Ne všechny mlýny klapou pro jednoho.
(německé přísloví)

Mlejnek

Mlejnek
349
Třebovská
Ústí nad Orlicí
562 01
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
49° 58' 3.9'', 16° 23' 45.1''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn - malý dřevěný - postaven r. 1710, o 100 let později přestavěný a na konci 19. zrušený a zásadně přestavěný na snovárnu a soukárnu. R. 1940 objekt zbourán.
Mlýn se nacházel mezi řekou a železniční tratí, v blízkosti železniční stanice Ústí n. Orlicí město.
Třebovka
nepřístupný

Obecná historie:

Přehled známých majitelů: 1710 Pavel Dařílek, koupil od obce pozemek a vystavěl na něm mlýn 1712 – 1739 František Kazil 1739 – 1763 Josef Kazílek, zdědil po otci 1763 – 1772 vdova Rozálie 1772 – 1805 František Kazílek, syn 1805 – 1843 František Kazílek, nezletilý syn, proto tu mlynařil Hynek Koráb 1843 – 1847 Vojtěch Stehno 1847 – 1856 Ignác a Matylda Aisenerovi z Dolních Libchav 1856 – 1862 Bauer 1862 – 1870 František a Františka Dostálkovi 1870 – 1875 Karel Perllufter 1875 – 1783 Alois a Anna Radešínský z Rychnova nad Kněžnou 1883 – 1893 Vilém a Otto Booms - zrušili mlýn 1893 Adolf Jandera

Roku 1893 zakoupil Adolf Jandera (1836–1910) tzv. Mlejnek, malý mlýn na Třebovce, který tehdy sloužil jako snovárna podniku bratrů Boomsových v Hylvátech. Instaloval tam čtyři mechanické stavy a začal vyrábět plátno a kanafas. Roku 1900 pro něj místní stavitel Josef Hernych vybudoval na pozemku domu čp. 349 velký šedový sál o kapacitě dvou set stavů, hnaných parním strojem 120 HP, s vlastní úpravnou a šlichtovnou. Téhož roku postavil první dělnický domek při Třebovské ulici čp. 542, později rozšířený na trojdomek (čp. 583 a 584). Roku 1906 tkalcovnu rozšířil o něco vyšší přístavbou, instaloval první turbínu a rozšířil sortiment o bavlněné košiloviny. Tehdy se již na vedení podniku podílel syn Jaroslav Jandera (1874–1933), který podnik roku 1910 převzal a po roce 1918 spolu s bratrem Bohuslavem Janderou (1886–?) orientoval na produkci jemného módního zboží, zejména pestře tkaných mako­popelínů na pánské košile a pyžama, které úspěšně exportovali. Během regulace Třebovky v letech 1926–1927 postavili jez a vodní elektrárnu. Roku 1928 přestavěli kotelnu a instalovali nový parní stroj 400 HP, tkalcovnu postupně elektrifikovali a později také automatizovali nákupem stavů značky Roscher a Hrdina. Od dvacátých let pracoval na výstavbě areálu stavitel Josef Tošovský (1880–?), který roku 1939 zvýšil kotelnu, přistavěl ke tkalcovně směrem do ulice budovu kanceláří a expedice a v roce 1940 provedl novou budovu přípravny s jižně připojenou barevnou čp. 111 na místě někdejšího mlýna a první tkalcovny. Svůj podíl na jejich funkcionalistickém architektonickém řešení měl nejspíše Tošovského syn Zdeněk, který roku 1934 v Praze zakončil studia architektury a pozemního stavitelství. Roku 1946 byla továrna znárodněna a Bohuslav Jandera a Jaroslav Jandera ml. (1917) emigrovali. Jako závod Perla 02 však již areál neprošel většími stavebními změnami, kromě dostavby přípravny směrem k řece. Dnes je bez údržby pronajímán několika menším firmám pro kovovýrobu a skladování, nedávno byl snesen komín.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1930 Adolf Jandera, tkalcovna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dařílek
  • Kazil
  • Kazílek
  • Koráb
  • Stehno
  • Aisener
  • Bauer
  • Dostálek
  • Perllufter
  • Radešínský
  • Booms

Historie mlýna také obsahuje:

Matyldě Bauerové (4.1.1833 až 23.10.1904 Tišnov) a Janu Bauerovi, se 1.12.1857 v Ústí nad Orlicí narodil syn Jan Bauer ( 1938, Tišnov, Jan Bauer zemřel jako mlynář na odpočinku)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        Původní mlýn z r. 1710 dřevěný, patrně roubený. R. 1805 postaven nový mlýn, na císařském otisku zachycen jako zděný, postavený na půdorysu písmene L, s jedním kolem. Kolo bylo v dřevěné zastřešené lednici. Mlýn využíval toku řeky, náhon začínal těsně nad mlýnem. Kolo tak muselo být na spodní vodu.
        Továrnu založenou v roce 1893 tvoří velká shedová hala s jádrem z roku 1900 rozšířená v roce 1906, 1926-7, 1939 a 1940. Podnik byl jedním z významných textilních závodů "východočeského Manchesteru".
        V roce 1946 byla továrna znárodněna a již neprošla většími přestavbami vyjma výstavby přípravny směrem k řece. Komín kotelny byl snesen v období let 2003-2006 a tovární areál dnes slouží kovovýrobě a skladování.
        Historický doklad významného období vývoje města Ústí nad Orlicí.

        • komín
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          Zaniklý
          • tkalcovna
          1930 tkalcovna
          Původní parní kotelna byla postavena v roce 1900 jako přístavba šedového sálu s parním strojem o výkonu 89 kW. Během automatizace a elektrifikace výroby na přelomu 30. let minulého století byla kotelna přestavěna.
          Přestavba kotelny proběhla v roce 1928 spolu s osazením parního stroje o výkonu 298 kW.
          Kotelna je dnes mimo provoz.
          Malá vodní elektrárna Janderovy textilky byla postavena v letech 1925-1927 během regulace říčky Třebovky.
          Vodní elektrárna je vybavena obloukovým náhonem od Třebovky a využívá dvojice Francisových turbín. Na horní stavbě elektrárny iniciály stavebníka AJ - Adolf Jandera a rok výstavby elektrárny 1925.
          • jez
          • náhon
          • turbínový domek
          obloukový náhon od Třebovky
          Mlýn využíval toku řeky, náhon začínal těsně nad mlýnem.
          Kolo bylo v dřevěné zastřešené lednici.
          Popis
          Popis
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 2 turbíny Francis
          1) hltnost 0,76 m3/s, spád 2,5 m, výkon 19,9 HP
          2) hltnost 1,46 m3/s, spád 2,5 m, výkon 38,5 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          PopisKolo bylo v dřevěné zastřešené lednici. Mlýn využíval toku řeky, náhon začínal těsně nad mlýnem. Kolo tak muselo být na spodní vodu.
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1900 parní stroj o výkonu 89 kW
          1928 parní stroj o výkonu 298 kW
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1900 parní stroj o výkonu 89 kW
          1928 parní stroj o výkonu 298 kW
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 26
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 26

          Místo uloženíMěstské muzeum v Ústí n. Orlicí
          Název fonduDokumenty
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signaturaD 3790, s. 38.
          Místo uloženíMěstské muzeum v Ústí n. Orlicí
          Název fonduDokumenty
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signaturaD 3790, s. 38.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          1.6.2013 22:09 uživatelem Hana Klimešová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 30.12.2019 09:45
          doxa (Jan Škoda) 7.6.2025 22:30