Uživatel

Hledat

| Sign up

Když mlýn v noci zůstane stát, probudí se mlynář.
(německé přísloví)

Žahourův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Žahourův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Lažišťka

PSČ

38301

Okres

Prachatice

Katastrální území

Lažišťka

GPS

48° 59' 55.0'', 14° 4' 26.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Vlevo pod silnicí z Nebahov do Frantol za odbočkou do obce Lažišťka září střechy budov samoty U Žahoura. Ta největší z nich byla v minulosti Žahourovým mlýnem. První mlynář zde je uváděn v r. 1648 a následně za dvacet let se objevuje první mlynář Žahour i když v matrikách je zapisován německými faráři jako Schehauer. Mlynářský rod Žahourů zde mlel skoro 200 let. Po poslední rekonstrukci v r. 1924 měl mlýn dvě vodní kola. Dnes slouží budova mlýna pouze k bydlení.

Poloha vůči obci

Severovýchodně od obce Lažišťka

Vodní tok

Zlatý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V roce 1648 je ve mlýně uveden mlynář Matěj Mahlík s manželkou Kateřinou.

1837 Josef Zahauer

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1881 1/2 mlýna oceněna na 1767 zl., dluhy ve stejné výši

1909 mlýn oceněn na 10.000 K, dluhy opět ve stejné výši

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1926 zaknihován dluh 47.000 Kč vůči tchyni Kateřině Fučíkové, 6820 Kč pro otce Lukáše Šandu, nedoplatek na daních 10.216 Kč

v dubnu 1927 Jan Šanda částečně zbaven svéprávnosti, 1931 ji znovu nabyl

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1930.

1930 Jan Šanda

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Mlýn byl v provozu.

Jan Šanda st. zatčen 14 dní v Netolicích za černý prodej mouky

mlýn zasažen kulovým bleskem

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Mlýn ukončil svoji činnost v roce 1951, zaplombován.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

2002 mlýn poškozen povodní

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Mahlík
Žahour
Fidler
Hanuš
Šanda
Schehauer
Kievek
Klein
Zahauer

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Jaroslava Pixová: Mlýny na Zlatém potoce, Putim 2014, Strana 76 (Výpis)
Schehauerův – Žahourův mlýn
V Tereziánském katastru z poloviny 18. století je uveden mlýn v Lažišťce o jednom kole na nestálé vodě. Nesl jméno Schehauer nebo také Schöhauer mühl podle svého majitele. Je pravděpodobné, že je to německá verze názvu Žahour, protože jméno Schehauer, někdy také Schöhauer pozvolna přešlo v české jmono Žahour. Mlýn sice už patřil do české vesnice Lažišťka, farností však spadal pod německé Frantoly. Takže i veškeré matriční zápisy byly vedeny v němčině.
V roce 1648 je ve mlýně uveden mlynář Matěj Mahlík s manželkou Kateřinou, ale pak již přichází Schehauerové...
Z Blanice na Zlatý potok. Po Žahourovi přišel do mlýna Karel Kievek, syn mlynáře Tomáše z Podzábrdského mlýna na Blanici. Jeho manželka Marie Anna byla dcerou pekaře v Záblatí Karla Skerleho. Karel převzal mlýn v Zábrdí. Chtěl si přestavět k mlýnu krupník. Vyřízení žádosti se protahovalo, ale nakonec byla přece kladně vyřízena. Nicméně Karel Kievek už mlýn pronajal Janu Křížovi a přesunul se do Žahourovského mlýna na Zlatém potoce... Karla zřejmě trápily nějaké dluhy, a tak mlýn prodal. Kdoví, kam odešel potom, protože do Podzábrdského mlýna se už nevrátil.
Nemocný mlynář. V roce 1868 koupil mlýn Jan Hanuš, syn mlynáře Matěje z Těšovic. Jeho manželkou byla Marie, dcera Matěje Vávry, sedláka z Nebahov čp.12... Za třináct let, v roce 1881, předal mlynář svoji polovinu manželce Marii. Důvodem byl Janův špatný zdravotní stav: „...padoucí nemocí sklíčen jest a na pakostnicí trpí,“ uvádí se ve smlouvě. Hodnota této poloviny mlýna byla 1767 zl., avšak dluhy, které se tu nacházely, se rovnaly téže sumě... Situace se však vyvinula jinak. Marie za šest let zemřela v 35 letech na rakovinu. Veškerý majetek byl tedy znovu přepsán na jejího manžela Jana Hanuše s tím, že on mlýn předá buď synu Petrovi nebo dceři Magdaleně. V té době jim bylo 17 a 10 let. To se psal rok 1887. Nastalou situaci s množstvím dluhů už nebyl schopen nemocný mlynář řešit. Zřejmě se o chtěl ještě pokusit, ale za dva roky, v červnu 1889, se konala dražba mlýna.
V dražbě koupili mlýn Kleinové. Mlýn koupila sousedka Kateřina Kleinová z Forkova mlýna, vdova po mlynáři Antonínovi, pro svou dceru Barboru. Té se ještě za svobodna narodila v roce 1888 dcera Marie, ale za dva měsíce zemřela na záškrt. Pak se provdala za Lukáše Šandu z Hracholusk. Barboře však nechala matka připsat mlýn až v roce 1900. Jejímu manželovi Lukáši mlýn oficiálně nepatřil. O provoz mlýna se starali stárci...
Velkorysá mlynářka. Barbora předala mlýn svému synu Janovi v listopadu 1909, když se oženil. Jeho manželkou se stala Alžběta Fučíková, dcera rolníka z Lažišťky čp.12. Za svědka jim šel Jan Klein, mlynář z Forkovského mlýna. Nevěstě bylo teprve 18 let, proto také okresní soud v Prachaticích musel schválit prohlášení jejího otce Vojtěcha Fučíka, že ji propouští z moci otcovské. To samé však museli absolvovat Šandovi u svého syna. Plnoletosti měl dosáhnout až za rok. Manželé ale už měli v době svatby tříletého syna. Alžbětě se narodil, když jí bylo 15 a půl roku. Barbora Šandová předala mlýn v hodnotě deseti tisíc korun, avšak dluhy, které na něm vázly, se rovnaly téže částce. Tyto dluhy chtěla Barbora zaplatit sama, a to do šesti měsíců. Vymínila si pouze výměněk pro sebe a svého manžela...
Mlýn málem znovu v dražbě. V roce 1924 došlo k renovaci mlýna, kdy se pořídily nové moderní stroje. Ve vodní knize je v zápisu z roku 1927 uvedeno, že se tu nalézá jedno české složení, válcová stolice, loupačka s příslušenstvím a dynamo pro osvětlení... Taková renovace jistě nebyla laciná, ale peníze prý dostali od matky mladé mlynářky Alžběty, Kateřiny Fučíkové. Její syn totiž padl v 18 letech v první světové válce a ona zůstala sama. Prodala chalupu v Lažišťce a odešla na výměnek do mlýna. Mladým manželům pak dala peníze utřené za prodej chalupy na přestavbu mlýna... Mlynář nebyl šetřivý typ, ale naopak. Vyrůstal jako jedináček a byl prý rozmazlený. Mlýn prý propil a prohrál v kartách... Vysvobodila ho nevěsta jejich syna, která pak přinesla peníze a všechny dluhy zaplatila...
Jediný syn Jan Šanda se oženil 1. února 1932 s Anežkou Kalíškovou, dcerou tesaře ze Lhenic... Na mlýně býval nápis „Válcový mlýn Jana Šandy“. Na jedné bedně na mouku je ještě napsáno: „Prvně se mlelo říjen 1924“. Mlecí stolice byla čtyřválcová. Byl to stejný typ jako na Forkově mlýně. Mlýn byl třípatrový. Když se pustila mlýnská kola a stroje, třásla se celá budova... Mlýn ukončil svoji činnost v roce 1951...

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Prachatice
Název toku: Zlatý potok
Obec, čp. : Lazišťka 17
Podnikatel: Jan Šanda
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 8

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Kniha "Mlýny na Zlatém potoce"
Matěj Mahlík mlynář a Kateřina
Matěj Schehauer (*??; +9.1717) a oo1674 Marie roz. Šímová z Nebahov
*1677 Marie
*1679 Sofie
*1682 Magdalena
*?? Juliana oo1.1711
Andreas Schehauer (*1684; +6.1739) a oo11.1712 Zuzana (*1693; +2.1738)
*1713 Martin (kmotry Matěj a Zuzana Klauserovi z frantolského hamru – u všech dětí)
*1714 Eva
*1717 Philip +1717
*1718 Zuzana
*1724 Matěj
*1727 Josef
*1730 Jan
*1735 Marie
a oo1738 Marie roz. Seiberle, dcera mlynáře z Forkovského mlýna
*2.1740 Marie (Rozina) - pohrobek
Filip Fidler mlynář, syn mlynáře z Rohnu(Leptáče) a oo1740 Marie ovd. Schehauer, roz. Seiberle, poddaní k Libějovicím u Vodňan
*1742 Kateřina
*5.7.1744 Magdalena +1744
*18.8.1747 Regina
*4.9.1750 Marie +1751
*1752 Magdalena
*28.10.1756 Martin (kmotrem Jiři Wintzi syn Bernarda Wintziho mlynáře jinak Köpel Mühl) +18.2.1759

Částečný výpisy z matrik fary Frantoly
https://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-f-frantoly
František Schenhaus (Žahour) (*1732; +4.10.1793) mlynář a Marie Anna (*1738; +11.11.1818) ze Schehaus mlýna, poddaní k Libějovicícm
*24.9.1760 Terezie +27.3.1779
*19.3.1763 Marie Anna +15.6.1764
*23.1.1766 Marie Anna
*15.4.1768 Vojtěch
*17.3.1771 Josef (čp.17)
*6.1.1775 Matěj +25.3.1775
*18.8.1776 Marie
*?? Rosina
*1.1.1801 Matěj (kmotr Martin Klein mlynář) +15.1.1801
Vojtěch Schönhauer (Žahour) (*15.4.1768; +16.6.1836) mlynář a Marie roz. Klauserová (*1775; +14.11.1809) z Jelemka
*21.2.1796 Josef
*29.4.1799 Jan +10.1.1800
*21.3.1801 Vojtěch +5.6.1837
*2.10.1804 František
*31.10.1809 Václav +20.12.1809
a Kateřina roz. Ausbergrová (*1786; +9.1.1858) z Lažišťky
*9.12.1810 Marie +25.12.1812
*1.11.1812 Kateřina
*17.6.1815 Marie +
*16.4.1818 Marie
*8.12.1820 Martin
*27.10.1823 Barbora
*1852 Tomáš +1852
Josef Žahour (*21.2.1796; +??) mlynář a Johanna roz. Mikšová z Blažejovic
*4.5.1839 Marie +19.3.1849
*16.11.1840 František
*1842 Václav
*28.3.1846 Kateřina
*5.5.1848 Johana
*11.8.1850 Matyáš
Karel Kievek(Kívek) *1825, mistr mlynářský, syn Tomáše Kieveka mlynáře z Podzábrdského mlýna a oo16.1.1849 Marie roz. Skerle (*25.2.1824; +??)
*27.3.1851 Petr(Zábrdí čp.31) +23.4.1851
*9.12.1852 Josef(Zábrdí čp.31)
*28.11.1854 Adelhaid???
*12.6.1857 Jan
*10.8.1860 Josef +15.6.1863
*13.2.1865 Karel
Jan Hanuš mlynář, syn Matěje Hanuše mlynáře z Těšovic a Marie roz. Vávrová (*1851; +9.9.1886) z Nebahov
*27.6.1870 Petr
*3.6.1876 Magdalena
Lukáš Šanda mlynář a oo20.8.1889 Barbora roz. Kleinová z Kralovic čp.19
*29.4.1886 Jan(Kralovice čp.19)
*6.7.1890 František(Lazišťka čp.17) +28.10.1890
*/+26.8.1891 mrtvě narozená dívka
*20.8.1893 František +11.2.1894
*28.1.1895 Karel +26.9.1895
*10.10.1896 Václav +6.12.1896
*14.8.1899 Stanislav +12.12.1899
*1.6.1902 Adolf +14.10.1902
Jan Šanda (*29.4.1886; +??) mlynář a oo9.2.1909 Alžběta roz. Fučíková (*1890; +1946) z Lažišťky čp.12
*20.7.1906 Jan
Jan Šanda (*20.7.1906; +1964) mlynář a oo1.2.1932 Anežka roz. Kalíšková ze Lhenic
*1932 Marie
*1935 Anastázie
*?? Marta +
*1941 Jana
*1948 Jaroslava oo1967 Študlar

Sčítání lidu pro čp.17 obce Lažišťka
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1sifblb&id=606349
Rok 1900 – samota U Žahoura
Lukáš Šanda *16.10.1866, polní hospodářství, mlynářství/majitel mlýna, trvale přítomen od r.1889;
manželka Barbora roz. Kleinová *3.12.1860 Kralovice, trvale přítomna od r.1889;
syn Jan *29.1.1886.
Rok 1910 – vlastník domu: Šanda Jan a Alžběta
Jan Šanda *29.4.1886, polní hospodářství/spolumajetník, mlynářství/pomocník;
manželka Alžběta *6.12.1890;
syn Jan *20.7.1906;
otec Lukáš Šanda *18.10.1866, výměnkář, mlynářská živnost/majetník;
manželka Barbora *7.12.1860, výměnkářka.
Rok 1921 – majitel domu: Šanda Jan a Alžběta
Jan Šanda *29.4.1886, rolnictví/rolník;
manželka Alžběta *6.12.1890;
syn Jan *19.7.1906;
otec Lukáš Šanda *10.1866, mlynářství/mlynář;
manželka Barbora *2.12.1860;
a dalších pět osob.

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn - s historickými hodnotami

Stav nemovitosti k datu

05 2020

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

mlýn třípatrový
1927: obydlena pouze 1 místnost v přízemí, patro neobyvatelné
1941 opraven krov a střecha stodoly a 1946 maštale, do té doby kryté došky

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

zařízení věnováno sběrateli do soukromého muzea

SOkA Prachatice, OÚ Prachatice, Vodní kniha I, pol.č. 79b, strana 149
První zápis v němčině.
Výměr z 3.1.1927 (výpis)
Do mlýnské stoky, uzavíratelné stavidlem, vedena je voda Zlatého potoka vzdutá dřevěným jezem s kamennou výplní o délce v koruně 12,2 m. Na levém břehu náhonu, na rozhraní pozemků 309 a 312 ústí do náhonu odpadní stoka z mlýna v Lažišťce. Mlýnská stoka od jezu k vantrokům měří 630 m. Dřevěnými žlaby délky 6 m, světlé šířky 1,34 m a hloubky 0,5 vedena je voda do dvou dřevěných koryt uzavíratelných stavítky o rozměrech 55x33 cm a 30x30 cm. Jalové stavítko se nalézá na levém břehu náhonu a má šířku 75 cm. Odpadní strouha ústí 52 m od mlýna do Zlatého potoka
Vodní kola na svrchní vodu mají rozměry: první/druhé průměr 3,8/3,6 m, světlá šířka 0,82/0,66 m a radiální hloubka korečků 0,23/0,23 m.
Zařízení mlýna: 1 české složení, stolice válcová a loupačka s příslušenstvím, pro osvětlení mlýna postaveno dynamo.
Normální znamení tvoří železná svora 35 cm dlouhá, 5 cm vysoká a 1 cm silná zasazená do zdi mlýnice (jižní stěna) po levé straně od vchodu do mlýna ve výši 1 m nad terénem a ve vzdálenosti 45 cm od rohu budovy. Svora je opatřena letopočtem 1925 a střed horní hrany je pevným bodem...

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1924 instalována čtyřválcová stolice
1927: 1 české složení, válcová stolice, loupačka a příslušenství

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

1927: Do mlýnské stoky, uzavíratelné stavidlem, vedena je voda Zlatého potoka vzdutá dřevěným jezem s kamennou výplní o délce v koruně 12,2 m. Na levém břehu náhonu, na rozhraní pozemků 309 a 312 ústí do náhonu odpadní stoka z mlýna v Lažišťce. Mlýnská stoka od jezu k vantrokům měří 630 m. Dřevěnými žlaby délky 6 m, světlé šířky 1,34 m a hloubky 0,5 vedena je voda do dvou dřevěných koryt uzavíratelných stavítky o rozměrech 55x33 cm a 30x30 cm. Jalové stavítko se nalézá na levém břehu náhonu a má šířku 75 cm. Odpadní strouha ústí 52 m od mlýna do Zlatého potoka

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisVodní kola na svrchní vodu měly rozměry: první/druhé průměr 3,8/3,6 m, světlá šířka 0,82/0,66 m a radiální hloubka korečků 0,23/0,23 m.
1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,12 a 0,13 m3/s, spád obou 3,8 m, celk. výkon 8 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce