Historie
Obecná historie:
Mlýn vzniknul v roce 1835. V roce 1936 vyhořel, a proto byl přestavěn, původní zůstaly pouze obvodové zdi (Mlýn a pila, Křoví, 1936–1942/48). V roce 1870 vlastnil mlýn, jemuž se tehdy říkalo Markův, pan František Staněk. Jeho dcera Marie Staňková se vdala za Ignáce Porupku, mlynáře z Níhova, kterému byl mlýn následně prodán (vodnimlyny.cz, 2013).
Provoz byl zastaven v roce 1951 (Prověrky vodních děl v okrese, 1954).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dne 31. 8. 1770 je u křtu Karla Cyprise z Přibyslavic kmotrem Karel Pokorný ze mlýna křovského.
Matrika Ostrovačice NOZ 1750-1780. číslo knihy 1532, str.117
1825 Šimon Pokorný
Nejstarší syn Níhovského mlynáře Ignáce Porupky Ignác (*1855), si roku 1880 vzal za ženu Marii Staňkovou z křovského mlýna, zvaného Markův. Tento mlýn byl v držení jejího otce Františka Staňka (*1833) pouze krátkou dobu. František Staněk byl totiž kolonistou v Řikoníně, kde se přiženil do mlynářské rodiny Borkovců (Borkovcové byli velkou mlynářskou rodinou v Řikoníně, Újezdě, Dolních Loučkách). Snad na popud svého tchána koupil někdy kolem roku 1870 křovský mlýn. Ten se mu však nepodařilo úspěšně provozovat a tak jej jako zadlužený rád převedl na svého zetě z proslulé rodiny Porupků.
Porupkové tak získali nejvýkonější mlýn v celé rodině, který měl na rozdíl od toho níhovského 2 kola a měl uváděné parametry r. 1930: průtok 220ltr./sec, čistý spád 4,18m, výkon cca 7,22HP.
Z manželství Ignáce a Marie se narodilo celkem 11 dětí. Syn Ignác (*1884) měl zdědit mlýn a pokračovat v rodinné tradici jako mlynář. Zemřel však svobodný ve svých 24 letech na TBC a pokračovatelem se stal jeho bratr Vladimír (*1895). Ten byl za války byl zavřený za mletí načeno, mlel za něj bratranec z Níhova. V roce 1955 přestal mlýn mlít a současně se zastavila i pila. Vladimír poté dožil v domku, který byl postaven mezi mlýnem a potokem. Mlýn sám byl zcela zásadně přestavěn a již ani v náznaku nepřipomíná svoji funkci.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byla majitelkou mlýna a pily Marie Porupková
V roce 1936 vyhořel, a proto byl přestavěn, původní zůstaly pouze obvodové zdi (Mlýn a pila, Křoví, 1936–1942/48).
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
poslední mlynář Vladimír Porupka (+1960)
1955 - mlýn a pila uzavřeny
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1825 Šimon Pokorný
cca 1870 - František Staněk
1880 - Ignác Porupka
Vladimír Porupka
1930 - Marie Porupková
1939 - Marie Porupková (RR)
-1960 Vladimír Porupka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: