mlýna pod Olším s manž Terezií (*  1846)

V roce 1878 měl mlýn pronajatý František Křehlík ze starého mlynářského rodu Křehlíků.

nájemce Josef Fňukal (* 1852, Horní Bory) se ženou Terezií (* 1861., Brodce u Opavy), z mlýna zběhl

9.10.1894 vrchnost pronajala opuštěný a zchátralý mlýn Františku Tálskému (* 1869, synovi mlynáře Antonína Tálského z Uhřínova ) a manž. Marii roz. Krejčí z Uhřínova

27.5.1919 mlýn a pronajaté pozemky odkoupili za 16.366 Kč

K mlýnu byla po r. 1930 majitelem mlýna Františkem Tálským přistavěna pila, obytná část a chlév

1936 manželé Tálští postoupili mlýn synovi Dominiku Tálskému a jeho nastávající Anežce Šmardové z Pokojova za  70.000 Kč (30.000 hotově, zbytek na zajištění doživotního výminku)

23.11.1941 mlýn výměrem OÚ Velké Meziříčí zastaven

mlelo se zde načerno, ukrývali e odbojáři

1945 obnoven provoiz

1947 na útraty Dominika Tálského zavedena elektřina

1948 mlýn přestavěn, roční kapacita 1,350 q obilí a 100 q krup

Mlýn s pilou byly po r. 1951 zastaveny.

mlynář se zapojil do protikomunistického odboje, 13.11.1953 StB zatčen, 5.2.1954 odsouzen na 15 let. S ním byl zatčen i 17letý syn Jaromír, ten byl po 2měsíční vazbě propuštěn.

1962 ze zdravotních důvodů propuštěn, po 2 měsících ale zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě ve věku 58 let.

Na mlýně zůstala vdova Anežka s 5 nezaopatřenými dětmi a starou babičkou bez prostředků, musela splácet dluh 40.000 Kčs za přestavbu mlýna a odkoupit polovinu propadlého manželova majetku, aby se nemuseli vystěhovat.

V dnešní době se přestavěný areál využívá k rekreačním účelům.