Jedlinský mlýn; Neulosimthaler Mühle

Počátky obce, jejíž součástí byl i mlýn, spadají ro roku 1626. Tehdy požádalo osm poddaných tachovskou vrchnost o povolení založit na dominikálních pozemcích nedaleko Zahájí novou osadu. Mezi žadateli byl i mlynář Kaspar Losner. Rozvoj osady zmařila třicetiletá válka. Berní rula z roku 1654 zde uvádí pouze 3 osadníky.

V roce 1660 se osada začala opět rozvíjet. Tehdy byl Hansem Schwantnerem z Francova mlýna, který stával pod obcí Žebráky, obnoven zdejší mlýn v Jedlině, který později dostal čp. 1.

V roce 1732 založil Adam Schwantner, mlynář v Jedlině, jako nejstarší tamní usedlost na Hraničním potoce mlýn v Nové Huti, který dostal později čp. 7 a byl nazýván Zanamühle.

Rod Schwantnerových (psáno také Schwandner) hospodařil na mlýně čp. 1 ještě na začátku 19. století. Na přelomu 18. a 19. století zde byl mlynář Georg Schwantner (narozen 1763) s manželkou Susannou, rozenou Stadler ze Staré Hutě. Zemřel v roce 1819 ve věku 56 roků na souchotiny. Mlýn převzal jeho syn Johann Georg Schwantner s manželkou Margarethou.

Od roku 1839 zde matriky jako mlynáře zmiňují Georga Schreinera s manželkoua Barbarou, rozenou Lehner. Georg Schreiner pocházel po obou rodičích z mlynářských rodů. Jeho otce byl Peter Schreiner, mlynář na Lugmühle u Tachova, matka Barbara Träger pocházela z mlynářského rodu Trägerů hospodařících na Mýtském mlýně čp. 28.

Georg Steiner s Barbarou hospodařili na mlýně ještě začátkem 50. let. Postupně s jim zde narodily děti Maria Anna (1839), Josef (1843), Katharina (1847), Barbara (1849) a Johann (1852).

Jako mlýn se budova čp. 1 přestala využívat po prodeji v roce 1857.

Podle sčítání obyvatel v roce 1869 bydlelo na zdejším mlýně 23 osob. Majitelem byl Josef Czerny (narozen 1804, zemřel v prosinci 1870), penzionovaný hajný, který zde bydlel se svojí rodinou. Dále zde byl žil Josef Wolf s rodinou. Zapsán zde byl i mlynářský tovaryš Georg Schreiner s početnou rodinou, který byl však trvale nepřítomen, a dále členové rodiny Schwantnerů.

V roce 1876 byl u mlýna zasazen vodní cejch s iniciálami majitele Ludwiga Czerneho, který byl však uveden jen jako hospodář, nikoli jako mlynář. Bydlel zde s ženou Margarethou, rozenou Stich, 2 dětmi a matkou. V nájmu zde 2 členové finanční stráže a jejich kuchařka.

V roce 1890 zde byli zapsáni dva financové s kuchařkou. V druhé části domu, která byla mlýnem, žila rodina Antona Zintla. Mlýnský provoz tehdy již patrně nepracoval.

Na začátku 20. století držel mlýnskou usedlost Johann Häupl, za něj v roce 1903 mlýn vyhořel.

Dle dalších pramenů již budova nebyla využívána jako mlýn. Další majitel, A. Wolf, využíval vodní provoz ke štípání špánů a loučí, údajně také k soustružení dřeva.

Sčítání lidu v roce 1921 uvádí jako majitelku Anastasii Fischerovou, která zde provozovala obchod smíšeným zbožím. Část budovy pronajímala jako ubytovnu pro československé četnictvo. Další část měl v pronájmu pekař Ferdinand Blöderl. Dalším pekařem zde byl Josef Stöckl s manželkou Rosou, kteří budovu vlastnili.

V roce 1942 zde Josef Stöckl nechal nainstalovat turbínu, kterou používal na výrobu elektřiny pro osvětlení domu a k provozu pekařských pecí a zemědělských strojů. Stöcklovi vlastnili budovu bývalého mlýna až do odsunu v roce 1945.

Celá obec byla zbourána v 50. letech 19. století.