Považuje špicla za mládka.
(německé rčení)

mlýn Zubrnice; Schäl Mühle, Schelmühle

mlýn Zubrnice; Schäl Mühle, Schelmühle
28
42
Týniště
400 02
Ústí nad Labem
Týniště u Zubrnic
50° 38' 42.0'', 14° 13' 18.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
1. písemná zmíňka 1628, 1710 připomínána pila a lisovna oleje. Lisovna ukončila provoz na přelomu 19. a 20. st., mlýn za 1. sv. války a pila na konci 40. let. Celý komplex vč. obytné a hospodářské budovy demolován v r. 1968. Dnes je na původním suterénním zdivu mlýna transferována budova mlýna z Homole u Panny a uvnitř transferována technologie z mlýna v Hamrech u Hlinska. Suterénní zdivo pily a olejny je odkryto. Komplex je připravován pro ukázku malého uměleckého složení v rámci Skanzenu Zubrnice.
Nad obcí Zubrnice
Luční potok
51391/5-5921
veřejně přístupný

Obecná historie:

Schelmühle (SK 1845), Schäl Mühle (3.VM topo 1916)

Národní památkový ústav, ú. o. p. v Ústí nad Labem. Základní idea PhDr. Fr. Ledvinka, projekt ing. arch. Petr Dostál.
· Jižně od Zubrnic, na hranici katastru obce, má zubrnický skanzen dvacetihektarový areál, který se v rámci utváření ekomuzea obnovuje do původní podoby z poloviny 19. století. Protéká jím Luční potok, na jehož krátkém povodí stávalo v minulosti přes dvacet vodních staveb. Ty jsou nejvíce soustředěny právě v prostoru území muzea, kde na délce potoka necelého 1,5 km jich stojí pět.

Po dokončení a zpřístupnění nejlépe zachovalého mlýna z tohoto celku - Týniště čp. 27, byla v roce 2004 zahájena příprava k přenesení roubeného mlýna z Homole čp. 17, který měl být umístěn na parcelu zbořeného mlýna Týniště čp. 28, jednoho z nejstarších a největších na celém povodí Lučního potoka. Po zahájení průzkumu budoucího staveniště sondami a posléze plošným odkrýváním bylo zjištěno, že z původního mlýna, pily a olejny se zachovalo mnohem více původní hmoty, než se
předpokládalo. V původní podobě a výšce zůstaly zachovány všechny suterénní prostory, včetně dvou sklepů mlýna.
Překvapující byl i obrovský rozměr lednice pro vodní kola pily a stoupy olejny. Lednici propojoval vstupní otvor s přiléhající lednicí mlýna. Milým zjištěním je skutečnost, že rozměry lednice a mlýnice jsou téměř totožné s přenášeným mlýnem z Homole a že bude možné původní zdivo použít pro obnovu objektu. Tím hodnoty obou památek, původně určených k zániku, budou znásobeny.

· V roce 1838 zničil pilu s olejnou požár. V té době již stojí větší obytná přístavba mlýna, zakreslená v katastrální mapě z roku 1843.
V roce 1851 žádá Wenzel Gaudek litoměřické hejtmanství o povolení znovu postavit pilu s olejnou. Žádosti bylo vyhověno, avšak s přísnými protipožárními podmínkami.
Po poválečné výměně obyvatelstva byl mlýn s pilou předán novým uživatelům již jen jako menší zemědělská usedlost. Opuštěné chátrající stavby sloužily k nepovolené skládce domovního odpadu a v souvislosti se zřízením nové vodárny v sousedství byly z důvodu ochrany vodárenského pásma zbořeny a zavezeny.

· Pozdější úsilí správy skanzenu v tomto území i zrušení vodárny umožnily uskutečnit postupnou obnovu a návrat tohoto místa do historické podoby. Při výkopech a odkrývání původních staveb byla využita metodika industriální archeologie a spojeny památkářské zkušenosti při budování muzeí v přírodě. Na výkopech se podíleli dobrovolní pracovníci památkové péče a v rámci praxe také studenti bakalářského studia při stavební škole z Děčína.

· S pracemi na mlýně současně probíhá odkrývání zbylých částí pily a olejny s cílem jejich obnovy do funkční podoby. Tak v rámci návštěvnického okruhu budou veřejnosti zpřístupněny vedle stávajícího mlýna s obyčejným složením i mlýn se složením uměleckým, pila a olejna, což představuje velmi hodnotný a u nás ojedinělý expoziční celek.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Z kusých archivních dokladů víme, že kolem roku 1628 koupil mlýn od svých sourozenců Šimon Klein.

První písemná zmínka o pile a olejně je z roku 1710, kdy Adam Klein převzal tento majetek od otce.

V roce 1846 přešel mlýn s okolními stavbami do majetku rodiny Wenzela Gaudeka.

1843 dědici Václava Watzky

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1930 pila majitel Emil Watzke

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Watzke
  • Watzka
  • Klein
  • Gaudek

Historie mlýna také obsahuje:

1628 Šimon Klein

1710 Adam Klein

1843 dědici Václava Watzky

1846 Wenzel Gaudek

1930 Emil Watzke

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Původní suterén, roubená mlýnice transfér
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Roubená budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou krytou pálenou bobrovkou a bedněnými štíty s trojpatrovou lomenicí. Patro neseno podstávkou. Mlýn stával u vnější východní strany ohybu průjezdní komunikace v jižní části obce Homole u Panny.
        Mlýn čp. 21 stával u vnější východní strany ohybu průjezdní komunikace v jižní části obce Homole u Panny. Po transferu do Muzea lidové architektury v Zubrnicích stojí v Týništi na východní straně cesty ze Zubrnic k areálu mlýna u čp. 27 v Týništi, na místě kde stával mlýn označený na mapě stabilního katastru jako “Schelmühle”. Oproti umístění v Homoli je stavba otočena zhruba o 180 stupňů, protože terén zde klesá k severovýchodu, kdežto v Homoli klesal k jihozápadu. Jedná se o patrovou roubenou budovu postavenou ze severovýchodní strany na vysoké podezdívce (suterénu) na obdélném půdorysu se sedlovou střechou dvojitě krytou pálenými bobrovkami na řídké laťování s podstávkou v přízemí. Budova stojí na terénním zlomu, tak že přízemí jihozápadního průčelí je na úrovni terénu, zatím co průčelí severovýchodní je na výše uvedené podezdívce – suterénu. Okna, jsou dnes jednoduchá dvoukřídlá šestitabulková většinou ven otvíravá, osazená v líci fasády, pouze v patře jihovýchodního průčelí jsou dovnitř otvíravá osazená ve špaletách, zrovna tak jako čtyřtabulková okna ve štítech. Jihozápadní vstupní průčelí má v přízemí čtyři pole podstávky, v nich po oknu, pouze ve 3. poli jsou dveře. Zděná stěna, která byla v přízemí za 3. a 4. polem podstávky, byla po transferu nahrazena stěnou roubenou. V patře tři okna nad prvními třemi poli podstávky. Severozápadní štítové průčelí má v přízemí tři pole podstávky, v každém poli je jedno okno, nad každým tímto otvorem je i okno v patře. Štít má třípatrovou lomenici bedněnou s přelištováním, s dvěma okny ve spodním patře. Severovýchodní průčelí má v přízemí čtyři pole podstávky, v nich (krom 3. pole) po oknu, v patře dvě okna nad okny v krajních polích podstávky, nad 2. polem je vynesena krátká zapuštěná pavlač se svisle bedněným zábradlím s přelištováním, suterén (z režného kamenného zdiva) má dvě široká okénka, předstupuje před částí průčelí asi o 2 m a tvoří tak terasu, jejíž větší část plochy je před severozápadním průčelím. Jihovýchodní štítové průčelí má v přízemí tři pole podstávky, v nich po okně, v patře dvě okna. Štít jako u severozápadního průčelí má třípatrovou lomenici, oproti ní má okénka i ve středním patře, zde se společnou podokenní římsou. Před průčelím je umístěna zděná lednice a další v torzu dochované součásti vodního díla souvisícího s původním zde stojícím mlýnem.
        Dnes již vzácně dochovaný menší mlýn byl prohlášen za kulturní památku s tím, že se uskuteční jeho transfer do Muzea lidové architektury v Zubrnicích. Bývalý mlýn z Homole u Panny je unikátní památkou lidové architektury provedenou tradičním tesařským způsobem. Objekt se vyjímá značným množstvím autentických konstrukcí a velkou mírou integrálně dochovaných součástí. Důležitou hodnotou je i nevyčíslitelná cena stáří a s ní spojená obtížně definovatelná malebnost celého objektu.
        Roubený mlýn na pohon horní vodou stojí u paty stráně nad hlavní cestou procházející obcí Homole u Panny. Vzhledem k tomuto umístění je dřevěná část objektu posazena na vysoké podezdívce a prostor takto vzniklý, ve kterém bývala také pekárna, má vlastní vchod.
        Nad podezdívkou je patrová budova mlýna roubená. Patro ze tří stran vynáší podstávka bohatě profilovaná na štítové jihovýchodní a vstupní severovýchodní straně. Ozdobně vyřezávané je též ostění oken. Na jihozápadní straně (směrem ke komunikaci) je zapuštěná malá pavlač. Lednici pro mlýnské kolo u severozápadní štítové stěny ze tří stran kryje kamenná zeď, zastřešení lednice je provedenou pultovou střechou.
        Objekt pochází z počátku 19. století. K drobným úpravám došlo na počátku 20. století, kdy byla pořízena dnešní sedlová střecha domu, charakter objektu však zůstal zachován.
        Roubený mlýn čp. 21 v obci Homole u Panny, nalézající se na pozemku pare. č. 159, k. ú. Homole u Panny, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, je jedním z mála dochovaných objektů tohoto druhu.
        Malé dřevěné mlýny byly převážně likvidovány nebo nevhodně upraveny pro bydlení.
        V tomto objektu zůstaly zachovány autentické stavební konstrukce včetně původních architektonických detailů.
        • skládaný bedněný štít
        • pavlač, balkón
        • dveře
        • okno
        • prostup pro hřídel vodního kola
        • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
        • krov
        • existující umělecké složení
        Jednoduché umělecké složení transferované z mlýna v Hamrech u Hlinska:
        -- válcová mlecí stolice od výrobce Antonín Jeřábek - Velké Meziříčí, vyrobená v počátku 20. stol.
        -- francouzké kameny
        -- loupačka periodická s variátorem cca konec 20. let 20. stol.
        -- moučný hranolový vysévač (3 síta), řemeslně provedený, zdobné prvky na dřevěných konstrukcích, počátek 20. stol.
        -- hranolový předvysévač (2 drátěná síta),řemeslně provedený, zdobné prvky na dřevěných konstrukcích, počátek 20. stol.
        -- 3x korečkový výtah, výroba řemeslná, poč. 20. stol
        -- žejbro krupičné (2 síta), výroba řemeslná, poč. 20. stol
        -- žejbro čistící na zrno, výroba řemeslná, poč. 20. stol
        -- stoklasový válec, výroba řemeslná, poč. 20. stol
        -- štoska dvojitá - tzv. jednopatrová, jednoduchá s tarárem, výroba řemeslná, počátek 20. stol.
        -- dynamo s rozvodnou deskou
        Dále je doplněno:
        -- aspirateur (aspiratér) se žejbrem a magnetem
        -- koukolník - trieur

        Pohon: od vodního kola procházela dřevěná hřídel otvorem do spodních prostor mlýna - podkolí. Na hřídeli bylo celodřevěné paleční kolo, jehož palce zapadaly do litinového pastorku na předlohové horizontální hřídeli, což tvořilo pravoúhlý převod. Na předlohové hřídeli pak velká dřevěná řemenice řemenem roztáčí hlavní pohonnou transmisi. Tato transmise má kluzné uložení v archaických ložiskových věšácích a unikátních, řemeslně zhotovených dřevěných závěsových ložiskách. Další rozvodová transmise je pak na vyšším patře hnána od spodu hlavní transmisí. Na transmisích jsou řemeslně vyrobené dřevěné řemenice z počátku 20. stol. s vyjímečně zdobně provedenými rameny. Jednotlivé mlýnské stroje jsou hnány od transmisí plochými koženými řemeny.
        Pohon kamenného mlecího složení je pak realizován malým pravoúhlým palečním převodem od předlohové hřídele.

        Veškeré převezené zařízení jest vzácné hodnoty a řadí se mezi nejcennější na území ČR.
        David Veverka provedl odb. posudek technologického vybavení v roce 2014.
        -----------------------------------------------
        VýrobceAntonín Jeřábek, Velké Meziříčí
        Popisválcová stolice
        VýrobceAntonín Jeřábek, Velké Meziříčí
        Popisválcová stolice
        Výrobceřemeslná výroba
        Popis
        Zaniklý
        • pila
        • olejna
        První písemná zmínka o pile a olejně je z roku 1710, kdy Adam Klein převzal tento majetek od otce.
        Na plánu olejny z roku 1851 je vyznačen ruční kládový lis a stoupa o devíti tyčích, které nadzvedává asi 11 m dlouhá hřídel stupního kola.
        Na plánu pily z téhož roku vidíme schéma převodu od pilního kola. Hřídel s pastorkem a setrvačníkem je ukončena klikou k pohybu rámu se svislým listem pily jednušky. Převod je nakreslen jen schematicky (chybí správný poměr velikosti palečního kola a pastorku, takto by pila měla jen asi 14 pohybů za minutu)
        Z technologie pily se dochovaly ložiskové fundamenty s částmi ložiskových pouzder a hřídel s pastorkem, setrvačníkem a excentrem na pohon rámu pily.
        Z provozu stoupy na drcení olejnatých semen se dochova pouze technologický prostor.
        1930 registrován jako pila
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • lednice
        Od opraveného dřevěného jezu v Lučním potoce (byly vyměněny vrchní dva trámy) přes zrekonstruované stavidlo (dřevěná část zrekonstruovaná, zděná původní) teče voda původním náhonem (zahloubená koryto) do rozdělovacího objektu. Zde se připojuje voda z jalového přepadu a odtoku mlýna Týniště 27 a z Týnišťského potoka. Pokračuje okolo jezu s přepadem do Lučního potoka přes regulační stavidlo náhonem do akumulační nádrže mlýna. Zde je jalový přepad řešen v nejnižším místě požerákem a výstup do lednice uzavíracím čepem ve dně. Z lednic (jedna lednice mlýn a druhá pila s olejnou) je voda odváděna podzemním kanálem s překladovými lomovými kameny.
        Z kamene vyzděná mlýnská nádrž lichoběžníkového půdorysu, na severovýchodní straně má přistavěny dvě lednice. Severozápadní náleží mlýnu transferovaného z Homole u Panny, jihovýchodní bývalé pile, z níž jsou zachovány pouze torza zdí suterénu.
        Mlýnskou nádrž s lednicemi tvoří soustava vyzděných jam s okny a dveřními otvory. Nádrž má lichoběžníkový půdorys. Zdivo je tvořeno na maltu i na sucho kladeným lomovým zdivem. Koruna zdiva je zpevněna cementovou plentou. Nádrž má dva stupně. Vyšší stupeň je pochozí dlážděný placáky. Otvory jsou buď bez výplně, nebo opatřeny mříží.
        Odtokový kanál odvádí vodu z lednic na sever do Lučního potoka.
        Odtokový kanál je mělká zavodněná terénní rýha vedoucí k Lučnímu potoku. Stěny jsou jen jednoduše zpevněny volně uloženými kameny.
        Podobně jako u sousedního mlýna čp. 27 i zde je ve Vodní knize v roce 1924 zmínka o regulaci přítoku na vantroky dřevěným kuželem. Zápis ve Vodní knize dále uvádí, že voda pohání jednoduchou pilu a omítací pilu. V té době byla už olejna i mlýn mimo provoz.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPůvodně tři vodní kola na vrchní vodu (mlýn, pila, olejna). Plánuje se jejich postupná rekonstrukce.

        1930 (pila): 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,067 m3/s, spád 5,15 m, výkon 3 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPůvodně tři vodní kola na vrchní vodu (mlýn, pila, olejna). Plánuje se jejich postupná rekonstrukce.

        1930 (pila): 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,067 m3/s, spád 5,15 m, výkon 3 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • francouzský kámen | Počet:
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
          • periodická
          • válcový
          • moučný vysévač | Počet: 3 síta
          • předvysévač | Počet: 2 síta na odlehčení moučnému
            • autokap
            • kapsový výtah | Počet: 3 ks
            • Autor
              Název
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=4691
              Datum citace internetového zdroje
              Autor
              Název
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=4691
              Datum citace internetového zdroje
              Autor
              Název
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníSešit 10 (Litoměřice), s. 31
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorLedvinka František
              NázevMlýn Týniště čp. 28 s pilou a lisovnou oleje – nové objevy, příprava a realizace rekonstrukce
              Rok vydání2005
              Místo vydáníVysoké Mýto
              Další upřesněníSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II.
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
              NázevMlýn z Homole u Panny
              Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/mlyn-z-homole-u-panny-12190817
              Datum citace internetového zdroje07 2025
              AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Klimešová a kol.
              NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách II.
              Rok vydání2008
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 209-211

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - interiér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              24.5.2013 10:21 uživatelem Vladimír Kraus

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2017 09:51
              David Veverka (David Veverka) 16.3.2015 10:51
              doxa (Jan Škoda) 19.9.2025 22:38
              TomLed 21.10.2013 11:03