Historie
Obecná historie:
Zatím nevíme, kdy se zde přestalo mlít, ale povědomí o mlýně vymizelo a zůstal jen místní název Pruknerova samota.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Paul
- Dvořák
- Semrád
- Kment
- Prukner
- Čermák
- Brukner
Historie mlýna také obsahuje:
1632 mlynářka Dorota
1634 Paul mlynář a Anna
1636 Vít Dvořák a Dorota
1786 -1791 Jakob Semrád a Barbora
1797 Vencl Kment a Katharina
1830 Josef Brukner a Mariana
1835 Mariana Pruknerová
1844 Dominik Prukner a Franciska
1860 Johan Prukner a Kateřina
od 1881, 1895, 1921 Václav Čermák a Františka
1930 Václav Čermák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
