Papírna, Dolní mlýn

Majitel rožnovského panství Bernard Ferdinard ze Žerotína koupil roku 1614 bývalý fojtovský mlýn a zřídil v něm vrchnostenskou papírnu. Dochoval se filigrán z roku 1664 se značkou rožnovského papírníka Pavla Bimra. V devatenáctém století vlastnila papírnu rodina Fassmannova, která roku 1862 přešla k výrobě lepenek knihařských a lepenek používaných pro apretaci sukna. V letech 1889–1890 byla přestavěna stará budova postavená v letech 1757–1760, provozy prošly modernizací. V následujících deseti letech byl instalován parní kotel První brněnské strojírny a parní stroj blanenské firmy Fürst. Od roku 1904 využívala papírna Francisovu turbinu s horizontální hřídelí o výkonu až 50 HP. V polovině třicátých let dvacátého století přešel Jan Fassmann na výrobu lepenek, které se využívají v elektrotechnickém průmyslu. V roce 1948 byla firma J. Fassmann, továrna na výrobu lepenek, znárodněna. V letech 1952–1963 prošel závod celkovou modernizací, zároveň byly vystavěny nové provozní budovy. V současné době areálu dominuje hlavní výrobní objekt vybudovaný v padesátých letech dvacátého století. Jedná se o třípodlažní zděnou omítanou budovu se sedlovou střechou. V provozu se zachoval mj. kolový mlýn Škoda ze třicátých let dvacátého století, stejně tak se zachovala Francisova turbina, ač nefunkční. Severně od hlavního výrobního provozu se nachází betonová požární nádrž. Součástí areálu je i vila majitele papírny postavená na počátku 20. století. Jedná se o dvoupodlažní zděný omítaný objekt členitého půdorysu. Dnes je areál sídlem více firem.