Co mlynář nasype, ať špatného nebo dobrého,
to mlýn semele.
(německé přísloví)

mlýn v Březině

mlýn v Březině
34
37
Březina
294 11
Mladá Boleslav
Březina u Mnichova Hradiště
50° 33' 0.6'', 15° 1' 57.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký, dříve výstavný, dnes neudržovaný mlýn stojí na severním okraji obce na levém břehu Jizery. Mlýn slouží k obytným účelům. Podle Územního plánu Březiny z roku 2010 obec plánuje rekonstrukci mlýna za účelem jeho využití např. jako hotel.
Na severním okraji obce
Jizera
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Patrně založen cisterciáckými mnichy z Kláštera Hradiště

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

1585 mlýn doplatil Michal Srážka

1594 po jeho smrti dcery Dorota, Kateřina a na hradišťském dvoře sloužící Mariana prodaly mýn se souhlasem majitele panství Jaroslava z Vartenberka Václavu Kravnovi za 70 kop grošů  vč. přídavku  - měděný kotel, železná palice, železný sochor, 3 voškrty a špice. Mlýn byl splacen, avšak vázlo na něm 35 kop gr. dalších dluhů, které bylo třeba splácet po 10 kopách ročně.

1595 Václav Kravna pro nemožnost splácení prodal mlýn Jiřímu Holoubkovi

1598 Holoubek prodal mlýn Ondřeji Pežkovi (+1614)

1614 se souhlasem nového majitele panství Jáchyma Ondřeje Šlika z Holíče, hraběte z Pasova a Lokte převzal mlýn Matouš Bulíček za 400 kop gr. míš.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Panství konfiskované Šlikům koupil Albrecht z Valdštejna a jako léno ho přenechal rytíři Gerhardu von Vachtendung

1628 s jeho souhlasem koupil mlýn Václav Karmel z Mladé Boleslavi za 280 kop gr.míš., vdova Kateřina Bulíčková dostala k užívání byt ve mlýně a k uživení 1 korec žita pražské míry.

1624 urbář: mlejn Březinský, mlynáři náležející o 2 kolách moučných, platí z něho stále do roka žita 51 korců, vepře krmiti má 2 (nebo náhradou 2 x 24 zl.rýn.)

1639 Václav Karmel odešel se švédským vojskem jako prachař

1643 mlýn za bojů mezi Švédy a císařskými včetně jezu zničen

1656 měl být obnoven vrchností (k tomu však patrně nedošlo) - viz příloha dole

obnoven až koncem 17. stol. za Karla Jáchyma hraběta z Breda

mlynář František Kumpert  (+1710)

1710 Jan Láznický, 1717 přijat jako mistr do mlynářského cechu

měl převzít Václav Kumpert, syn Františka Kumperta, ten však mezitím zemřel a tak 1753 převzal mlýn jeho syn Václav Kumpert ml. za 814 kop a 17 gr. míš. (dle prošacování mistrů mlynářského cechu Jana Václava Palmy, mlynáře podkostelního, Václava Fridricha Laurina, mlynáře podkláštermího z Turnova, Václava Preislera, mlynáře podchloumeckého a Jana Rýznera, mlynáře sedlovského). Ke mlýnu poprvé jmenován ostrov a špejchar.

1763 Václav Kumpert prodal mlýn za 2.000 zl. rýn. Josefu Antonovi (+1773, manž. Barbora). Ročně odevzdává do vrchnostenského důchodu 38 zl. 30 kr. a 50 str. vejmelnýho žita. Pro oficíry, panské sloužící a dvorskou čeleď mele a šrotuje zdarma. Povinně přimlýněna celá Březina a Olšina. Při převodech se platí laudemium 3 kr. z každé zlatky.

1773 převzal nejstarší syn Jan Anton, povinen zajistit matce výměnek a zaopatřit všechny mladší sourozence.

květen 1795 prodal mlýn Františku Lukavskému z poděbradského panství za 5.800 zl. Mlýn má 3 složení a jahelku, poháněnou od 3. kola, z mlýna platí stále 38 zl. 30 kr., odvod obilí zvýšen na 70 měřic a 3 věrtele. Vrchnost se satrá o opravy jezu a čištění odpadní strouhy, l tomu však musí být mlynář s čekledí nápomocen, kameny si mlynář hradí svého, vrchnost zajišťuje dovoz. K mlýnu náleží ostrov, svah od stráně za mlýnem, zahrada od obce březinské, panské pole na 2 věrtele výsevku, světnička před mlejnem a 1/2 stodoly, která je súpolečná s kolářem. Přimlýněny Březina a Olšina a dvory blatský a kurovodický.

září 1795 koupil Josef Štokner z panství hruborohozeckého pro syna Josefa

1797 prodal Ignáci Teubnerovi

1804 za 15.000 zl. rýn. převzal syn Josef Teubner s manž. Josefou

1808 prodali mlýn starohradeckému mlynáři Václavu Rieglovi za 21.000 zl.

1810 koupil Josef Pleštil z Červeného mlýna v Dolním Bousově pro syna Jana Pleštila za 32.000 zl. 

1811 dohodnuta výměna s mlynářem krneckým Antonínem Sejkem. Mlýn v Krnsku odhadnut na 11.000 zl. a březinský na 12.400 zl. (vše v nové měně), Sejk zbytek doplácí hotově.

1813 Antonín Sejk prodal mlýn za 10.000 zl. Václavu Brdlíkovi, předtím na mlýně v Hodkovicích nad Mohelkou.

1829 mlýn o 3 složeních s jahelkou koupil Vincenc Hála s manž. Františkou za 7.400 zl. konv.m. Odvody vrchnosti nezměněny, loukovskému faráři platí 30 kr. ročně. V inventáři navíc uveden: "na šalandě stroj truhlářský s příslušenstvím, pytlíkové stolice a vyřezávající stolice, též na ponocování v šalandě 1 stůl a 2 židličky".

1839 prodai Václavu a Anně Reinvaldovským za 14.400 zl. stříb. U mlýna nově přikoupené pole u Doubrav (5 měřic).

1842 Václav Bukvička

1846 Reinvaldovi pronajali mlýn Josefu a Anně Koškovým

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

za 20.500 zl. koupil Josef Seidl, mlynář z Vicmanova, mlýn vyvazen z poddanství, Koškovi zůstávají nájemci

Beneš

1872 Václav Pospíšil s manž. Barborou

1877 normován

1882 převzal syn Václav Pospíšil ml. s manž. Kateřinou

Mlýn byl přestavěn roku 1899

listopad 1900 koupili Josef a Marie Hladíkovi

1904 mlýn zcela přestavěn. Ve mlýně zaměstnán stárek, mládek, pekař a kočí.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1916 zdědil syn Pavel Hladík

1924 prodal Marii Holé, majitelce realit z Radimovic, ve mlýně hospodaří mlynář Holý

v noci ze soboty na neděli 21. března 1925 mlýn vyhořel, což byl u Holého již čtvrtý případ. Byl proto četníky zatčen, u soudu mu však nic neprokázali a tak musel být propuštěn. Mlýn opravoval, pojistka však na to nestačila a tak jej musel prodat.

1926 za 415.000 Kč koupil Josef Skála, syn mlynáře z Borovice na Zábrdce s manž. Annou, mlýn opravil a navýšil o 1 patro. Rovněž pokračoval v pekařské živnosti, rekonstrukcí se však značně vyčerpal a tak stále odkládal  výměnu turbín..

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Skála.

Mlýn je uváděn v seznamu živností z roku 1932

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Mlýn zůstal v provozu po celou dobu války, pracoval však pouze 8 hodin denně.

ve mlýně malé nákladní auto zn. Praga na dřevoplyn

Mlýn fungoval i po druhé světové válce.

převzal syn Josef Skála ml. (*1926), absolvent mlynářské školy v Pardubicích

Posledním mlynářem byl p. Skála (info pí. Skálová, manželka mlynáře).

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1953 převeden pod n.p. Mlýny a pekárny Liberec, Josef Skála je zde nadále zaměstnán

1959 znárodněn vč. obytné budovy, Skálova rodina musí platit nájem

1961 ukončen provoz, Skála přešel do mlýna ve Svijanech

Mlýn byl násilně uzavřen a veškeré zařízení mlýna bylo odvezeno do Mladé Boleslavi.

od 1963  slouží pro skladování a šrotování obilí JZD Jiskra Březina

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1990 navrácen v restituci

1994 zprovozněna turbína, připojen generátor MVE 20 kW

2004 od dcery posl. mlynáře koupil Jiří Rejzek turbínovnu gedle mlýna a kus pozemku na ostrově a začal připravovat výstavbu nové, podstatně výkonnější MVE

2006 při velké vodě jez z 1/4 protržen a 1/4 poškozena

2011 zahájena oprava jezu a stavba nové MVE, spotřebováno 2.200 m3 betonu

2013 MVE dokončena, výkon 140 kW

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Skála
  • Bukvička
  • Srážka
  • Kravna
  • Holoubek
  • Pežka
  • Pežek
  • Bulíček
  • Karmel
  • Kumpert
  • Láznický
  • Anton
  • Lukavský
  • Štokner
  • Teübner
  • Riegl
  • Pleštil
  • Sejk
  • Brdlík
  • Hála
  • Reinvald
  • Koška
  • Seidl
  • Beneš
  • Pospíšil
  • Hladík
  • Holý

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
částečně adaptován
05 2013
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    • 1945 – současnost
    zděná
    Ke mlýnu byly v minulém století přistavěny nevhodné přístavby - obecní úřad plánuje jeho rekonstrukci. Mlýn je ve špatném technickém stavu.

    Obytná budova je jednopatrová, mlýnice o patro vyšší.

    Mlýn byl přestavěn roku 1899.
    1904 přestavěn
    1926 po požáru navýšen o patro
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • střešní nástavba
        Veškeré technické zařízení mlýna bylo v 50. letech minulého století odvezeno do centrálního mlýna do Mladé Boleslavi.
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        Popis
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        Popis
        1795, 1829: 3 složení s jahelkou
        1904 přestavěn na umělecký
        1926 po požáru zařízen firmou Kohout, Praha Smíchov
        přízemí: transmise spojená lanovým převodem s turbínou v samostaném přístavku
        1. podlaží - válcové:
        loupačka Kašpar, Senice
        1 složení franc. kamenů
        mačkadlo na oves
        dvojitá (čtyřválcová) stolice Kohout na žito
        dvojitá stolice Hübner & Opitz na žito
        dvojitá stolice Hübner & Opitz na pšenici
        dvojitá stolice s porcelánovými válci Kohout Praha na pšenici
        2. podlaží - manipulační:
        jednoduchá reforma Kohout
        ležatá míchačka mouky Kohout
        3. podlaží v podkroví:
        předčisticí stroje
        hranolový vysévač
        3 rovinné vysévače
        1945 po válce vyměněny opotřebované vysévače za nové a instalována nová reforma, vše od firmy Prokop, Pardubice
        Zaniklý
        • pekárna
        • jahelka
        • pohon zemědělských strojů
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1795, 1829 jahelka
        1904 zřízena pekárna
        Mlýn měl turbínu a vyráběl elektřinu
        1926 řezačka krmení v řezárně naproti mlýnu, poháněná elektromotorem
        • jez
        • náhon
        • odtokový kanál
        1877 normován, voda přitéká ke 3 stavidlům -
        1. stavidlo nejblíže ke mlýnu pouští vodu do žlabu na 1. a 3. kolo,
        2. stavidlo uprostřed pouští vodu do žlabu na 2. kolo
        3. stavidlo vpravo jalové
        jez pražského typu, tvořen základní dřevěnou konstrukcí zasazenou do podloží a vyplněnou kamenem, vše je pak obaleno vrstvou betonu
        2006 po povodni jez o délce 100 m z 1/4 protržen a z 1/4 poškozen
        2011-2013 jez opraven (spotřebováno 2.200 m3 betonu) a prohlouben odpadní kanál
        2017 na jez instalována vzduchová klapka, zvyšující hladinu vody nad jezem při běžném průtoku o cca 35 cm
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
        Popis1904 instalována Francisova turbína (rok výroby 1899) se svislým hřídelem, spád 185 cm, výkon 30 HP
        1929 plánováno nahradit dosavadní turbínu dvěma turbínami 1) 6 m3/s a 2) 4,3 m3/s o celk. výkonu 190 HP, pro nedostatek peněz však nerealizováno
        V roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 0,351 m3/s, spád 1,420 m, výkon 29,8 HP.
        1949 opět jednáno o výměně turbíny
        1994 stará turbína opět zprovozněna
        2011 zrušena
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
        Popis1904 instalována Francisova turbína (rok výroby 1899) se svislým hřídelem, spád 185 cm, výkon 30 HP
        1929 plánováno nahradit dosavadní turbínu dvěma turbínami 1) 6 m3/s a 2) 4,3 m3/s o celk. výkonu 190 HP, pro nedostatek peněz však nerealizováno
        V roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 0,351 m3/s, spád 1,420 m, výkon 29,8 HP.
        1949 opět jednáno o výměně turbíny
        1994 stará turbína opět zprovozněna
        2011 zrušena
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1795: 3 kola, od 3. kola poháněna jahelka
        1877: 3 vodní kola na spodní vodu, 1. a 3. kolo prům. 5 m, šířka 1,4 m, 2. kolo prům. 5,2 m, šířka 1,56 m, v případě potřeby pohání holendr
        Typturbína Kaplanova
        StavDochovaný
        Popis2011 instalována přímoproudá Kaplanova turbína v nerezovém provedení o prům. 1.850 mm s max. hltností 10 m3/s, 137 ot./min, výkon 140 kW
        Typdynamo
        StavDochovaný
        VýrobceSiemens
        Popis1926 generátor na 230 V stejnosměrných, výkon 3,2 kW pro vlastní osvětlení
        1994 dynamo MVE 20 kW
        2013 asynchronní motor o výkonu 250 kW, 3000 ot/min, s turbínou propojen dvojicí plochých ozubených řemenů, skutečný výkon cca 140 kW
        Typdynamo
        StavDochovaný
        VýrobceSiemens
        Popis1926 generátor na 230 V stejnosměrných, výkon 3,2 kW pro vlastní osvětlení
        1994 dynamo MVE 20 kW
        2013 asynchronní motor o výkonu 250 kW, 3000 ot/min, s turbínou propojen dvojicí plochých ozubených řemenů, skutečný výkon cca 140 kW
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        NázevBřezina
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnírok 1932
        Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezina_%28okres_Mlad%C3%A1_Boleslav%29
        Datum citace internetového zdroje20.5.2013
        AutorInternet
        NázevBřezina
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnírok 1932
        Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezina_%28okres_Mlad%C3%A1_Boleslav%29
        Datum citace internetového zdroje20.5.2013
        AutorInternet
        NázevÚzemní plán Březina
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníOpatření obecné povahy č.1/2010 z 29.9.2010
        Odkazwww.brezina.e-obec.cz/download.php?soubor=95‎
        Datum citace internetového zdroje20.5.2013
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Rebubliky československé
        Rok vydání1930
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 24
        AutorVáclav Šolc
        NázevMlýny a elektrárny na dolním toku Jizery
        Rok vydání2024
        Místo vydáníTurnov
        Další upřesněnís. 12-22

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        20.5.2013 21:10 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 25.9.2013 07:09
        doxa (Jan Škoda) 12.12.2024 20:03