Historie
Obecná historie:
Nejstarší mlýn na západním kraji města u Tiché Orlice je datován rokem 1568. V roce 1880 zde stál patrový mlýn se čtyřmi vodními koly a 79,6 metru dlouhým náhonem. Roku 1900 mlýn vyhořel, ale již následujícího roku byl obnoven Emilem Petříkem (1869–1919). Petřík od roku 1909 rovněž provozoval patrovou tkalcovnu čp. 36. Zásadní proměnou prošel areál v roce 1921, kdy byla postavena čtyřpodlažní mlýnice vybavená automatickým válcovým mlýnem. Projekt vypracovala v roce 1920 pardubická firma Josefa Prokopa synové a místní stavitel Bohumil Vojtěch. Roku 1923 nahradil Miroslav Petřík čtyři vodní kola dvěma Francisovými turbínami o výkonu 20 a 30 HP. Tkalcovnu od roku 1941 využívala olomoucká firma J. Wagner a spol. pro výrobu bakelitových vypínačů a pojistek, po začlenění firmy do n. p. Orlické elektrotechnické závody roku 1951 byla budova upravena na učňovské dílny. V únoru 2003 vypukl v mlýnici požár, který zlikvidoval téměř kompletně zachované původní technologické vybavení. Od té doby je budova ve špatném stavu, domy čp. 115 a 287 jsou neobydlené, čp. 23 využívá střední odborné učiliště.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První zmínka o mlýnu pochází z roku 1568, kdy je uváděn jako náchlební mlýn.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Martin Leder (39 let), žena Anna (33), synové Jiřík (18) a Václav (14), dcera Anna (11), všichni katolíci
V Tereziánském katastru je uveden panský mlýn o jednom kole na nestálé vodě, užívaný vrchností. K roku 1714 je s olejnou. Starý mlýn stával blíže k cestě, mlecí stroje poháněla dvě kola. Z druhé strany náhonu stávala pila poháněná jedním kolem a stoupa, poháněná také jedním kolem.
Za Johanna Petříka bylo dne 27. 9. 1880 zasazeno normální znamení, jehož popis je ve vložce vodní knihy. Objekt v roce 1900 vyhořel a o rok později byl přestavěn.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1921 byl vybudován několikapatrový umělecký mlýn, kolaudovaný v roce 1923. Při kolaudaci 2 nových Francisových turbín dne 10. 11. 1930 bylo osazeno i nové normální znamení na mlýnici.
1930 majitel Miroslav Petřík
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Roku 1948 byl mlýn znárodněn a ještě během 50. let 20. století se zde mlelo.
Mlýn zakonzervován jako rezervní pro případ války.
23.8.1977 mlýn zapsán do státního seznamu památek (?)
Po roce 1989 byl mlýn v restituci navrácen potomkovi bývalých mlynářů, panu Petříkovi.
8. února 2003 mlýn vyhořel, požár vypukl v 3.55 ráno, mlýnice prohořela od vrchu až dolů (zapálen patrně úmyslně)
Požár mlýna patřil k největším v Letohradě za poslední léta. Hasičům byl nahlášen 8. února 2003 před čtvrtou ráno. S ohněm za až dvacetistupňového mrazu bojovalo několik hasičských jednotek. „Uvnitř objektu byly dřevěné stropy, které se propadly. Dále byla v budově i původní technologie a těžké kovové věci propadávaly stropy dolů. Požár hasiči likvidovali více než dvanáct hodin,“ uvedla tehdy k zásahu tisková mluvčí hasičů Vendula Horáková. Po požáru se letohradský mlýn proměnil doslova v ledový palác.
Zdroj: https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/petrikuv-mlyn-jde-k-zemi-misto-nej-ma-stat-telocvicna-20210222.html
Na konci února 2021 byla zahájena kompletní demolice objektu. (RŠ)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Martin Leder
1880 Jan Petřík
1930-1936 Miroslav Petřík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
