Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Protože Telecí či Holubův mlýn byl svobodný, vrchnost dosáhla toho, že pár set metrů po proudu potoka byl vybudován ještě mlýn malý u nevelkého rybníka, určený jen pro šrotování obilí právě pro vrchnost. Svou službu malý mlýn konal až do třicetileté války, kdy vyhořel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1839 - mlýn opět v provozu, vyznačen na indikační skice jako součást blízkého Telecího mlýna čp. 163, sám samostatné číslo nemá. Majitel Karl Redlich. Na mapě II. vojenského mapování vyznačen jako samostatný obilný mlýn. Mlýn byl v této době již zděný.
Obytná budova byla postavena pravděpodobně koncem 19. století.
1907 budova znovu vystavěna, ale k obnovení činnosti již nedošlo.
První světová válka (1914–1918)
1930 - nebyl již v provozu
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Redlich
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
