Kněžský a mlynářský váček se nenaplní.
(německé přísloví)

Hamerského mlýn

Hamerského mlýn
24
Zbraslavec
67972
Blansko
Zbraslavec
49° 29' 12.8'', 16° 31' 38.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Areál bývalého vodního mlýna a pily leží a levém břehu potoka Petrůvky na severním okraji Zbraslavce.
Mlýn stojí na okraji obce.
Petrůvka
nepřístupný

Obecná historie:

Jedno z největších vodních děl ve zkoumaném území je právě bývalý vodní mlýn a pila ve Zbraslavci č.p. 24. Množství archivního materiálu a terénním výzkumem zjištěné informace by sami o sobě vydaly na rozsáhlou práci.
Areál bývalého vodního mlýna a pily leží a levém břehu potoka Petrůvky na severním okraji Zbraslavce.

Mlýn o třech složeních a vodní pila situovaný na obou stranách potoka Petrůvky patřil k nejstarším v oblasti. Výrazné stavební úpravy v 60. létech 20. století.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1826 František Pilař

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 Jan Hamerský, mlýn a pila

K mlýnu a pile pařilo v roce 1942 celkem 48 mír pozemků a na hospodářství byly mimo jiných drobnějších zvířat 3 koně, 1 tele a 4 krávy.

1952 provoz nuceně zastaven

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pilař
  • Hamerský

Historie mlýna také obsahuje:

1826 František Pilař

1930 Jan Hamerský

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    08 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        Vikýř nástavby budovy mlýna byl postaven v roce 1942.
        Ve štítě obytného objektu mlýna se nachází v kartuši datace s letopočty 1795, 1905 a 1976. Podle infor-
        mátora Františka Hamerského a dotazníku Národopisné společnosti československé se tyto letopočty vztahují k následujícím událostem: 1795 nahradila zděná budova roubený mlýn, 1905 se přestalo mlít na českém složení a instalovaly se válcové stolice, 1976 byla provedena oprava omítky domu. Na štítě schází datum1942, kdy byla patrová budova zvýšena o středovou nástavbu.
            • existující umělecké složení
            O 3 složeních
            Žádná položka není vyplněna
            V dotazníku Mlynářského ústředí z roku 1939 je z technologického vybavení mlýna uváděn k čištění
            obilí hranolový vysévač (s jednou polovinou jako prachový a s druhou sloužící k oddělování hrubších nečistot), triér a loupačka značky Kašpar Senice. K mletí sloužily dvě válcové stolice – pšeničná dvoupárová rýhovaná rozměrů 500×220×300 mm značky Prokop a synové Pardubice sloužila ke šrotování, luštění a domílání pšenice a jednopárová rýhovaná žitná stolice rozměrů 500×250×50 značky Kohout Praha sloužila na ploché mletí a byla z roku 1910. Ke šrotování sloužilo obyčejné složení s francouzskými kameny značky Heller o průměru 100 cm s lubem a košem vlastní výroby a mačkadlo na oves s třídícím žejbrem. K vysévání se používaly čtyři hranolové vysévače (šrotový, dva moučné a dunstový). Savka značky Kohout s prachovou komorou sloužila k čištění a třídění krupic. (Stáři tohoto stroje bylo v roce 1939 kolem 30 let. Následující rok ji nahradila jednoduchá reforma.) K míchání mouky se používala v podstřeší umístěná šneková ležatá míchačka, kde se rovněž uskladňovalo nad obytnou částí i nad mlýnicí obilí. Násypný koš nad míchačkou byl stále zasypán 35 q obilí. V přízemí se obilí ponechávalo v pytlích.Obilí pro vlastní hospodářství mlynáře bylo skladováno nad chlévy a hospodářskými budovami. V roce 1942 žádal František Hamerský o povolení skladovat jeho oves pro hospodářství pro nedostatek místa v těchto prostorách i v podstřeší mlýna. Mouka se skladovala nad strojovnou turbín v prvním patře v pytlích nebo v truhlách, otruby se skladovaly volně na hromadách v podstřeší nad skladem mouky. Žitná mouka se skladovalo v sile za míchačkou a v míchačce o obsahu 25 q.
            Poslední větší změna před uzavřením mlýna v roce 195255 proběhla roku 1947. Byla nahrazena stará žitná stolice za novou s válci shodných rozměrů značky Českomoravské strojírny Blansko a od stejného výrobce byl pořízen i nový kovový šrotovník o průměru 600 mm. Bylo povoleno i osazení nového obilního sila o čtyřech dřevěných komorách s rozměry 2×1×4 m o obsahu dvou vagónů
            Dochovaný
            • pila
            1930 mlýn a pila
            1939: Ve vybavení přidruženého provozu pily je uváděna pila se 2 plechy a jedna cirkulárka k sámování prken.
            • náhon
            Vodu na vodní motor přiváděl přibližně 460 m dlouhý náhon s nezpevněnými břehy rozšiřující se před mlýnem s pilou v menší nádržku – zástavu, která měla v souvislosti s kašnami turbín betonové nábřežní zdi. Ze zástavy se pouštěla voda na tři vodní kola na vrchní vodu. Dvě z nich o průměru 3,9 m a šířce 0,65 m poháněla v roce 1881 dvě obyčejná mlýnská složení a jednu loupačku. Třetí vodní kolo o průměru 3,77 m a šířce 0,75 m pohánělo jednoduchou rámovou pilu. Po špatný technický stav všechna vodní kola nahradily v roce 1920 dvě horizontální Francisovy turbíny o výkonu 15 a 7,5 HP.49 Krátká odpadní strouha odváděla vodu přímo do náhonu níže ležícímu sousednímu mlýnu č.p. 19, který byl na odběru vody tohoto vodního díla přímo závislý.
            Jelikož během roku nebyl vždy dostatečný průtok náhonem, musela se voda na vodní motory pouštět ze zástavy, způsobující kolísání výšky její hladiny a ovlivňující tak i výkony vodních motorů.
            Využívání společného náhonu přinášelo během doby i řadu sporů mezi sousedními mlynář. Jeden takový se objevil v roce 1891 kvůli jalovému přepadu na konci odpadní trouhy mlýna č.p. 24. Ten vždy rovněž sloužil k zastavení vody na dolní mlýn při opravách a jalovým korytem odváděl vodu od horního mlýna do hlavního toku. Ve zmiňovaném roce ovšem majitel spodního mlýna č.p. 19 žádal zastavení vody do náhonu u jezu, aby mohl provést plánovanou opravu na svém objektu, protože jalový přepad sám zrušil.
            Požadavek zastavit vodu se samozřejmě nemohl líbit mlynáři z č.p. 24, který by kvůli tomu musel zastavit svoji živnost. Celou věc tak řešilo okresní hejtmanství, které v srpnu 1892 provedlo zahamování výšky této sporné výpusti a výškově ji určilo na nově zbudovaný kontrolní bod vytesaný v podobě křížících se rýh na pilíři přístřešku pily.
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            PopisPo špatný technický stav všechna vodní kola nahradily v roce 1920 dvě horizontální Francisovy turbíny o výkonu 15 a 7,5 HP
            V roce 1925 či snad 1932 byla výkonnější turbína rekonstruována na výkon 9,2 HP. Hlavní transmisi ve mlýně poháněly střídavě obě dvě Francisovy turbíny o nestejném výkonu, aby bylo možné co nejlépe využít značně proměnlivé množství vody v náhonu. Pokud pracovaly současně, výkonnější turbína při budově mlýna poháněla mlýn a druhá slabší poháněla pilu.
            1930: 2 turbíny Francis, hltnost 0,16 a 0,12 m3/s, spád obou 5,5 m, celk. výkon 15,6 HP
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            PopisPo špatný technický stav všechna vodní kola nahradily v roce 1920 dvě horizontální Francisovy turbíny o výkonu 15 a 7,5 HP
            V roce 1925 či snad 1932 byla výkonnější turbína rekonstruována na výkon 9,2 HP. Hlavní transmisi ve mlýně poháněly střídavě obě dvě Francisovy turbíny o nestejném výkonu, aby bylo možné co nejlépe využít značně proměnlivé množství vody v náhonu. Pokud pracovaly současně, výkonnější turbína při budově mlýna poháněla mlýn a druhá slabší poháněla pilu.
            1930: 2 turbíny Francis, hltnost 0,16 a 0,12 m3/s, spád obou 5,5 m, celk. výkon 15,6 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisZe zástavy se pouštěla voda na tři vodní kola na vrchní vodu. Dvě z nich o průměru 3,9 m a šířce 0,65 m poháněla v roce 1881 dvě obyčejná mlýnská složení a jednu loupačku. Třetí vodní kolo o průměru 3,77 m a šířce 0,75 m pohánělo jednoduchou rámovou pilu.
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            PopisV roce 1935 se ve mlýně nacházelo jedno dynamo pro osvětlování.
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            PopisV roce 1935 se ve mlýně nacházelo jedno dynamo pro osvětlování.
            Typplynosací motor
            StavZaniklý
            PopisJako pomocný zdroj síly strojům zde byl od roku 1930 instalován plynosací motor Lorenc na dřevoplyn o výkonu 14 HP, který nahradil starší naftový o výkonu 12 HP. Pro nedostatek paliva jej mlynář v roce 1940 nahradil elektromotorem o výkonu 15 HP a používal jej jen při noční sazbě. Starý plynosací motor ve strojovně zůstal, ale elektrárny průchod na řemen na transmisi vodního mlýna zaplombovaly, aby nemohl být používán k jeho pohonu.
            Typnaftový motor
            StavZaniklý
            PopisStarší naftový o výkonu 12 HP nahrazen 1930 plynosacím.
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            PopisPro nedostatek paliva mlynář v roce 1940 nahradil plynosací motor elektromotorem o výkonu 15 HP a používal jej jen při noční sazbě.
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 16
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 16
            AutorJiří Pokorný
            NázevVODNÍ DÍLA NA PETRŮVCE A ÚMOŘÍ
            Rok vydání2009
            Místo vydáníBrno
            Další upřesněníBakalářská diplomová práce na Masarykově univerzitě
            Odkazhttps://is.muni.cz/th/123944/ff_b/Jiri_Pokorny_Bakalarka_-_mlyn.pdf
            Datum citace internetového zdroje02 2022

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            17.1.2022 19:24 uživatelem jbarcuch

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 27.1.2022 21:09
            doxa (Jan Škoda) 10.7.2025 23:11