Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Roku 1642 Švédové během třicetileté války zapálili Prostřední mlýn na Mlýnské ulici, od kterého pak shořelo celé vnitřní město. Mlýn byl později obnoven.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po r. 1950 byl mlýn zestátněn a patřil pod n.p. Mlýny a těstárny.
V roce 1968 Prostřední mlýn odkoupilo ke skladovacím účelům místní JZD od firmy Mlýny a těstárny n.p. Pardubice, závod Olomouc. Ze stávajícího zařízení mlýna si nový majitel ponechal jen to, co mu mohlo sloužit ke skladování obilí a ostatní mlýnské zařízení beze zbytku vyboural.
Později JZD objekt prodalo firmě JESAN v Šumperku.
Vývoj po roce 1989
V současné době je v katastru nemovitostí bývalý Prostřední mlýn veden jako tzv. jiná stavba a je v rukou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vogel
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: