Mlynář, který není zaprášený, kněz, který nevěří,
lakomec bez peněz jsou tři zvláštní věci na světě.
(německé přísloví)

Adámkův mlýn

Adámkův mlýn
12
Vrchoslavice - Dlouhá Ves
798 27
Prostějov
Vrchoslavice
49° 20' 6.3'', 17° 13' 53.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn s dlouhou historií.
Na okraji obce.
Haná
nepřístupný

Obecná historie:

První zmínka o mlýně v Dlouhé Vsi je z roku 1353, kdy je uváděn jako panský mlýn spolu s krčmou, tvrzí a 4 chalupami, domkem hlídače rybníka a jedním třičtvrtělánem, tedy větší zemědělskou usedlostí. O existenci mlýna je doklad z roku 1466 v souvislosti s místním splavem. Z roku 1667 je další zmínka o mlýně se dvěma složeními a kašníkem.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýně v Dlouhé Vsi je z roku 1353, kdy je uváděn jako panský mlýn spolu s krčmou, tvrzí a 4 chalupami, domkem hlídače rybníka a jedním třičtvrtělánem, tedy větší zemědělskou usedlostí. O existenci mlýna je doklad z roku 1466 v souvislosti s místním splavem.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Z roku 1667 je další zmínka o mlýně se dvěma složeními a kašníkem. Od mlynáře Dvořáka koupil mlýn v roce 1797 smlouvou z 10. srpna Georg Adámek za 10 000 zlatých. Mlýn ve vlastnictví jeho rodiny byl provozován až do roku 1950.

1833 Josef Adámek

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1866 byla budova mlýna rozšířena přístavbou na pravý břeh strouhy, ve staré budově na levé straně pak zůstalo šrotování, loupání prosa na kaši a dělání krup z ječmene. Původně mlýn poháněla dvě vodní kola na spodní vodu o průměru 6 m, zvaná Amerikány, později menší o průměru 2,5 m na horní náhon. V roce 1905 došlo ke stavbě první a roku 1907 druhé turbíny. Druhá turbína umožnila osvětlit mlýn vlastní elektřinou. Každá turbína měla výkon 18 HP.

V roce 1914 došlo k zvýšení hlavní budovy o patro.

Mlynář Adámek podporoval Sokol a tak v roce 1923 dynamo z mlýna umožnilo osvětlení i pro divadelní hru Lucerna, hranou Sokolem v místním hostinci u Vetešníků. Místo u mlýnského splavu bylo i oblíbeným výletním místem, zvaným Zamlýní.

1930 Josef Adámek

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Po roce 1950 postupně chátral nejen mlýn, ale i jeho zařízení a v roce 1958 byl zničen i dlouhoveský splav, opravovaný naposled v roce 1903. V roce 1964 zanikl náhon.

S rekonstrukcí objektu se začalo až v roce 1993.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dostál
  • Adámek
  • Dvořák

Historie mlýna také obsahuje:

- 1797 Dvořák

1797 - Jiří Adámek

1833 Josef Adámek

1930 Josef Adámek

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    11 2017
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice bez obytné budovy
      zděná
      vícepodlažní
      Z rozlehlého areálu mlýna a pily na obou březích potoka na půdorysu trojúhelníka dochována pouze obytná budova, severně od ní se ještě na poč. 21. stol. rozkládaly rozsáhlé zříceniny.
      • vyskladňovací otvor
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Původně mlýn poháněla dvě vodní kola na spodní vodu o průměru 6 m, zvaná Amerikány, později menší o průměru 2,5 m na horní náhon. V roce 1905 došlo ke stavbě první a roku 1907 druhé turbíny. Druhá turbína umožnila osvětlit mlýn vlastní elektřinou. Každá turbína měla výkon 18 HP. Mlynář Adámek podporoval Sokol a tak v roce 1923 dynamo z mlýna umožnilo osvětlení i pro divadelní hru Lucerna, hranou Sokolem v místním hostinci u Vetešníků.
        • náhon
        Původní jez měl délku 21 m a 4 stavidla, nad stavidly byla šindelem krytá stříška. Délka náhonu byla 217 m a náhon od mlýna zpět do Hané měl 160 m. Do zdiva u větší turbíny byl zabudován železný hřebík s mosaznou hlavičkou, označující nadmořskou výšku 202,65 m. Byl důležitý při kontrole průtoku a vodního práva vůbec. Hřebík nahradil původní hamový kůl, osazený v roce 1843 ve směru pod jezem mezi mlýnskou strouhou a Hanou. Stav vody byl rozhodující pro správný chod mlýnských kol nebo turbín, ale pokud byl mimořádně suchý rok, mohl se chod mlýna i zastavit, jak tomu bylo v roce 1908, kdy byl mimo provoz 2 měsíce.

        Pod stavem, v místech, kde přetékala přebytečná voda, se vytvořil „koňský důl“, hlubina, kde nedosáhli na dno ani plavící se koně.
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popis1930: 2 turbíny Francis
        1) hltnost 0,7 m3/s, spád 2,6 m, výkon 18,2 HP
        2) hltnost 0,75 m3/s, spád 2,6 m, výkon 19,5 HP
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popis1930: 2 turbíny Francis
        1) hltnost 0,7 m3/s, spád 2,6 m, výkon 18,2 HP
        2) hltnost 0,75 m3/s, spád 2,6 m, výkon 19,5 HP
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 15 (Uherské Hradiště), s. 13
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 15 (Uherské Hradiště), s. 13

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Vytvořeno

        23.1.2022 10:41 uživatelem jbarcuch

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 27.1.2022 22:19
        doxa (Jan Škoda) 25.1.2022 01:20