Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Schinzel
Historie mlýna také obsahuje:
Zobrazit více
Mlýnský náhon překračoval hluboce zaříznuté koryto Liebesbachu nad Dorfwegbrücke pomocí dřevěného výtoku (koryta) a vedl kolem statků Höchsmann a Siegel ke mlýnu čp. 244, tzv. Herrenmühle (dnes Adolf Schinzel).
Mezi i čp. 238 a čp. 237 byl po určitou dobu na Liebesbachu samostatný jez, kterým se voda z Liebesbachu také sbírala a odváděla do horního příkopu Schinzelova mlýna čp. 244. Po otevření tohoto jezu zůstal přes Liebesbach pouze kanál pro převádění provozní vody tekoucí z mlýna č. 211, čímž odpadlo zavodňování Liebesbachovy oplatky. Tento mlýn je od konce 80. let 20. století mimo provoz, vodní kolo a mlýnské zařízení byly odstraněny a budova nyní slouží pouze k obytným účelům.
Dolní příkop Schinzelova mlýna vedl vpravo pod obecní cestou, u domu čp. 246 (nyní Flachsel) překračoval místní potok, rovněž v dřevěných vřetenech, a dále vedl kolem domu čp. 8 (Emil Grottel) k Breuermühle čp. 5, který je nyní přestavěn na obytný dům (majitel Emil Kauer). Nad obecní hranicí s Böhmisch Liebau se Untergraben opět vlévá do místního potoka. Mlýn čp. 5 dostával další vodu z druhého dřevěného jezu (Fluder) postaveného do potoka u statku čp. 13 (Adolf Schinzel), který výrazně přehradil vodu v potoce a svedl ji do zakrytého koryta odbočujícího na levém břehu. Tento kanál vedl podél obecní cesty a po krátkém běhu se u domu č. 8 vléval do mlýnského náhonu přitékajícího z Herrenmühle. Tento druhý jez zachycoval vodu, která zůstávala v místním potoce pod horním jezem, a také vodu z potoka Liebesbach; navíc toto koryto umožňovalo mlýnu č. 5 pracovat samostatně i v době, kdy oba horní mlýny nepropouštěly provozní vodu hlavním mlýnským náhonem. Na výpustech, které v průběhu mlýnského náhonu vedly přes Liebesbach a Ortsbach, byla instalována odlehčovací vrata, která podle potřeby zcela nebo částečně odváděla vodu z mlýna.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
